9. Budování týmu - team building

Středa, 07 Květen 2008 13:52

„Budování týmu je proces, který je nástrojem trenéra pro vytváření fotbalové

koncepce, stylu hry v optimální rovnováze se snahou dosáhnout úspěch.” Rinus Michels

Svět se během posledních 30 letech ohromně změnil. Technický pokrok, komunikace, internet spolu s rostoucí populací a konfrontačním prostředím tvoří zcela odlišné prostředí pro růst a vývoj našich dětí, než měli jejich rodiče. Pryč jsou časy, kdy si děti ze sousedství spolu hrály celé hodiny bez dohledu dospělých. Tento „bohémský“ dětský život byl vystřídán přísným naplánovaným denním režimem, nad kterým děti nemají žádnou kontrolu. Stará dětská rutina škola-úkol-hra byla nahrazena něčím, co se velmi podobá diáři manažera velké firmy. Vše za dohledu rodičů.

Fotbal, na nejvyšší úrovni, prošel taktéž dramatickými změnami. Nároky na top hráče a týmy rapidně stouply hlavně díky promyšleným defenzivním taktikám, neuvěřitelnému komerčnímu zájmu a možnosti hráčů pohybovat se svobodně mezi týmy i zeměmi.

Tyto změny ztížily práci trenérů hlavně v mládežnických kategoriích. Dnešní děti nejsou připraveny na zvyšující se nároky jako byli jejich rodiče. Studie ukazují klesající fyzickou zdatnost a zároveň i mentální zdatnost ( odpovědnost, vyrovnání se s neúspěchem, schopnost koncentrovat se ). Přitom právě na tyto věci jsou kladeny stále větší nároky. Propast mezi tím co je požadováno a co je k dispozici se prohlubuje.

Před 30 lety měl trenér píšťalku, pár kuželů a hráče s velkým zájmem o sport, protože nebylo mnoho dalších způsoby zábavy. Tréninky byly jednoduché, většinou podle modelu „učitel tělocviku“ ( zástupy, pravidla, tlak na technické provedení ) nebo jeden velký chumel s občasným komentářem trenéra. Bohužel podobný přístup ještě můžeme leckde vidět i dnes.

Taková trenérská vize je však už opravdu překonaná jako monofonní rádio. Tento přístup je špatný a nebude přenášet stereo zvuk. Děti nejsou vystaveny reálným herním problémům a neučí se je tak řešit. Rozvoj individuálních i týmových schopností je tímto prostředím velmi omezen. Nezbývá než přijmout team building jako další krok evoluce.

 

Klíčové elementy team building procesu:

• jasný a srozumitelný plán, který má vést k požadovaným výsledkům. To zahrnuje pochopení úkolů a odpovědností.
• podpora trenéra a dané vize ze strany okolí. U mládeže to zahrnuje rodiče.
• vize musí být sladěna s klubovou kulturou.
• trénink odpovídající věku a schopnostem a vycházející z reality zápasu.
• trénink propojuje individuální a skupinové taktické dovednost v týmovou taktickou dovednost.
• pěstovat vysokou úroveň komunikace uvnitř týmu.
• uvědomění si, že team building je proces a ne nárazová akce. Není to podnikový seznamovací večírek, ale dlouhodobý proces prostupující vším, co se kolem našeho týmu děje.
• přínosy team buildingu se projevují až dlouhodobě a neexistují v tomto duchu specifika pro konkrétní tým či sezónu. Dají se využít během celé kariéry.
• stěžejní cíl team buildingu je vyhrávání. Vývoj bez vítězství je jako čtení knihy bez porozumění obsahu. Je to odpověď na proč to všechno. V mládežnických kategoriích si však musíme pod vítězstvím představovat něco jiného – vítězství je schopnost podat co nejlepší svůj výkon, učit se a naučit novým věcem, dělat pokroky.

V knize „Team Building, the road to success“ Rinus Michels rozebírá tuto problematiku podrobně. Všechny aspekty team building procesu, včetně týmové taktiky a psychologie, jsou zde rozebrány do posledních detailů. Je zde též probráno, jak pracovat s talentovanou mládeží v rámci různých věkových kategorií.

Team building je logická součást tréninkového procesu. Kdysi byly týmy vedeny dominantními hráči, hra byla řízena těmi, co zároveň hráli. Pak přišel trenér. Někdo kdo stojí vedle hřiště a vnáší do týmu pořádek a řád. Dnes se však na nejlepších výsledcích podílí mnoho lidí a koordinace celého týmu je velký úkol, ale také výzva pro moderní trenéry a hráče.