Zajímavosti

Jak postavit vhodné průpravné cvičení

Neděle, 14 Září 2008 08:09

Smyslem tohoto článku je ukázat na jednoduchém příkladě, jak je možno pracovat s cvičením tak, aby optimálně plnilo účel, kvůli kterému jej hodláme použít.

Za příklad si vezmeme běžné průpravné cvičení zaměřené na jednoduchou kombinaci se zakončením. Na animaci níže můžete vidět jak cvičení vypadá. Cvičení začíná přihrávkou ze středu do strany. Hráč jedním dotekem vrací míč na střed a vyráží do křídelního prostoru. Do tohoto prostoru dostává přihrávku od hráče ze středu, který ji provádí též pokud možno „z první“ jedním dotekem. Hráč v křídelním prostoru vede míč až zhruba k brakové čáře odkud dává zpětnou přihrávku na zakončení. Na tuto přihrávku si nabíhá hráč, který adresoval přihrávku do křídelního prostoru a zakončuje.

Původní cvičení

Účel popsaného průpravného cvičení je zřejmý. Nácvik jednoduché útočné kombinace. Útok je zahájen ve středu hřiště, veden je křídelním prostorem a po zpětné přihrávce či centru je zakončen nabíhajícím hráčem. Pro dejme tomu desetileté a starší kluky celkem vhodné cvičení splňující svůj účel. Je tomu skutečně tak ? Při bližším pohledu odhalíme pár nedostatků:

• špatné nabíhání hráče do křídelního prostoru:
  • hráč nedostatečně využívá křídelního prostoru, vlastně tak zahušťuje prostor ve středu a usnadňuje soupeři obrannou činnost
  • hráč běží zády ke spoluhráči od kterého očekává přihrávku. Sám si tak komplikuje příjem přihrávky, protože za sebe nevidí a též komplikuje provedení přihrávky svému nahrávajícímu spoluhráči
• přihrávka do křídelního prostoru:
  • je vedena málo do strany. Velký vliv na to však má špatné nabíhání spoluhráče do křídelního prostoru. Taková přihrávka bude soupeřem snadno zachycena.
• náběh na zakončení:
  • naběhnutí probíhá špatným směrem, v jeho zorném úhlu je jen část pokutového území
  • špatné načasování, hráč je tam moc brzo a dostává se příliš blízko brance nebo musí na přihrávku dlouho ve stoje čekat

Optimalizace

Pokusme se uvedené nedostatky vyřešit. Na další animaci můžete vidět, jak bychom si přibližně chování hráčů představovali. Šedé stíny hráčů nám představují původní špatné provedení.

Podívejme se na upravené cvičení. Stačilo pár „kuželových“ zásahů do topologie cvičení. Žluté kužely by nám měly pomoci dosáhnout požadovaného chování hráčů:

• správné naběhnutí do křídelního prostoru vyběhnutím oblouku
• správně vedená křižná přihrávka do křídelního prostoru
• správné naběhnutí na zakončení. Zde je navíc hráč nucen do rychlého pohybu, protože má delší dráhu – ovlivňujeme umístěním kuželu. Při původní topologii víceméně čekal na spoluhráče.

Účelné umístění několika kuželů udělalo „zázraky“. Podívejme se na finální verzi cvičení. Přidali jsem zrcadlově stejné cvičení z druhé strany a skupiny se kyvadlově střídají. Minimalizujeme tak prostoje, ve kterých, zvláště mladší kategorie, ztrácí koncentraci a pozornost. Prostě omezíme délku zástupů.

Závěr

Chtěli jsem tímto příspěvkem na jednoduchém příkladě ukázat, jak postupovat při přípravě tréninkové jednotky a jejího obsahu. Nejdříve musím vědět na co se chci zaměřit, co je předmětem tréninku či daného cvičení. Tím to ale nekončí ! Musí následovat vyhodnocení a to třeba již v průběhu tréninkové jednotky. Pokud cvičení účel neplní, musím jej upravit. Zpětná vazba je důležitý pojem i ve fotbalovém tréninku.

 

Myslíte si, že finální verze je již zcela optimální ? Možná bychom ještě našli nějaké mouchy, ale to někdy příště.