Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Zajímavosti

Proč není zimní příprava fotbalistů na běžkách přínosná pro jejich rychlost a vytrvalost ?

Článek od prof. PhDr. Lubomíra Dobrého, CSc si prosím přečtěte každý a nebojte se na něj reagovat formou komentáře. Tento příspěvek, zabývající se „kondičním tréninkem“, je velmi podnětný a tak trochu staví na hlavu běžné postupy praktikované v tréninkovém procesu fotbalistů. Takže přečíst a hurá do diskuze !

 

Tento článek vznikl jako odezva na záplavu informací o našich fotbalistech, které trenéři v rámci zimní přípravy vyvezli do hor a kondičním tréninkem v běhu na lyžích je začali doslova ničit. Jiného výsledku s nimi totiž na běžkách před fotbalovou sezónou dosáhnout nemůžou. Rád bych se dozvěděl, čím je toto rozhodnutí zdůvodněno a co od tohoto způsobu zatěžování trenéři a jejich kondiční asistenti očekávají. Byl bych rád, kdyby se našel někdo, kdo bude na mé názory reagovat – ať už kladně nebo záporně – a vysloví se k nim.

Je možné, že rozhodování o tom, jak vstoupit do nové sezóny a jak dát hráčům zabrat, bylo ovlivněno snahou přivést hráče do jiného prostředí. Možná, že bylo záměrem položit na sněhu základ nějaké blíže nespecifikované vytrvalosti. Domnívám se však, že toto počínání je spíš poplatné nesmyslnému rozporcování celistvého herního výkonu na vytrvalost, sílu, rychlost, techniku, taktiku atd.

Protože nechci jen tak planě polemizovat, nabízím několik protiargumentů. S tím prvním, vědecky zdůvodněným, přišel již před 35 lety známý americký fyziolog Fox (1973): „Abyste zvýšili kardiovaskulární a respirační zdatnost, nemusíte trénovat aerobně, protože anaerobní trénink obsahuje vedle anaerobního metabolismu, poskytujícího energii svalům, velmi vysoký podíl aerobního metabolismu.“

Druhý argument z doby současné nám nabízejí Elliot, Wagner a Chiu (2007). Podle nich „tréninkové programy ve sportovních hrách, zaměřené na zlepšení kardiovaskulární vytrvalosti dlouhými běhy, jsou pro sportovce, jejichž výkon je založen na výbušných akceleracích, krátkých sprintech a výskocích, škodlivé až zničující. Kontinuální (nepřerušované) aerobní zatížení vede k nevhodným nervově svalovým adaptacím, ke katabolickému hormonálnímu profilu, zvýšenému riziku přetrénování a vytváření nevhodného prostředí pro pohybové učení. Tělo se zadaptuje na dlouhé pomalé běhy, ne na specifický fotbalový výkon. Důsledkem je nezadržitelné snižování herního výkonu. Benefity, které se očekávají od aerobních déle trvajících zátěží, však mohou být získány na všech výkonnostních úrovních i jiným způsobem tréninkového zatěžování, především intervalovými anaerobními zátěžemi.“

V naprostém souladu s těmito myšlenkami jsou názory kanadského fyziologa Blatherwicka který dlouhá léta spolupracoval s několika kanadskými hokejovými profesionálními týmy. Zdůvodněně tvrdí, že výraz „kondiční trénink“ je zejména v týmových sportovních hrách špatně chápán. A tak když trenér nutí hráče do určitých kondičních cvičení, je výsledkem obvykle trénink pomalosti. A to je u fotbalistů právě případ běhu na lyžích.

Je známo, že opakování v tréninku vede k trvalým návykům. Tréninkem chceme zlepšovat úroveň fotbalového výkonu. Aby k tomu docházelo, musí být tato opakování kvalitně plánována a dávkována.

Účelem „kondičního tréninku“ ve sportovních hrách musí být připravit tým na rychlejší herní výkon po celou dobu utkání. Trénink proto musí být rychlý, ne pomalý. Ke slovu „kondiční“ položili však naši trenéři nepřípustné rovnítko s kardiovaskulární zdatností, jejíž součástí jsou respirační a metabolické efekty.

Každé kondiční cvičení přináší také svůj nervově svalový důsledek. Návyky se vytvářejí – ať se to někomu líbí nebo ne. Podstatou úspěšného vrcholného herního výkonu (ne vrcholového, ten se odbývá na vrcholcích hor) je rychlost každého pohybu, ne jeho vytrvalé opakování. Každou individuální herní činnost i každou herní kombinaci by měli hráči vykonávat co možná nejrychleji. Všechno je třeba vykonávat ve vysokém tempu a v krátkých intervalech. Aby hráči získali vytrvalost potřebnou pro udržení vysokého tempa po celé utkání, začněte s opakovanými rychlostními zátěžovými úseky (tím nemyslím vůbec sprinty na běžecké dráze) a postupně je prodlužujte. Vytrvalost hráče je něco jiného než aerobní vytrvalost.

Začnete-li trénovat pomalým rekreačním během třeba na běžkách, nikdy nezvýšíte fotbalovou rychlost ani fotbalovou vytrvalost. Ve skutečnosti budete trvale ukládat nervově svalové návyky pohybovat se pomalu.

Správný intervalový trénink na udržení vysoké intenzity výkonu v průběhu utkání má charakter svalově nervového podmiňování. Trénujeme návyky vykonávat herní činnosti vysokou rychlostí, rozumně využíváme intervalové zatěžování včetně zotavných intervalů a postupně prodlužujeme dobu trvání tréninkové jednotky tak, aby se vyrovnala době utkání.

Kondiční trénink ve fotbalu znamená trénovat tak, aby se hráč připravil podávat herní výkon v nejvyšším možném tempu a na co nejvyšší dovednostní úrovni po celou dobu utkání. To je podstata herní vytrvalosti. Od fotbalisty se očekává, že provede v dané herní situaci žádoucí činnost stejně rychle v 1 minutě jako v 92.

Výraz „aerobní“ znamená doslova za přítomnosti kyslíku. Aerobní trénink (např. pomalý běh na dlouhou vzdálenost) probíhá nižší rychlostí tak, aby byl zajištěn do pracujících svalů transport kyslíku v žádoucím objemu. Při každém anaerobním pohybovém zatížení je přítomna i velká aerobní složka – dýchání je často mnohem obtížnější než při aerobním zatížení, srdce pumpuje téměř maximální rychlostí a svaly jsou zásobovány velkým množstvím kyslíku. Dodávka kyslíku však neodpovídá zvýšenému pohybovému (pracovnímu) zatížení a anaerobní metabolismus musí přispívat k produkci energie.


Anaerobní trénink využívá tedy jak aerobní, tak anaerobní metabolické cesty. Podněcuje, a tím trénuje kardiovaskulární systém. Vytrvalostní trénink fotbalistů by měl být tvořen převážně z anaerobních, tj. kratších a intenzivních intervalů, které zvýší zónu komfortu pro výkon v utkání. K prokázaným benefitům takového tréninku patří i aerobní vytrvalost a kardiovaskulární zdatnost.

Aerobní trénink (pomalejší běh na dlouhé vzdálenosti) vede však k vytvoření zóny pomalého komfortu, která se stane více než zvykem. A zde se skrývá pro fotbalisty největší nebezpečí.

Před zahájením tzv. zimní přípravy absolvovali mnozí fotbalisté náročné testy na různých sofistifikovaných přístrojích. Rád bych také věděl, jak fotbaloví trenéři využili výsledků těchto testů v tréninku? Pomohli jim v řízení tréninku a ve zvyšování úrovně herního výkonu? Přenesli se efekty zimního kondičního soustředění do herního výkonu jednotlivců? Jak se pozná, že k tomuto přenosu došlo?

Trenéři se musejí jednoznačně rozhodnout, zda chtějí mít špatné maratónce či běžce na lyžích nebo dobré fotbalisty.

Tělo se adaptuje v pozitivním i negativním smyslu. Budete-li vzpírat těžká břemena, budete silnější. Budete-li sedět na gauči a nedělat nic jiného, budete slábnout. Tělo si dovede „přečíst“ co se s ním děje. Ve fotbalovém tréninku je to totéž. Chcete-li se stát dobrým fotbalistou, nepůjdete do haly, abyste 1 000x opakovali střelbu na koš. A podobně je to i s fotbalovým kondičním tréninkem. Proč by hráči měli běhat jako maratónci, aby se dostali do žádoucí fotbalové formy ? Budou-li hráči v tréninku běhat dlouho a pomalu, stanou se z nich dobří pomalí běžci, ale ne dobří fotbalisti. Budou-li trénovat jako sprintéři na dráze, stanou se z nich rychlí běžci, ale ne dobří fotbalisti.

Fotbalista se musí naučit specifické fotbalové vytrvalosti, která mu umožní opakovat vysokou intenzitou krátké výbušné herní činnosti bez míče nebo s míčem po dobu 90 minut a specifické fotbalové rychlosti, která mu umožní být v každém okamžiku utkání na správném místě dříve než jeho soupeř.

 

Lubomír Dobrý, FTVS UK v Praze, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Bibliografické citace
Blatherwick, J. The physiological comfort zone: play the way you practice. Online [http://www.mrasssist.com/viewtip.asp?ID=2553] nebo [http://www.dphockey.com/].
Elliott, MC., Wagner, PP., Chiu, L. Power athletes and distance training: physiological and biomechanical rationale for change. Peak Performance Project, Santa Barbara, California, USA. Sports Med. 2007, 37, )no. 1, p. 47–57.
Fox et al. Med. Sci. Sports Exerc., 1973, p. 18–22)

 

Tento článek je vystaven se souhlasem redakce časopisu Tělesná výchova a sport mládeže, kde byl uveřejněn v č. 2, s. 37–39, 2009, r. 75. Informace o obsahu všech čísel od roku 2005 s anotacemi všech článků a předplatném najdete na [http://www.ftvs.cuni.cz/tvsm/index/php].

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
radech  - příprava týmu |01-12-2009 20:45:17
Dobrý den,
myslím,že je velká chyba to ,že se zde nikdo dlouho neangažoval
a tak se tyto stránky neposunují správným směrem.
K úvaze pana profesora
jen dodám,že jakákoliv atletická aktivita je přínosem pro mužstvo,neboť
slabinou českého fotbalu je právě nedostatečná fyzická kondice,která se
projevuje výrazně při zahraničních účastech ,kteréhokoliv českého
mužstva. Vždyť fotbalista coby vrcholový sportovec,musí být také schopen
podávat vrcholové sportovní výkony z prostředí oblasti lehké
atletiky.Nemohu však souhlasit s tím,že fotbalista musí hrát stejně na
konci zápasu jako na začátku. Tento přístup lze aplikovat u
hráčů,kteří většinu hrací doby prochodí,ale hráč ,který jak se
říká jede naplno,tak ten musí být na konci zapasu absolutně vyčerpán a
pokud tomu tak není tak neodváděl profesionální výkon. S pozdravem
J.Radech
libor.zaky |01-05-2009 10:24:46
Dobrý den,po delší době jsem otevřel tento web,musím jen s panem
profesorem souhlasit,já jsem si jako trenér vyzkoušel u dorostu některé
věci,v zimním přípravném období,jsem vynechal aerobní část přípravy a
převážně jsem treninky zaměřil na anaerobní treninky,vše jsem se
snažil příbližit fotbalovému zápasu,vycházel jsem z průměrných
tabulek,celková délka běhu v zápase,kolik sprintů v zápase,kolik km v
zápase poklusem,krokem atd,vycházel jsem z hodnot AC Milán, samozřejmě,že
druhá věc je fotbalová dovednost,ale mě potěšilo,že dva moji
devatenáctiletí hráči podstoupili fyzické testy na FTVS a dosáhli
parametrů vrcholových fotbalistů,poznamenám,že jsme hráli divizi
dorostu,tato záležitost je stará čtyři roky,od mládeže jsem odešel a
věnuji se dospělím a používám stejné metody.S pozdravem Libor Žák
MARTINZ  - M.Zendulka-souhlas,ale... |23-04-2009 10:15:02
Článek je psán logicky a jasně pro ty kteří se jako já moc neorientují
přesně v termínech aerobně /anaerobně.Logicky však s tím musím
souhlasit,že trénovat vytrvalost na lyžích nemá nic společného s výkonem
na hřišti.Pak by mě zajímal názor špičkových kondičních trenérů
naší první ligy,kteří letos (Sparta,Slavie,Liberec)tento model přípravy
zařadili do přípravy v podstatě jako "novinku"a mediálně
prezentovali jak "dřou" na běžkách...Přitom takový zahraniční
fotbalisti byli spíše k smíchu( Wilfried,Tavares,Belaid..)
petr vitovec  - souhlas |21-04-2009 08:16:03
dobrý den.Nedá se k článku pana profesora nic dodat.Ve všech bodech s ním
souhlasím.Doufám,že jeho článek padne na úrodnou půdu.
ravora  - Odborné komentáře |03-04-2009 13:43:28
Záměr článku prof. Dobrého se podařil a vyvolal širokou diskuzi nad
daným tématem i mezi špičkovými odborníky. V sekci Úvodní
nabídka-Zajímavosti jsou dispozici reakce a komentáře PhDr. Maria Buzka,
CSc.(FTVS UK), Prof. Ing. Václava Bunce, CSs.(FTVS UK), Jana Suchopárka
(vedoucí trenér mládeže SK Kladno) a Technická komise ČMFS.
zbotek  - zvysovani vytrvalosti v intervalech |31-03-2009 13:22:51
Úvodem bych chtěl poděkovat p.Dobrému za vynikající příspěvek a doplnit
ho o své znalosti. Ve své dizertační práci se zabývám zvyšováním
kondičních schopností u fotbalistů a zkoumám vědecké studie, které byly
na tomto poli provedeny. Největši špičky v oboru jako jsou např.Hoff,Dupont
nebo Pellissieri prokázali ve svých pracích největší zlepšení
kondičních schopností(vytrvalosti ale v určité míře i rychlosti)právě
pomocí intervalových běhů s míčem i bez míče a pomocí her na malém
prostoru (při správné organizaci). Zaverecne doporuceni pro trenink tedy
zni-větší intenzita,menší časové úseky, větší počet opakování.


Tesim se na dalsi diskusi,
Mgr.Zdenek Botek
APLACHY |30-03-2009 22:33:40
Zdravím všechny diskutující a odkazuji i na časopis fotbal a trénink, kde
se k této problematice vyjadřují zástupci technické komise... snad vyjde v
tomto dubnovém čísle.
Zkráceně: jako zpestření, kompenzace, duševní
či pohybová relaxace - ano a to zejména u mládeže, kde jde o pestrost
pohybové zátěže. U profi hráčů je to opravdu otázka zpestření,
podobně jako třeba módní spining, ale z hlediska tréninkové progrese je to
spíše zbytečné a některé vlivy mohou jít naopak proti tomu co preferuje
profesionální sport.
s pozdravem
Tonda Plachý
Pavel Travnicek |29-03-2009 21:50:19
Jsem z Vysočiny a běžky osobně miluji a i převážná vetšina kluků v
našem mužstvu.Na běžky si každej chodí sám v svém volnu ale do
tréninkové jednotky nedoporučuji.Snad jen jak jsem řekl pro
spestření.Protože pokud budete trénovat 3xtýdně tak jako my nikomu to nic
nedá.Vidím bežky použít do TJ jen v podstaně trénování víckrát
týdně než 3x po dleší dobu.
internet  - 2.reakce, 3.část |29-03-2009 20:22:23
Pro fotbalistu není možné pravidelně běžkovat a čekat, že se díky
běžkování podaří udělat kvalitní příprava aerobního rázu, ovšem
třeba v prosinci a v lednu by to občas zařadit šlo (dle počtu tréninků za
týden a klimatických možností) a určitě by nedošlo k následnému
negativnímu vlivu na herní výkon jedince, a to platí i pro ty, co na
běžkách neumí a jen se trápí. Takže s názorem pana Trávníčka
nesouhlasím a rozhodně trénovat lze i na běžkách a s nějakým, pro fotbal
plodným, záměrem. Michal Urbanec
internet  - 2.rakce-2.část |29-03-2009 20:17:14
Nesmí se to samozřejmě přehnat, ale v tom asi tkví umění trenérského
řemesla. Navrhl bych třeba v zimním období z 10 minut běžek na zahřátí
organismu- volně po nějaké trase (u hráčů zhruba od deseti let by potom
měl následovat strečink), pak sjezd z menšího kopce a rychlostní,
dynamický sprint zpět na kopec. To vše by mělo respektovat intervaly
zátěže a odpočinku. Po zhruba 40 minutách tréninku na lyžích by bylo
možno zahrát fotbal, či jinou hru s předmětem, a na závěr zařadit
balanční cvičení (případně i obecnější, kompenzační cvičení.
internet  - 2.reakce-1.část |29-03-2009 20:23:18
S výše uvedenými názory by se dalo v podstatě souhlasit,ale nikde není
uveden klad, který se týká zdraví fotbalisty. Jakákoliv jednostranná
činnost vede k svalové dysbalanci a ta následně ke snížení možné
výkonnosti, případně až k zranění (nebo v budoucnosti, k problémům s
tělesným zdravím). Nejoptimálnější je, když jsou svaly v rovnováze, aby
nedocházelo k bolestem zad, kolen (časté jsou kulaté nohy u fotbalisty,
které vedou k dalším problémům). Druhý a nemalý klad spočívá, a v
článku je o něm zmínka, v určité psychické regeneraci (hygieně), kdy
můžeme podpořit chuť k fotbalu pro celý tým. Kdybych to měl shrnout, tak
lyžování, bruslení, kolečkové brusle,..., považuji za velmi vhodnou
doplňkovou činnost, která může být využita jako určitý (a vcelku
zábavný)druh vyrovnávacího cvičení.
Pavel Travnicek  - reakce |28-03-2009 12:38:15
Jsem stejného názoru že běžky do zimní přípravy nepatří ale pokud je
trenér zařadí vydím to jen jako zpestření zimního období a né s
nějakým záměrem.Protože ten kdo to umí tomu to nic nedá a ten kdo na
běžkách neumí jen se trápí.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz