Rozdělení svalů
Rozdělení svalů - Rozdělení svalů podle svaloviny
Rozdělení svalů podle svaloviny
- příčně pruhovaná svalovina - kosterní svalstvo
- hladká svalovina - vnitřnosti
- srdeční svalovina - srdce
Našim předmětem zájmu bude kosterní svalstvo.
Kosterní svalstvo
Kosterní svaly jsou aktivním orgánem pohybové činnosti a společně s kostrou, s jejími chrupavkami, vazy a klouby tvoří nedílný celek. Na rozdíl od hladkého a srdečního svalu je tato svalová tkáň velice úzce vázána na vzruchy z centrální nervové soustavy, jejichž odpovědí na dané podráždění je mechanický projev svalové činnosti - vlastní kontrakce - stah svalu.
Mikroskopická stavba svalu
Základní anatomickou jednotkou kosterního svalu jsou jednotlivá svalová vlákna. Počet svalových vláken ve svalu závisí na jeho velikosti, u člověka to může být 10 tisíc – 1 milion. Svalová vlákna jsou buňky dlouhé cm až dm o průměru 10 – 100 µm. Mimo několika set myofibril (svalových vlákének) obsahují i mnoho buněčných jader, mitochondrie (buněčné "továrny" vyrábějící energii), glykogen, myoglobin, kreatinfosfát aj. Vlákna se dále spojují do snopečků, snopečky ve snopce a ty pak ve sval (musculus). Jednotlivé snopečky a snopce jsou obaleny vazivem, které je nazýváno endomysium. V tomto vazivu probíhají nervová vlákna a cévy mízní a krevní. Celý sval je pokryt vazivovým obalem – fascií (epimysium). Fascie obaluje i celé skupiny svalů, pak je označována jako fascie povrchová.
U svalu rozlišujeme část masitou - bříško a část šlašitou - šlachu. Pomocí šlach se sval upíná na kosti.
Stavba myofibrily
Myofibrila je základní kontraktilní jednotkou svalové buňky s průměrem cca 1 µm (pro porovnání: např. tloušťka vlasu je 42 - 95 µm). Stavba myofibril způsobuje příčně pruhovaný vzhled svalu (tmavé a světlé pruhy a linie), který můžete pozorovat pouze mikroskopicky. Ten vzniká uspořádáním dvou druhů bílkovinných vláken (filament) - aktinu (slabé, s průměrem cca 6 nm) a myosinu (silné, s průměrem cca 10 nm). Uvedené bílkoviny mají schopnost po určitém podráždění vytvářet jakousi novou "zasunutou" bilkovinu - aktomyozin, která účinkem energeticky bohaté látky adenozintrifosfátu (ATP) způsobí vlastní zkrácení svalu.
Makroskopická stavba svalu
U svalu rozlišujeme části:
- masitou - bříško a hlava
- šlašitou - začátek a úpon