Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Rozdělení svalů

Rozdělení svalů

Obsah
Rozdělení svalů
Rozdělení svalů podle svaloviny
Rozdělení podle směru pohybu
Rozdělení podle typu pohybu
Rozdělení podle typu vláken
Rozdělení podle umístění
Rozdělení podle polohy
-všechny strany

Svaly lze dělit z různých hledisek. My zde použijeme hlediska použitelná pro fotbalovou praxi. Jsou to hlavně hlediska druhu svaloviny, funkce svalu, směru pohybu, umístění v rámci celého těla.

Na obrázku můžete vidět celkový pohled na "nejdůležitější" svaly našeho těla:

 

<Zvětšit>

 

 

<Zvětšit>


Rozdělení svalů podle svaloviny

  • příčně pruhovaná svalovina - kosterní svalstvo
  • hladká svalovina - vnitřnosti
  • srdeční svalovina - srdce

Našim předmětem zájmu bude kosterní svalstvo.

Kosterní svalstvo

Kosterní svaly jsou aktivním orgánem pohybové činnosti a společně s kostrou, s jejími chrupavkami, vazy a klouby tvoří nedílný celek. Na rozdíl od hladkého a srdečního svalu je tato svalová tkáň velice úzce vázána na vzruchy z centrální nervové soustavy, jejichž odpovědí na dané podráždění je mechanický projev svalové činnosti - vlastní kontrakce - stah svalu.

Mikroskopická stavba svalu

Základní anatomickou jednotkou kosterního svalu jsou jednotlivá svalová vlákna. Počet svalových vláken ve svalu závisí na jeho velikosti, u člověka to může být 10 tisíc – 1 milion. Svalová vlákna jsou buňky dlouhé cm až dm o průměru 10 – 100 µm. Mimo několika set myofibril (svalových vlákének) obsahují i mnoho buněčných jader, mitochondrie (buněčné "továrny" vyrábějící energii), glykogen, myoglobin, kreatinfosfát aj. Vlákna se dále spojují do snopečků, snopečky ve snopce a ty pak ve sval (musculus). Jednotlivé snopečky a snopce jsou obaleny vazivem, které je nazýváno endomysium. V tomto vazivu probíhají nervová vlákna a cévy mízní a krevní. Celý sval je pokryt vazivovým obalem – fascií (epimysium). Fascie obaluje i celé skupiny svalů, pak je označována jako fascie povrchová.

U svalu rozlišujeme část masitou - bříško a část šlašitou - šlachu. Pomocí šlach se sval upíná na kosti.

Stavba myofibrily

Myofibrila je základní kontraktilní jednotkou svalové buňky s průměrem cca 1 µm (pro porovnání: např. tloušťka vlasu je 42 - 95 µm). Stavba myofibril způsobuje příčně pruhovaný vzhled svalu (tmavé a světlé pruhy a linie), který můžete pozorovat pouze mikroskopicky. Ten vzniká uspořádáním dvou druhů bílkovinných vláken (filament) - aktinu (slabé, s průměrem cca 6 nm) a myosinu (silné, s průměrem cca 10 nm). Uvedené bílkoviny mají schopnost po určitém podráždění vytvářet jakousi novou "zasunutou" bilkovinu - aktomyozin, která účinkem energeticky bohaté látky adenozintrifosfátu (ATP) způsobí vlastní zkrácení svalu.

Makroskopická stavba svalu

U svalu rozlišujeme části:

  • masitou - bříško a hlava
  • šlašitou - začátek a úpon
Pomocí šlach se sval upíná na kosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Rozdělení podle směru pohybu

  • agonista - působí ve směru pohybu
  • antagonista - působí proti směru pohybu
  • synergisté - spolupracují s agonisty, ale nejsou schopny vykonávat pohyb samostatně
  • fixační svaly - umožňují daný pohyb tím, že zpevňují ostatní části těla

Rozdělení podle typu pohybu

  • ohybač = flexor
  • natahovač = extenzor
  • přitahovač = adduktor
  • odtahovač = abduktor
Z touto terminologií se setkáme hlavně v různých posilovacích, kompenzačních a protahovacích cvicích. Je proto dobré vědět, co to znamená.

Rozdělení podle typu vláken

Rozlišujeme dva krajní typy svalových vláken s rozdílnou strukturální, biochemickou a funkční podstatou:

  • tónická - červená, pomalá, oxidativní
  • fázická - bílá, rychlá, glykolitická

Každý sval obsahuje vlákna tonického a fázického charakteru, jejichž zastoupení je v jednotlivých svalech různé a individuální. "Fázické" svaly (zjednodušený pojem pro svaly s převahou fázických vláken) plní převážně hybnou - fázickou funkci a "tonické" svaly (zjednodušený pojem pro svaly s převahou tónických vláken) převážně tonickou funkci. Uvedené svalové skupiny s rozdílnou funkční podstatou zajišťují dvě základní funkce pohybové soustavy, které od sebe nelze oddělovat:

  • statická = držící funkce, která vytváří oporu pro následný pohyb a je nezbytným předpokladem pro efektivní a účelný pohyb. Tuto převážně tónickou, fixační úlohu, spočívající v držení celého těla či jeho jednotlivých částí, vykonávají svaly uložené hlouběji u osy těla.
  • dynamická funkce, která spočívá ve vlastním provedení pohybu. Hlavní podíl mají svalové skupiny uložené více na povrchu těla. Tato dynamická složka vždy navazuje na statickou.
Hlavním předmětem tréninku bývá dynamická složka. Vždy je ale konkrétní výkon výsledkem souhry obou mechanismů, což je nutné při záměrné stimulaci pohybového systému zohledňovat.

Nyní si konečně rozdělme svaly podle popsaných vlastností jejich převažujících vláken:

  • svalové skupiny s převahou tónických vláken: přizpůsobené pro statickou ( držící ) funkci a pomalou pohybovou činnost nižší intenzity vytrvalostního charakteru
    • odolnější vůči námaze, snadněji se po námaze zotavují
    • tendence k nadměrnému zvyšování klidového napětí - hypertonii, což vede ke zkracování
    • tyto svaly je nutno zejména uvolňovat a protahovat
    • snadno, až nadměrně - hyperaktivní, se zapojují do pohybových programů a mnohdy až nesprávně (při svalové nerovnováze) nahrazují práci oslabených svalů z druhé skupiny ("fázických" agonistů)
  • svalové skupiny s převahou fázických vláken: podmiňují činnost maximální a submaximální intenzity, kontrahují se velice rychle a jsou velice rychle unavitelné
    • nižší klidové napětí - hypotonie vedoucí k oslabování
    • tyto svaly je tedy třeba hlavně posilovat
    • jejich sklon k nedostatečnému zapojování do pohybových vzorců - hypoaktivita vede k potřebě vědmé kontroly jejich zapojování

 

Rozdělení kosterních svalů podle umístění


Rozdělení podle polohy

  • anteriorní, ventrální = přední
  • posteriorní, dorzální = zadní
  • laterální = postranní, boční

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz