Zajímavosti

Reakce na článek "Proč není zimní příprava fotbalistů na běžkách přínosná pro jejich rychlost a vytrvalost ?"

Čtvrtek, 02 Duben 2009 14:25

Záměr článku prof. Dobrého se podařil a vyvolal širokou diskuzi nad daným tématem i mezi špičkovými odborníky. Dáváme vám k dispozici reakce a komentáře PhDr. Maria Buzka, CSc.(FTVS UK), Prof. Ing. Václava Bunce, CSs.(FTVS UK), Jana Suchopárka (vedoucí trenér mládeže SK Kladno) a Technická komise ČMFS.

PhDr. Mario Buzek, CSc.(FTVS UK)

Chceme-li zaujmout k výše uvedenému článku prof. Dobrého seriózní postoj, musíme být vybaveni větším množstvím informací, než nám poskytují novinové zprávy. Obecně lze konstatovat, že zvolíme-li zimní soustředění na horách můžeme „běžky“ využít pro některé doplňující záměry a tím napomáhat, v určitém ohledu, i ke zvyšování sportovní výkonnosti. V žádném případě bychom neměli prostřednictvím těchto nespecifických prostředků plnit hlavní obsahové cíle. Charakter klimatických podmínek, délka zimního přípravného období i ekonomické možností klubů nám neumožňují plnohodnotně využít specifických prostředků s adaptačními podněty herně dovednostního charakteru, proto volba pobytu na horách je určitým řešením. Musíme ale citlivě respektovat věková i výkonnostní hlediska, délku a charakter přípravného období. Co by mělo být nadmíru jasné je ten fakt, že pohyb na běžkách využíváme jen jako určitého činitele všestrannosti při naplňování role kompenzační a regenerační. Mnozí trenéři k tomuto prostředku přistupují se záměrem zpestření pobytu na horách, přitom velmi dbají na kvalitní vybavení, odborný servis (mazání) i vhodný profil tratě(viz. např. Sparta Praha). Jsou-li hráči i dovednostně způsobilí pohybovat se na běžkách, tak tato činnost vedle funkce regenerační (psychická i biologická) plní i úlohu motivační (soutěživost) a volní. V určitém směru lze hovořit i o ovlivňování některých bioenergetických kapacit, všeobecného rozvoje svalové síly ( posílení svalstva paží, pletence ramenního apod.) učení se novým dovednostem, zlepšení obecné rovnováhy, tvorby pozitivního klimatu v týmu apod. Hráči, kteří neoplývají patřičnou úrovni pohybovat se na lyžích, tuto zátěžovou aktivitu nemusí plnit. Dané záměry plní prostřednictvím jiných tréninkových prostředků ( fitcentrum apod.).
Na základě výše uvedených argumentů se domnívám, že běh na lyžích v tréninkovém programu zimního soustředění není hlavním tréninkovým prostředkem se zaměřením na zlepšení kardiovaskulární vytrvalosti. Tím, že byl realizován po velmi krátkou dobu (jen 5 dnů z celoročního cyklu a v mnoha případech jen jako 2. fáze tréninkového dne) nemůžeme mluvit o škodlivém a zničujícím přístupu. Jeho hlavní využití je v rámci zotavných procesů, dále ve spojení s emočními a volními aspekty pro nabuzení prožitku včetně podněcování určitého druhu mentální odolnosti.

Na druhé straně lze souhlasit s výše uvedenými argumenty ( Foxe, Elliota, Wágnera a Chia), které skórují pro anaerobní trénink a trénink prostřednictvím specifických adaptačních podnětů. Rovněž s tím, že tzv. aerobní benefity získávají hráči, především specifickými prostředky, včetně intervalových podnětů anaerobního charakteru, a že přeceňování aerobního výkonu vede ke snižování nebo k negativnímu ovlivňování výbušnosti a rychlosti. Dlouhodobý trénink v režimech aerobních podnětů je pro dynamiku herních dovedností kontraproduktivní. V přípravě vrcholných hráčů fotbalu dominuje herní trénink, který adekvátně rozvijí výbušnost a dynamiku v herních návycích.
Co se týče problematiky diagnostikování úrovně stavu trénovanosti v laboratorních i terénních podmínkách, pro stanovení adekvátních tréninkových podnětů, není v současné době v plném souladu s požadavky na herní výkon. Je asi nutné změnit pohled na indikátory stavu trénovanosti před i po zimním přípravném období , které se zjišťují v laboratorních podmínkách. Především, vedle stávající metodiky, bychom měli zaměřit pozornost i na anaerobně zaměřené indikátory.

Závěrem:
Plně podporuji polemiku k uvedeným dílčím problémům tréninkového procesu. Jen konstruktivní diskuze nás posune k odbornějšímu a přesnějšímu posuzování rozdílných odborných postojů. Proto chápejme využití pohybu na běžkách ve smyslu proměnlivosti, rozmanitosti a pestrosti tréninkových prostředků, nemající blízký vztah k cílové zaměřenosti herních dovedností, potažmo k herního výkonu.

Prof. Ing. Václav Bunc, CSs.(FTVS UK)

Jako u každého sdělení, které nabízí některé odlišné názory je třeba sjednotit terminologii.
Jako základní je třeba charakterizovat kondici a její hlavní složky. Tedy jedná se o skupinu předpokladů, které vytvářejí nezbytný (funkční) základ pro realizaci vlastního sportovního výkonu.
Pro sportovní hry je třeba vždy posuzovat roli kondice vzhledem k období, které právě hráči absolvují. Tedy poněkud jiná je její role v přípravném období a jiná v období soutěžním.
Podobně je třeba definovat daný sport, v našem případě sportovní hru – fotbal z pohledu kondičních nároků. Ukazuje se, že v období přípravném může tvořit kondice cca 70-80% konkrétního výkonu. Naopak soutěžní výkon ovlivňuje kondice cca z 50 až 60%.
Co je fotbal z tohoto pohledu. Je to rychlostně silový sport s vysokým obsahem koordinačně složitých a náročných činností, které je třeba realizovat po celou dobu utkání v maximální možné intenzitě a hlavně přesnosti.
Tedy zde už se dostáváme ke skupinám kondičních předpokladů, které mají podstatný vliv na individuální a tím i kolektivní herní výkon.
Jako základní lze označit rychlost, sílu a koordinaci. Současně platí, že tyto teď již dovednosti nelze realizovat v požadované kvalitě a intenzitě bez potřebné úrovně vytrvalosti.
Pro další je třeba si rovněž uvědomit jak vypadá vlastní utkání, hlavně pak z pohledu střídání intenzit zatížení. Ukazuje se, že se jedná o střídavé zatížení, které má vysokou „průběžnou“ intenzitu zatížení.
Zde se dostáváme k pojmu vytrvalost, který je třeba řešit z pohledu jejího využití při plnění nároků hry a pak z pohledu její kultivace.
Co platí beze zbytku pro fotbal je, že pojetí vytrvalosti jako dlouhodobé schopnosti realizovat vysoký výkon konstantní intenzity, je mylné.
Co to znamená z pohledu fyziologie zátěže? Vysoce intenzivní a současně přesný pohybový výkon je možné realizovat pouze tehdy není-li porušena jemná koordinace, tedy není-li blokována buněčná membrána vodíkovými ionty, které jsou výsledkem rozpadu velmi nestabilní kyseliny mléčné, vznikající při svalové práci ve svalu.
Pro dlouhodobý „kvalitní“ výkon je tedy třeba oddálit nekompenzovanou tvorbu vodíkových iontů – laktátu. Tedy intenzity zatížení musí být realizovány se značným podílem aerobního krytí, v tréninkové praxi vytrvalostně.
Další skutečností, kterou je třeba respektovat, je dlouhodobá adaptace na pohybové zatížení vysoké intenzity, hlavně pak zefektivnění a ekonomizace náboru motorických jednotek a z toho vyplývající automatizace potřebných pohybů.

Co z toho vyplývá pro fotbal:
1. rozhodně neplatí, že trénink rychlosti a vytrvalosti jsou dva antagonistické pojmy,
2. forma tréninkového zatížení musí mít vždy charakter střídavého zatížení,
3. specifickou tedy fotbalovou vytrvalost, lze efektivně rozvíjet i vhodně strukturovanými herními cvičeními; jedná se hlavně o manipulaci s intenzitou, dobou zatížení a odpočinku,
4. chceme-li ovlivňovat vytrvalost bez využití herních cvičení, musí mít zatížení fártlekový charakter.
Další skutečností, která hraje zásadní roli při dlouhodobém řízení sportovního tréninku, je monotonie používaných tréninkových prostředků a jejich akceptace organismem hráče. Proto je žádoucí zařazovat různé tréninkové prostředky samozřejmě za předpokladu úpravy pro potřeby fotbalu.
Z tohoto pohledu za předpokladu, že bude respektováno výše uvedené, lze zatížení s využitím běžek podporovat, za předpokladu, že bude kombinováno s jinými formami zatížení, hlavně pak posilováním.
Trénink byl, je a doufám, že i bude vysoce kreativní činností a nelze tyto aktivity svazovat některými dogmaty nebo předpoklady, které nemají nebo nemusí mít obecnou platnost.
Potřebné písemnictví, které sloužilo ke zpracování tohoto textu, je k dispozici u autora.

 

Jan Suchopárek,vedoucí trenér mládeže SK Kladno

Z pohledu dospělého vrcholového fotbalu je určitě pohled pana Dobrého zajímavý, logický a hodný zamyšlení.
Výkonnost, respektive aerobní kapacitu si v současné době ověřují všechna mužstva na počátku zimního přípravného období. Věřím, že se získanými hodnotami pracují dále v rozvoji vytrvalosti a rychlostní vytrvalosti. Doba přípravy se ale zkracuje. Hráč, který je trénován vytrvalostně (tratě přes 1 km, včetně běžek) ztrácí na výbušnosti a rychlosti. Je pravdou, že patrně jen málo trenérů používá od samého počátku zimní přípravu model kratších úseků, kdy se hráči dostávají na hranici anaerobního prahu. Je ale otázkou, zda přicházejí hráči do přípravy v takovém psychickém i fyzickém stavu, aby anaerobní zátěž nezpůsobila více škody než užitku (zranění, nachlazení). Moje zkušenosti z Francie jsou: vše na hřišti, kromě regeneračních výběhů. 70% cvičení v začátku přípravy s míčem, a to i rychlostně-vytrvalostní cvičení (např.opakované běhy do 100 metrů). Postupně ještě větší zastoupení míče a přechod do rychlosti po zhruba třech týdnech přípravy. Soustředění maximálně 5 dní s dvoufázovými tréninky, posilovnou a dokonalou regenerací.
Důraz na kvalitní strečink a kompenzační cvičení. V přípravném období 2x do týdne hodina věnována posilovacím a protahovacím cvikům, řízené specialistou.

Pro mládežnické kategorie lyže doporučuji a využívám z důvodu všestrannosti hráčů, rozvoje vytrvalosti a síly. Po přechodném období přijdou hráči většinou nepřipraveni a trvá, ze zkušenosti, minimálně tři týdny než se dostanou na úroveň vytrvalosti s jakou končili podzimní část sezóny. V zimě se dá vše zachránit, v létě je vše poněkud složitější. Pozor, mluvím o zkušenostech z Kladna. Na soustředění ve čtvrtém týdnu rozvíjíme vytrvalost oběma způsoby aerobně (běžky) i anaerobně (běhy do 300 metrů s kopcovitým terénem, intervalový trénink na hřišti). Další týden se dostavuje únava a jsme v polovině přípravy na jarní sezónu.
V dalším období jsme chtěli využít v tomto roce kickbox (dynamika, síla, koordinace, protažení, obratnost), ale nakonec jsme na základě výkonů a velkých technických nedostatků zaměřili přípravu na práci s míčem v kombinaci s rozvojem rychlosti a částečně i vytrvalosti, formou krátkých opakovaných činností s aktivním odpočinkem.

Máme problémy s technikou, chytrostí a variabilitou hráčů. V nižších kategoriích se mi jen těžko daří přesvědčit trenéry, aby pracovali na rozvoji individuálních dovedností hráčů, všichni se zaměřují na kombinace na velkém prostoru, mladší žáci si přihrávají na třicet metrů a za trénink naběhají bez míče kilometrové vzdálenosti.

Potřeboval bych je přesvědčit a ukázat jim novou cestu. Snad se mi podaří i něco navíc.

 

Technická komise ČMFS

(Ladislav Valášek, Lumír Fikes, Mario Buzek, Milan Bokša, Jozef Chovanec, Jiří Vlček, Ivan Kopecký, Jiří Nevrlý, Jiří Zalabák, Antonín Plachý)

Diskuse se dá shrnout do následujících bodů:

1. „Běžky“ jsou vhodné spíše „jen“ jako doplňující, podpůrná a kompenzační aktivita zpestřující trénink a mohou i přispívat k práci na budování týmu (team building). Jejich využití, v tomto zaměření, je možné doporučit pro mládežnické kategorie.

2. Záměr využít „běžky“ jako jednu z hlavních kondičně rozvojových aktivit zimních soustředění v etapě vrcholového tréninku, zejména v kategorii dospělých není plně opodstatněný a s ohledem na specifičnost fotbalu má svá úskalí. Využitelný je zejména pro hráče, kteří mají již zvládnutou techniku běhu na lyžích na dobré úrovni a všichni hráči mají kvalitní a stejné lyžařské vybavení, vhodně připravené -namazané lyže, zvolený vhodný profil trati, který dovoluje vydržet dostatečně dlouhou dobu na požadované TF, vhodnou organizaci jednotky, kdy se jeví nejzajímavější forma závodu, která nutí i ty hráče, kteří na běžkách neumějí, aby podávali maximální výkon na hranicích svých lyžařských dovedností.

3. Případy zahraničních hráčů zejména z jižních oblastí je vhodné řešit velmi citlivě s individuelním vyhodnocením podmínek a situace.


4. Způsob běhu – klasika /bruslení má další specifika, která je nutné vždy brát v úvahu předem a uvědomovat si, že může dojít i k nežádoucím efektům.