Fyziologická poradna

3. Zátěžové zóny - Co to je, taková laktátová křivka, Ferdo?

Čtvrtek, 29 Říjen 2009 08:34

Co to je, taková laktátová křivka, Ferdo?

Laktátová křivka (Curva lactata, lat. :-)) je přesně a odborně řečeno graf závislosti koncentrace laktátu v krvi buď na tepové frekvenci, nebo na podávaném výkonu. Jakže té definici můžete rozumět?

Spletité osudy laktátu jste už v našem seriálu poznali několikrát. Proč se k posouzení intenzity svalové zátěže měří zrovna laktát jsme už naznačili – změna jeho hladiny je výrazná (v klidu se jeho hladina blíží nule, při zátěži dosahuje i okolo 15 mmol/l), stanovení jeho hladiny je dnes navíc technicky poměrně snadné, i když nemusí být tak úplně levné. Nejdůležitějším důvodem je ale tvar křivky. Tepová frekvence, výkon i dechové parametry rostou lineárně – jejich grafem je přímka. Koncentrace laktátu ale se zátěží roste exponenciálně – má tvar hyperboly, křivky s jasným zlomem. V tomto zlomu právě dochází k přechodu mezi aerobním a anaerobním metabolismem – tady se zapíná naše přídavné spalování nebo, když se vrátím k příměru ponorky, přestává pracovat diesel a začíná naprostá převaha benzínu, spalovaného na saze.

Jednotlivé naměřené hodnoty koncentrace laktátu musí být k něčemu přiřazené. Možnosti jsou v zásadě dvě – vztáhnout je k tepové frekvenci (což je známější), nebo k zátěži nastavené na brzdě bicyklového ergometru (ale může to být v zásadě i rychlost jízdy, rychlost běhacího pásu nebo jeho sklon nebo jiná podobná veličina). Pro cyklistiku je ideální namalovat takovou křivku jako vztah hladiny laktátu k výkonu ve wattech.

Křivka laktát/tep je vlastně osobní charakteristikou našeho motoru. Je totéž, co pro pilota grafy vnitřních charakteristik turbíny. Pilot musí tyto hodnoty znát především kvůli odhadu spotřeby, riziku přehřátí a následnému zadření nebo požáru motoru apod.

Takhle se s laktátovou křivkou setkáte nejčastěji. Na vodorovné ose je tepová frekvence, na svislé koncentrace laktátu v krvi. Body jsou naměřené hodnoty z vyšetření, čára je ideální hyperbola, proložená těmito body. Jak vidíte, příroda někdy matematiku odmítne úplně respektovat a tak měření od hyperboly více či méně utíká. Je to určitě dáno i malým počtem měření. Na obrázku můžete zřít poměrně typický příklad, kdy laktát pod anaerobním prahem stoupá pomaleji, než by si ideální hyperbola představovala. Maxima laktátu bylo naopak dosaženo dříve, než jak ukazuje matematicky ideální prognóza.

U cyklisty je to stejné. Tak jako pilot sleduje otáčkoměr a teploměr turbíny, aby zjistil, jestli dotáhne mašinu domů, má si hledat rovný plácek pro nouzové přistání a nebo rovnou tahat za katapultážní madla, měl by cyklista poočku sledovat svůj otáčkoměr – pulsmetr. Proti pilotovi máme navíc jednu nevýhodu – chybí nám palivoměr a „hladové oko“. Našli bychom i paralelu s přehřátím a zadřením – pár přepísknutých nástupů v kopci a je tu zadření – křeče.

Křivka laktát/výkon je naproti tomu vnější charakteristikou „motoru“. Zatímco tepová frekvence je „každého věc“, výkon je objektivní veličina. Laktátová křivka se může pohybovat v průběhu života a dokonce i jedné sezóny po ose s tepovou frekvencí doleva i doprava, aniž by to mělo přímý vliv na výkonnost. Nedá se ani říct, že závodník, který má anaerobní práh na 170 tepech bude lepší než závodník s prahem na 155. Naopak poloha křivky na ose s výkonovou stupnicí umožní srovnávat závodníky velmi dobře. Opět podobenství – z grafů vnějších charakteristik motoru a letounu může pilot zjistit nejen pod jakým úhlem si může dovolit stoupat, či jak prudce může zatáčet na tom kterém výkonu motoru. Může i porovnávat letoun svůj s letounem protivníka a podle toho volit taktiku pro manévrový vzdušný boj. Stejně by mohl Armstrong, pokud by znal Ullrichovu aktuální křivku určovat optimální taktiku pro útok v kopcích. Jsem přesvědčen, že přesné aktuální laktátové křivky jsou (samozřejmě po složení „výživných“ koktejlů ☺ ) nejutajovanější údaje o špičkových závodnících, stejně jako jsou utajovány přesné výkonnostní charakteristiky moderních stíhaček.

Druhý pohled na průběh koncentrace laktátu je její závislost na podávaném výkonu. Tady si paní Náhoda přála, aby se ideální hyperbola blížila naměřeným hodnotám daleko těsněji, nemusí to ale tak být vždycky.