Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Specifika tréninku žen

8. Specifika tréninku dívek a žen - Technická příprava

Obsah
8. Specifika tréninku dívek a žen
Kondiční příprava
Technická příprava
Taktická příprava
Psychologická příprava
-všechny strany

Technická příprava

Technická příprava je proces zaměřený na osvojování a zdokonalování sportovních dovedností. Jde o opakované provádění určeného pohybu, při kterém dochází k opravování a zpřesňování jeho průběhu. Pro dokonalé zvládání techniky jsou důležité jak motorické schopnosti, tak i koordinační schopnosti. Ty ovlivňují přesnost, plynulost, přizpůsobení se pohybu, rytmickém průběhu pohybu atd. Trénink techniky obsahuje tři etapy. V první etapě si sportovec osvojuje základy techniky (nácvik), ve druhé etapě zdokonaluje techniku (zdokonalování) a ve třetí dokonale zvládá techniku (stabilizace). Nácvik a zdokonalování směřuje k postupné automatizaci. Učení techniky je pedagogický proces. Trenér by měl být dobrým učitelem. Měl by využít řídící schopnosti, teoretické znalosti a zkušenosti, promyslet obsahovou, metodickou a organizační stránku v delším časovém horizontu, specifický přístup k jednotlivým sportovcům, důležitou roli hraje také efektivní předávání zpětné vazby (Dovalil et al., 2002)


Pokud ženy budou absolvovat kvalitní tréninkový proces již od mládežnických let, jsou schopny se v technických dovednostech s muži vyrovnat. V technické přípravě se projevuje jednak nižší úroveň rozvoje pohybových schopností, jednak i odlišnosti stavby těla. Naopak plynulost, uvolněnost, rozsah a pružnost pohybů s rozvinutým citem pro rytmus usnadňují ženám osvojování a zdokonalování pohybových dovedností. Ženy si zvláště rychle a kvalitně osvojují techniku v těch sportech, kde jsou větší nároky na koordinaci, ale nekladou zvláště vysoké požadavky na maximální rychlost a sílu. Obtížněji se vyrovnávají s technikou vyžadující rozvoj silových a rychlostních schopností (Selinger, Choutka, 1982).


Technika ve fotbale je jednoduše řečeno individuální dovednost s míčem, tedy hlavičkování, střelba, přihrávání, vedení míče, obcházení soupeře, zpracování míče, odebírání míče. Bez těchto dovedností bychom se ve fotbale neobešli. Moderní ženský fotbal vyžaduje vysokou kvalitu techniky jak pravou, tak i levou nohou. Nejen u hráček v poli, dnes je důležitá technika s míčem i u brankařek. Techniku získáváme neustálým opakováním a musí se v ní projevit účelnost a ekonomičnost. V technice se projevují i všechny individuální vlastnosti hráček, úzce souvisí i s psychikou. Je to hodně o individuálním tréninku fotbalistek. To jak dívky trénují techniku, hodně napovídá i o jejich povaze a přístupu. Trénují pod tlakem a tvrdě nebo pohodlně jen tak pro zábavu? Tak například jedna z nejlepších hráček světa Michelle Hacker dokázala trávit na hřišti hodiny navíc nácvikem střelby ze střední vzdálenosti. Nejrychlejší hráčka světa Mia Hamm nespoléhala pouze na svoji rychlost. Pracovala na technice s míčem pravidelně. „Ve fotbale je rozhodující práce a kreativita s míčem a to obnáší spoustu hodin, dnů, týdnů, měsíců a roků dřiny. Výborné fotbalistky tráví na hřišti daleko více času než ty průměrné. Je to o neustálém opakování, opakování, opakování.“, tvrdí April Heinrichs (Gregg 1999, 123).


Jak jsem již uvedla výše, pro trénink techniky jsou důležité pedagogické znalosti a dovednosti trenéra. Obzvláště trenéra ženského fotbalu. Pro zefektivnění tréninku techniky dívek je důležitý individuální přístup k jednotlivým hráčkám a stanovení a demonstrování cíle. Děvčata by měla být se stanovenými cíli ztotožněna. Zde je důležitý i psychologický okamžik, neboť dívky na rozdíl od chlapců potřebují vědět detailněji, proč se učí? Jsou pak více motivovány k činnosti. Musí vidět souvislosti s jejich výkonem v zápase. Čím více budeme využívat před vlastním cvičením vizualizace, tím snadněji dívky pochopí danou dovednost. Při demonstraci zdůrazňujme uzlové body. V jednom okamžiku se zaměřujme na jeden aspekt techniky. Omezujme množství informací na minimum. Trenéři by měli být trpělivý a prožívat s hráčkami každý úspěch, každý detail, který se povede. Dokáže to pak hodně dívky povzbudit do další činnosti. Chyby jsou přirozenou součástí učebního procesu. Snažme se chybu rozpoznat, zjistit příčinu a poskytnout návod na odstranění. Vyspělé fotbalistky nešetřeme. Můžeme pro ně vytvářet stresové podmínky a pověřujme je náročnými úkoly. Zatížení zvyšuje stupňování nároků na přesnost provedení, rychlost, obtížnější varianty provedení atd.


Za technicky nejvyspělejší tým světa v ženském fotbale je jednoznačně považován tým Brazílie. Pozorovat Danielu, Roasanu, či nejlepší fotbalistku světa roku 2008 Martu a jejich fotbalové umění je jednoduše řečeno „Óda na radost“. Vše účelně, ekonomicky, s maximální precizností a hlavně v rychlosti. To je to, co českému ženskému fotbalu chybí. Rychlost hry. Hlavně rychlé a přesné přihrávky, rychlé vedení míče se změnou směru, rychlé a účelné zpracování míče, rychlé otočení se s míčem, střelba jedním dotykem, důrazné hlavičkování a dlouhé přihrávky.

 


Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
APLACHY |08-06-2010 23:26:09
Zdravím Všechny a jen pár doporučení ke zmíněnému o kondičních
aspektech tréninku.
Na začátek tréninku patří po zahřátí dynamický
nikoliv standadně používaný statický strečink. Dynamický strečink
nejsou švihové pohyby ( pak mluvíme o balistickém strečinku), ale vedené
kontrolované polohy do maximálních poloh- ve kterých je nejlépe s výdechem
možné krátkodobě (2-5s)vydržet, a buď se v té poloze snažit uvolnit ( to
je onen výdech) nebo postupně přecházet do jiné polohy.
pokud jde o
trénink vytrvalosti, je možné jej trénovat formou zábavných cviočení ve
vhodném dávkování a pokud chceme být specifičtí, pak bychom se měli
snažit držet někde v oblasti anaerobního prahu (někdy steady state).
Co
se týče rozvoje rychlostní vytrvalosti je možné využívat až úsek ydo 50
či 60 s, ale specifickou formou je samozřejmě takzavané - intermitentní,
neboli střídavé zatížení = různě dlouhé intervali zátěže a
odpočinku v kontrolované formě, což znamená poměry intervalů takové, aby
nedocházelo opakovaně k úplné regeneraci zásob fosfátů atd, a zároveň
aby neby la narušena celková vzrušivost a hráči byli stále schopní
podávat rychlostně výrazné výkony a nešlo pouze o trénink vůle.
Pokud
budeme mluvit o rychlosti, pak je třeba říci, že jde spíše o kratší než
10 vteřinové intervaly zátěže a pokud jsou realizované maximálně a
chceme rozvíjet pak bychom měli udržet IZ:IO=1:10 , nebo zhruba 2 min
odpočinku samozřejmě aktivního, ale bez zbytečného statického
protahování, které snižuje v dlouhodobých výdržích úroveň svalové
síly a nabourává tak samotný záměr maximální-rychlostní síly.
v
praxi můžeme opět používat různě dlouhé intervaly zátěže i odpočinku
střídavě = intermitence a prokládat jej i míčovými úseky. Obecně bychom
se po každém nespecificky zaměřeném tréninku měli pověnovat fotbalovým
činostem, abychom vždy znovu a znovu pohladili ty správné " fotbalové
pohybové vzorce". Jít do posilovny na závěr tréninku , tento model
pohledu na trénink samozřejmě nepodporuje.
Na závěr tohoto průletu
korekcemi k článku jen zdůrazňuji komplex který je ve sportovních hrách
obecně téměř neoddělitelný a to je síla-rychlost-obratnost. Tuto
trojčlenku je vhodné zařazovat do jednotlivých cičení opravdu jako komplex
a z vhodného dávkování cvičení je pak rozvinut i trénink vytrvalosti.
Nepřerušovaná zátěž nízké intenzity působí snad regenerativně a dejme
tomu má zdravotní nádech pro nemocné občany, ale není rozvíjející
tréninkovou metodou. V žádném případě toto nemůžeme pak čekat od
hromadně prováděného "fartleku". pokud jde o kondici, měli bychom
stejně jako třeba u jídla vždy uvažovat individuální stav a kvality
hráčů.
S pozdravem
Tonda Plachý

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz