Specifika tréninku žen

8. Specifika tréninku dívek a žen - Psychologická příprava

Neděle, 28 Únor 2010 16:03

Psychologická příprava

Psychologická příprava je jedna ze složek sportovního tréninku orientující na psychické komponenty sportovního výkonu. Nezbytnou podmínkou efektivní psychologické přípravy je aktivní spolupráce samotného sportovce jak s trenérem, tak i s psychologem. Cílem psychologické přípravy je vytváření optimálních psychických předpokladů sportovce pro úspěšnou realizaci sportovního výkonu. Z cíle vyplývá záměrný a plánovaný rozvoj osobnosti sportovce, ve smyslu obecně výchovných i specifických nároků konkrétní sportovní specializace. To má vést ke zkvalitnění a urychlení adaptace sportovce na přírodní a společenské podmínky sportovní činnosti, zejména o přizpůsobení a vědomou regulaci psychických funkcí sportovce na podmínky tréninku a soutěží. Obecně lze její úkoly charakterizovat jako stálou snahu o zdokonalování psychologické stránky tréninku i hledání nových, efektivnějších principů, metod i prostředků k rozvíjení psychické odolnosti sportovce. Z časového hlediska i obsahového zaměření se psychologická příprava sportovce dělí na dlouhodobou (součást každé tréninkové jednotky – obecně utváření osobnosti, zvyšování úrovně celkové odolnosti, posilování soutěživosti atd.) a krátkodobou (přispívá k dosažení nejvyšší sportovní formy k určitému datu a podmínkám soutěže – modelovaný trénink, regulace aktuálních psychických stavů). Krátkodobá i dlouhodobá příprava se navzájem ovlivňují a jsou na sobě závislé. Účinná krátkodobá příprava vyvěrá z přípravy dlouhodobé a je stavěna na jejích základech a výsledcích. Dlouhodobá příprava by zase ztrácela svůj potenciální smysl bez krátkodobého zaměření na završení formy sportovce. Proto je krátkodobá příprava plynulým pokračováním přípravy dlouhodobé ve specifických a konkrétních podmínkách (Dovalil et al., 2008).

Smyslem psychologické přípravy je adaptovat hráčky a jejich psychiku tak, aby dovedly v průběhu utkání co nejrychleji a nejproduktivněji využít svůj výkonnostní potenciál, který získaly během sportovního tréninku. Nároky na psychiku hráče fotbalu jsou značné. Dominují především požadavky na percepci, tvořivé myšlení, anticipaci a rychlé rozhodování při výběru optimálního řešení situace. Vyžaduje se také značná odolnost vůči nepříznivým vnějším i vnitřním vlivům (Buzek et al., 2007).

Psychika hodně souvisí s osobností hráče, jeho genetickými danostmi, psychickými vlastnostmi a schopnostmi, které určitým způsobem regulují úroveň psychických procesů, ovlivňují aktuální psychický stav hráče, což se následně promítá i do herního výkonu. Chování každého hráče v utkání závisí nejen na pohybových a herních dovednostech, ale i na vnějších okolnostech jako chování soupeře, spoluhráčů, reakce diváků, rozhodčího, důležitost utkání, počasí, terén atd. Psychická složka v průběhu utkání zahrnuje procesy poznávací, motivační, emoční a volní (Buzek et al., 2007).

Poznávací procesy – jsou základní psychické procesy, kterými člověk odráží dění kolem sebe. Patří k nim počitky, vjemy, představy, pozornost, paměť a nejvyšším poznávacím procesem je myšlení (Dovalil et al., 2008). Dle Buzka hrají vzhledem k stále se měnícím herním situacím a stále se proměňujícímu psychickému zatížení velký význam pro úspěšnost herního výkonu. Slouží v průběhu utkání k činnostní regulaci chování hráče v konkrétní herní situaci (Buzek et al., 2007).

• Vnímání herních podnětů = komplexní proces, při němž člověk určuje svou polohu vůči objektům v okolí.
• Pozornost hráče = určuje nebo omezuje kapacitu vnímání sportovce.
• Procesy myšlení = výrazně se uplatňují taktiky.
• Anticipace = předvídání, reagování na podnět s předstihem.
• Rozhodovací činnost
• Herní inteligence = dispozice jedince zpracovávat informace, vědomě orientovat vlastní myšlení na nové požadavky okolí.
• Paměť = předpoklad i výsledek procesu učení a uplatňuje se především v technické a taktické přípravě.
• Představy = mají značný význam zejména v počátečních stádiích motorického učení, při osvojování nových dovedností, uplatňují se i v tzv. ideomotorickém tréninku.

Emoční procesy – stupeň prožívání, vztah k činnosti, postoj hráče k ostatním hráčům, k jednotlivým událostem. Silně působí na chování hráče, ovlivňují jeho činnost. Vyjadřují, zda sportovcem prováděná činnost probíhá úspěšně či neúspěšně, jak se mu daří realizovat vytýčené cíle. Emoce rovněž souvisí s inteligencí. Schopnost vnímat a rozumět emocím je novým rysem osobnosti a charakterizuje se jako emocionální inteligence. Je to cit pro vlastní emoce, schopnost regulace vlastního chování a chování k druhým lidem (Dovalil et al., 2008). Votík (2001) se ve své publikaci zmiňuje o tom, že reakce dívek a žen na způsob vedení tréninkového procesu a průběh utkání jsou daleko emocionálněji zabarvené a výraznější. Trenér proto musí volit individuální přístup ke každé hráčce, znát jejich zázemí atd.

Motivační procesy – motivace zvyšuje herní výkon. Lze ji chápat i jako průnik všech dynamických činitelů, jež určují iniciaci, směr, intenzitu i stabilitu chování sportovce. Motivace tak zahrnuje jak vnitřní potřeby, tak i vnější pobídky, cíle. Na základě potřeb vznikají motivy či tendence a ty vytvářejí motivační strukturu. Ta má u každého sportovce individuální povahu (Dovalil et al., 2007). Votík (2001) tvrdí, že přístup dívek a žen k tréninkovému procesu i k utkání je většinou velmi svědomitý. Dívky pracují spolehlivě a s plným úsilím.

Volní procesy – vůle, volní vlastnosti, volní úsilí, psychická odolnost, cílevědomost, sebevědomí. Vůle je komplex snah a tužeb, zahrnující jednání a vlastnosti sportovce, jež jsou aktivovány a zaměřeny na dosažení cíle (Dovalil et al., 2007). Votík (2001) na základě empiricky získaných poznatků uvádí, že ženy jsou schopny obětovat svému sportu daleko více než muži.

Psychika je ve fotbale jeden z nejdůležitějších aspektů související se všemi dalšími složkami sportovního výkonu. Trénink psychiky je důležitý pro úspěch sportovců. Sebevědomí hráček je rozhodující faktor vítězství. Tvrdá práce související s výbornou kondicí, uvědomování si vlastních silných stránek a překonávání překážek mohou být zdrojem sebevědomí. Další důležitou složkou psychiky je soutěživost. Být soutěživý je důležitý element posunout se o úroveň výše. Chtít být v každé tréninkové jednotce nejlepší a pomoci spoluhráčkám k tomu, aby ze sebe vydaly taktéž co nejvíce. Je důležité rozumět, že můžeš být maximálně soutěživý typ na hřišti a stále udržovat přátelství mezi spoluhráčkami. Asi ne u všech hráček budeš oblíbena, ale být soutěživá neznamená být sprostá. Znamená to dostat ze sebe maximum, snažit se zvítězit. (Gregg, 1999).

Úroveň psychických dovedností našich hráček s hráčkami nejvyspělejších týmů světa je neporovnatelná. Důvodem je dle mého názoru minimální trénink psychiky a to je zásadní. Psychika se v tréninkovém procesu cíleně netrénuje. Psychologický trénink se u žen téměř nevyskytuje. Jak mohou trenéři pomoci hráčkám s psychikou?

Sebedůvěra – zvyšuje se tvrdou prací, tvrdou přípravou, výbornou kondicí, zlepšení v technice, taktice. Tím, že se hráčka stává lepší fotbalistkou. Je to jako s přípravou na zkoušku ve škole. Pokud byla slabá, studenti se bojí, pokud naopak se dobře připravili, mají daleko větší sebevědomí. Hráčky potřebují vědět, v čem je jejich silná stránka. Každá má své kvality a je unikátní. Trenéři by je měli identifikovat a rozvíjet.

Trénink mentality – rozvoj správné hráčské mentality začíná vždy u hráček samotných. Je to zapálení do tréninku, do hry. Vyžaduje maximální pozornost, koncentraci a intenzitu. Jedná se o vytváření návyků. Tak jak pracujeme na tréninku, pracujeme i v utkání. Trenér by měl tvořit při tréninkovém procesu tzv. dynamické stereotypy. Děvčata by měla pracovat vždy s maximálním úsilím.

Soutěživost – motivuje děvčata k většímu nasazení. Intenzita tréninku je jeden z faktorů, který v ženském fotbale můžeme rozvíjet. Tím, že hráčky budou soutěžit i v jejich vlastním týmu. Ženy nemají problém soutěžit proti jinému týmu, horší je bojovat proti vlastním spoluhráčkám. Jejich prioritou je vytváření a udržování si dobrých vztahů mezi sebou. A proto intenzita na trénincích je daleko nižší než intenzita v zápasech. Muži s tím problém v zásadě nemají. Nikdy totiž neberou soutěže proti výborným kamarádům osobně. Ženy ovšem ano. Podle Dorrance (1996) je příčinou nízká motivace dívek k soutěžení v mládežnickém věku a taky to, že fyzická konfrontace mezi kamarádkami a spoluhráčkami není u dívek přirozeným jevem. Ovšem i dovednost soutěživosti se dá u děvčat rozvíjet. Je to běh na delší trať, ale rozhodně se vyplatí.

Stanovování cílů týmových a individuálních – hráčky by měly vědět kde je jejich cíl, co chtějí dosáhnout, kam chtějí dojít. Trenér by je v tom měl podporovat.