Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Fotbalové přípravky

Jaký by měl být trenér mládeže?

Referát Lubomíra Dobrého a Daniely Stackeové z FTVS UK v Praze se nás snaží na základě vědeckých studií přesvědčit o pozitivním přístupu k trénování a nevhodnosti přístupu "vyhrát za každou cenu". Dejme jim šanci!

 

 

 

BOOKER,T.: Přehledová studie výsledků výzkumů mentálního modelu pozitivního trenéra. [The positive coach mental model (PCMM). Research summary.] Referát zpracovali Lubomír Dobrý a Daniela Stackeová, FTVS UK v Praze.

 

 

Úvod

Posláním hnutí Positive Coaching Aliance (PCA) je transformovat sporty mládeže a tak pozitivně ovlivňovat mládež. Aby se naplnila tato mise, je třeba umožnit trenérům, rodičům a různým vedoucím mládeže vhled do této problematiky. Většina trenérů mládeže jsou dobrovolníci, kteří nemají čas na odborné vzdělávání. Proto je důležité jim zprostředkovat přístup k výsledkům vědeckých výzkumů v přijatelném srozumitelném jazyku a umožnit jim, aby tyto poznatky mohli snadno využít ve své trenérské praxi.

 

PCA vyvinula mentální model pozitivního trenéra (Positive Coach Mental Model, PCMM), který by měl ozřejmit, co znamená být sportovním trenérem mládeže. Senge (1990) definuje mentální model jako hluboce zakořeněné představy o fungování světa v nitru člověka, které vytvářejí limity zažitých osobních způsobů myšlení a konání.


Běžný trenérský model „vyhrát za každou cenu“ tvrdě omezuje potenciál mladých lidí vytěžit ze sportování pro život pozitivní poznatky a zkušenosti. Musí být nahrazen, aby se mohlo využít výchovného potenciálu sportů.


„Pozitivní trenér“ je ten, který má dva cíle (double-goal coach). Trenér typu „vítězství za každou cenu“ má pouze jeden cíl: vyhrát. Učí dovednosti a vymýšlí strategie jak přivést tým k vítězství. Pozitivní trenér chce také vyhrát, ale je to pro něj druhořadý cíl. Především pomáhá hráčům (sportovcům) rozvinout jejich pozitivní charakterové rysy, které by mohly být jednou z podmínek jejich úspěchu v životě. Vítězství je důležité, je to však druhotný cíl. Důležitější je umožnit hráčům získat užitečné životní zkušenosti. Pozitivnímu trenérovi jde na prvním místě o hráče.


Podle výsledků širokého vědeckého výzkumu a poznatků z různých zdrojů ke třem základním prvkům, které vytvářejí základ pozitivního mentálního modelu trenéra, patří:


1) Nové pojetí „vítěze“
2) „Natankovaná“ emoční nádrž
3) Úcta k utkání

 

 

Ad 1) Kdo je „vítěz“

„Pozitivní trenér pomáhá hráčům nově objasnit, co znamená být vítězem zásluhou orientace na dokonalost zvládnutí sportovních dovedností (sportovního výkonu) a ne orientací na ukazatel skóre. Vidí vítězství jako druhotný produkt cesty za dokonalostí. Zaměřuje se více na úsilí než na výsledek a také více na učení než na srovnávání s druhými. Chápe, že chyby jsou důležitou a nevyhnutelnou součástí učení a vytvářejí prostředí, v němž hráči nemají strach udělat chybu. Trenér využívá příležitostí, při kterých se dělají chyby, a neustále upozorňuje hráče, že klíč k úspěchu spočívá v reakcích jich samých na ně.Vytyčuje standardy pro trvalé zlepšování výkonu všech – sebe samého i hráčů. Povzbuzuje své hráče bez ohledu na úroveň jejich výkonnosti, chce od nich, aby se snažili stát se pokud možno nejlepšími hráči i lidmi. Přesvědčuje hráče, že vítězem je ten, kdo se nejvíce snaží, kdo se nepřestává učit a zlepšovat a kdo nepřipustí, aby chyby nebo strach z chyb zpomalovaly jeho výkonnostní růst nebo ho zastavily.“



PCMM zdůrazňuje nové pojetí a chápání pojmu „vítěz“ (odvrácený od ukazatele skóre a směřující k dokonalosti), protože pomáhá mladému sportovci radovat se z prožitků a zkušeností, získávaných při sportování, zvyšuje sebedůvěru či pojetí vlastní efektivnosti, podporuje zlepšování výkonu i dlouhodobou motivaci ke sportování.



Představa, že by někdo mohl podávat lepší výkon, aniž by se soustředil na výsledek utkání, je proti intuitivnímu názoru mnoha trenérů a rodičů. Správnost této myšlenky však podporuje mnoho důkazů. Iniciátorem výzkumu efektů orientace na co nejlepší zvládnutí daného úkolu byl John Nicholls na Purdue University. Ve své práci o kognitivním vývoji srovnával tuto orientaci s ego orientací. „Positive Coach Aliance“ nazývá ego orientaci orientací na ukazatel skóre.


Výsledky bádání o orientaci mladých sportovců

  • Děti s orientací na své čistě osobní cíle využívají k měření svých úspěchů srovnávání s druhými (Nicholls, 1984b).
  • Když si žáci uvědomují, že jejich výkonnost je ve srovnání s druhými nižší, mohou snížit své úsilí a tím zredukovat možnost svého učení (Nicholls, 1984c).
  • Ego orientace může snižovat vnitřní motivaci dítěte o pohybovou aktivitu (Nicholls, 1984a).
  • Zaměření na úkol produkuje nejžádanější výchovné (edukační) výsledky (Nicholls, 1984).
  • Jedinci s orientací na úkol, kteří si silně uvědomují svou kapacitu, si kladou realistické cíle a jejich výkon nebude znehodnocován úzkostí a ochrannou redukcí úsilí nebo pocitem skleslosti, beznaděje (Nicholls, 1984).
Výsledky výzkumů vztahů mezi perspektivními cíli a trvalým sportováním a rolí orientace na úkol ve sportu mládeže
  • Středoškolští a vysokoškolští sportovci, kteří zanechávají sportování, projevují výraznou orientaci na vítězství (ego orientace) (cituje Duda, 1987).
  • Jedinci, kteří dlouho sportovali rekreačně nebo organizovaně, projevovali orientaci jak na úkol, tak na ego (cituje Duda, 1987).
  • Klima, orientované na dobré zvládnutí úkolu, vedlo k redukci agrese (Guivernau & Duda, 1998).
  • U středoškolských basketbalistů, kteří projevovali nízkou orientaci na zvládnutí úkolu a vysokou ego orientaci na vítězství, se projevovaly větší sklony k nesportovnímu chování a podvádění (Duda, Olson & Templin, 1991).
  • Středoškolští basketbalisté obojího pohlaví považovali za normální fyzicky zranit soupeře tak, aby nemohl nastoupit v příštím utkání nebo byl vyřazen na celou sezónu (Duda, Olson & Templin, 1991).
  • Mladé fotbalistky, jejichž trenérka byla silně orientovaná na vítězství (ego orientace), projevovaly zvýšenou agresivnost vůči soupeřkám a současně si také uvědomovaly i agresivnost svých spoluhráček. (Stephens and Bredemeier, 1996).

Výsledky zkoumání vztahů orientace mladého sportovce a problému úzkosti a radostných prožitků

  • Ego orientace vede ke zvýšenému pocitu tlaku, tenze a strachu (Roeser, 1996).
  • Když se zvyšuje orientace na úkol, zvyšuje se také pojetí vlastní efektivnosti (self-efficacy) a snižuje se úzkost. Zaměření pozornosti na úkol je doprovázeno nižšími úrovněmi stresu a strachu z výkonu (Wolf, 1998).
Výsledky výzkumů pojetí vlastní efektivnosti, která se může považovat za specificky situační sebedůvěru (Bandura, 1997)
  • Když se pojetí vlastní účinnosti zvyšuje, projevuje se u takových jedinců snaha tvrdě pracovat a věnovat se úkolu déle.
  • Pojetí vlastní účinnosti je jedinou nejdůležitější determinantou úspěšného výkonu. Její vývoj a udržování mohou trenéři efektivně ovlivňovat.
  • Zdůrazňuje-li trenér sebezdokonalování hráčů a minimalizuje-li úvahy o vítězství nebo prohře, pomáhá jim snižovat obavy a strach z potíží v utkání.
  • Trenér by měl soustřeďovat pozornost hráčů na to, co mohou sami osobně kontrolovat, a ne na nekontrolovatelné výsledky, jako je vítězství.
  • Trenér by měl dávat najevo důvěru v hráčovu výkonnost, poskytovat pozitivní korekce, vztahující se ke zlepšení a nesnažit se pouze kritizovat chyby.

Snahy nově definovat „vítěze“ jsou v souladu s národními standardy pro sportovní trenéry (National Standards for Athletic Coaches, 1995), vydanými NASPE (National Association for Sport and Physical Education). 25. standard NASPE zdůrazňuje důležitost:

  • znalostí o způsobech zvyšování motivace, vztahující se ke sportování mládeže;
  • znalostí o strategii vytyčování cílů, pozitivního přístupu ke korekcím chyb a rozpoznání pochybné funkce zdánlivě inspirujících plamenných proslovů, které by měly snížit sportovcův strach z prohry nebo úroveň stresu, pociťovanou v tréninku či v utkání;
  • uvědomované sebedůvěry a sebeúcty pro sportovcův vývoj.

NASPE standard 26 (1995) vyzývá trenéry, aby

  • vytvářeli v tréninku a v utkání radostnou atmosféru a navozovali příležitosti, ve kterých by sportovci pociťovali zadostiučinění ze snahy dosáhnout osobní a skupinové cíle,
  • řídili tréninkové jednotky a utkání tak, aby uspokojovali své svěřence a umožňovali jim získávat pozitivní zkušenosti.

Ad 2) Emoční natankování

„Pozitivní trenér je pozitivní motivátor, který odmítá motivovat strachem, zastrašováním nebo zahanbováním. Ví, že každý hráč má svůj emoční tank (nádrž) podobný palivové nádrži v autě. A tak jako auto s prázdnou palivovou nádrží daleko nedojede, tak i hráči s prázdným emočním tankem nemají energii k dobrému výkonu. Autorem tohoto konstruktu je Ross Campbell (1977).



Pozitivní trenér ví, že upřímná pochvala a uznání naplňují emoční nádrž. Chápe význam specifické a pravdivé zpětné informace a nepodléhá pokušení chválit neoprávněně. Je-li nutná korekce, sdělí pozitivní trenér kritické poznámky hráčům způsobem, který nepodlamuje a neoslabuje jejich sebehodnocení. Snaží se, aby poměr chvály ke korekci byl v poměru 5 : 1. Ví, že hráči pak lépe vnímají kritiku.



Udržuje pořádek a kázeň pozitivním způsobem. Naslouchá hráčům a zapojuje je do rozhodování, která se týkají týmu. Snaží se být pozitivní, i když se nedaří. Uvědomuje si, že trenér v takových neúspěšných situacích má rozhodující a trvalý vliv. I když je mu ubližováno, odmítá ponižovat sebe, své hráče nebo okolí. Vždycky jedná se svými sportovci s respektem bez ohledu na úroveň jejich výkonnosti.

Výzkumné nálezy Susan Hayashi (1999)

  • Trenéři, kteří křičí na mladé sportovce, neprospívají jejich vývoji.
  • Motivace pozitivním posilováním má značné přednosti proti hrubému a neslušnému trenérskému chování.
  • Zpětné informace, poskytované trenéry a rodiči přímou nebo nepřímou komunikací, ovlivňují sebehodnocení dítěte.
  • Gymnasté, kterým se dostávalo více podpory ze strany rodiny a přátel, vydrželi déle u tohoto sportu.
  • Gymnasté, kteří dostávali od svých trenérů zpětné informace, obsahující vyhrožování tresty, mnohem dříve skončili s tímto sportem.

Výsledky studií o efektech trenérových zpětných informací na sebeúctu dítěte

  • Hráči, kteří začínali s nízkou sebeúctou, si ji pod vlivem pozitivních forem chování trenéra zvýšili (Smith, Ronald, & Smoll, 1991).
  • Hráči reagovali velmi příznivě na trenéry, kteří využívali více podpůrných instrukcí (Smith & Smoll, 1991).
  • Hráče více bavilo hrát pod vedením trenérů, kteří dovedli poskytovat více posilujících odpovědí na dobrý výkon a projevené úsilí, a na chyby reagovali bez výhrůžek tresty, spíše povzbuzovali a poskytovali pozitivní instrukce (Gamety, Smoll & Smith, 1992).

Výsledek zkoumání poměru trenérových pozitivních forem chování k negativním či kritickým formám (plus/minus poměr)

  • Žákům v prostředí vyučování ve třídě se dařilo, když plus/minus poměr byl 5 : 1. Když plus/minus poměr klesl na 2 : 1 nebo 1 : 1, byl postoj žáků popisován jako „zoufalý“. (Kirkhart, 1972).
  • Manželství byla mnohem stabilnější, pokud bylo pozitivních citů a interakcí mezi mužem a ženou 5x více než negativních. Ve velmi nešťastných párech bylo více negativních interakcí než pozitivních (Gottman, 1994).

 

Ad 3) Úcta a respekt k utkání

Pozitivní trenér cítí závazek ke svému sportu. Ví, že respektovat utkání znamená proniknout k podstatě věci, k níž patří:

  • Pravidla
  • Soupeři
  • Rozhodčí
  • Spoluhráči
  • Tradice sportovní hry

Pozitivní trenér učí své hráče úctě k utkání. Má rád svůj sport a obhajuje ducha i literu pravidel. Projevuje respekt k soupeřům, ví, že vynikající soupeř přinutí jeho hráče k nejlepšímu výkonu. Chápe významnou roli rozhodčích a prokazuje jim náležitou úctu, i když někdy nesouhlasí s jejich rozhodnutím. Vyžaduje od hráčů, aby si uvědomovali vzájemné závazky vůči sobě a na hřišti i mimo něj se navzájem podporovali. Váží si bohatých tradic svého sportu a je pro něho ctí k nim přispívat. Jedná čestně a raději prohraje, než aby zneuctil utkání. Úcta k utkání překračuje hranice férovosti a představuje mnohem komplexnější ideál pro utváření charakteru.

Výsledky studií, které se zabývaly úctou k utkání

  • Čím déle hráli chlapci fotbal, tím méně prokazovali čestnosti, spravedlnosti a odpovědnosti (Miller and Murk, 1999).
  • Trenéři by měli neustále požadovat od svých hráčů, aby se chovali k soupeřům důstojně. Měli by je přesvědčovat, že k dobrému výkonu není třeba ponižovat soupeře. S mladými hráči by se mělo např. diskutovat o základních principech pravidel, které dávají stejnou příležitost všem (Shields a Bredemeier, 1995).

NASPE standard 23 a 24 (1995) požaduje od trenérů, aby

  • byli pozitivními vzory ve svých interakcích s hráči, rozhodčími, soupeři, rodiči a druhými trenéry a měli pod kontrolou své emoce,
  • znali dobře pravidla daného sportu a spojovali férovost s duchem pravidel, nejenom s jejich literou, což může minimalizovat konflikty s rozhodčími,
  • využívali sportovních prožitků a zkušeností k podpoře pozitivního sociálního chování, udržovali jednotu týmu, přijímali odpovědnost za úspěchy i porážky.

Rozhovory

Hodnoty lidí se mění v interakcích s druhými. Rozmluvy jsou proto cestou, která umožňuje přenos témat mentálního modelu mezi trenéry a rodiči. Shields a Bredemeier (1995) proto doporučují, aby učitelé a trenéři vedli dialogy s mladými sportovci o mravních hodnotách, ukrytých ve sportovních aktivitách a provokovali je k reflexi o morálních aspektech sportu.

 


Myšlenka „sociální epidemiologie“ (Malcolm Gladwell, 2000), inspirovala PCA k vyvolání celonárodní diskuse mezi všemi, kteří pečují o budoucnost sportu mládeže. Trvá na požadavku, aby trenéři mluvili se svými hráči o tématech mentálního modelu při každé vhodné příležitosti. Navrhuje, aby trenéři si vyhradili čas pro rozhovory s celým týmem v průběhu tréninku, před utkáním i po utkání.

 

Závěr

Positive Coaching Aliance chce být součástí celonárodního hnutí, které usiluje o transformaci sportu mládeže tak, aby sport pozitivně ovlivňoval mládež. Klíčovým prvkem tohoto hnutí je:


změnit primitivní představy, které mají dnešní trenéři mládeže, rodiče mladých sportovců a pracovníci sportovních organizací o trenérovi, jenž především produkuje budoucí šampiony, a přijmout mentální model pozitivního trenéra, který vychovává mladé sportovce a podporuje jejich vývoj.
V případě zájmu o bibliografické citace se obraťte na [ Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ]

 

 

 

Tento článek je otištěn se souhlasem redakce časopisu Tělesná výchova a sport mládeže, kde byl uveřejněn v č. 5, s. 31–37, 2009, r. 75. Informace o obsahu všech čísel od roku 2005 s anotacemi všech článků a o předplatném najdete na http://www.ftvs.cuni.cz/tvsm

 

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
Ivano  - Děláme to dobře. |26-07-2017 01:02:25
Všem tzv. Top klubům. Neučte děti běhat,ale učte je fotbal. Technika je
základ přeci. Viděl jsem U16 Sparty na turnaji. A chce se mi brečet co kluci
nezvládají oproti třebas méně vyvinutým hráčům PSG. Možná by pomohl
individuální přístup a coerver,který neučí. Nebo se zeptejte zda ve
špičkovém klubu jsou děti narozené v 9,10,11 a 12 měsíci toho ročníku.
A možná zjistíme,že ty děti vyhazujeme a demotivujeme sami,protože nemohou
fyzicky stačit a zápas nevyhrají.A perla na závěr. Aby 7 leté
dítě,které hraje ve Slavii neudělalo více jak tři nožičky ,ale
,,zatim,,uteče mi přijde zoufalé. Zamyslete se tam nahoře,protože vaše
průsery žehlíme my zadarmo tam dole. Zdraví Ivan
PR |02-06-2010 18:12:14
Máte pravdu. Nic není v pořádku. Podle mě je tady ještě jeden problém a
to dostat ty kluky k fotbalu vůbec. Myslím, že do 5 let to na menších
vesnicích bude velký problém. Za nás/jsem ročník 1975/ chodilo na fotbal
10 kluků stejného ročníku, protože jsme taky nic jinýho neměli. Jenom
fotbal, hokej, někde tenis a kolo. U nás na vesnici s počtem obyvatel 1200,
mně chodí 7 kluků ročníků 2000-2004, přitom dětí je dost. Dalších 7
mně dojíždí s ostatních vesnic po okolí. Jak už jsem psal jinde,
konkurence PC, DVD apod je obrovská. A navíc, co jsem tak vypozoroval, tak
opravdu, ale opravdu zapálení pro fotbal jsou tak 4-5 a to jsem jeden z těch,
co nehraje na výsledky, dávám možnost všem, dostávají odměny apod.
Takže i na toto bude třeba najít řešení.
V tom ostatním naprosto
souhlasím s pány Urbanem a Sklenským, k tomu není co dodat.

Radim PAVEL, přípravka Drnovice/BK/
sklenskyz  - změny jsou nutné |18-05-2010 15:33:48
Naprosto souhlasím se všemi změnami, které se připravují. Je to velmi
důležité a hlavně nezbytné pro budoucnost českého fotbalu. Zrušení
dlouhodobých tabulek u přípravek je velmi nutné především kvůli velmi
negativnímu tlaku na malé hráče. Ten tlak přichází především od
rodičů, kteří tu tabulku sledují mnohem víc. Pokud mi hráč během
utkání řekne, cituji: „Vždyť je to jenom přátelák, táta říkal, že
o nic nejde“, tak je někde chyba!!! Chci říct, že ve věku 8-10 let by
hráč měl každé utkání brát vážně a chtít ho vyhrát!!! Což
samozřejmě nejde, pokud rozdělujeme zápasy na důležité (tabulka) a
zápasy nedůležité (přátelské)!!! Je velmi důležité aby, mladí hráči
měli fotbal rádi a ne sledovali nějaké tabulky.

Ještě malá poznámka k
„EVZENK“ co se týče toho nezaostávání našich mládežnických týmů
oproti ostatním státům.
U16 dne 21.4.2010
Česká republika : Rakousko 3:9
(2:5)
Tak nevím jestli toto je „nezaostávání“ a nejde ani tak o
výsledek to se může stát, ale jde především o hru a podle trenéra ČR
U16 pana Romana Kučery, cituji:
"Propadli jsme ve všech herních
činnostech. Soupeř nás předčil kondičně, herně i takticky“


Hlavně všechny prosím, netvrďme, že je vše naprosto v pořádku a
není potřeba nic měnit!!!!

S pozdravem
Zdeněk Sklenský
trenér
přípravky
rada.urban |26-04-2010 18:03:18
Je potřeba poděkovat stovkám trenérů, co se ve volném čase a zdarma,
snaží učit malé kluky fotbal. Ale je učit a učit. Svým způsobem si o
změnu řekli trenéři (někteří, možná většina)sami. Ten láduje do
dětí fyzičku, ten školí odkop od brány atd. Na turnajích přípravek je
neuvěřitelný, jak někteří prožívají prohru víc, něž samotní kluci,
kteří už odpoledne nevědí s kým a jak hrály! Všechno to jsou jen
vlastně tréninky,jak se umět popasovat s fotbalem! Kdy jindy si může
vyzkoušet přihrávku pod tlakem, rozehrávku od brány místo odkopu přes
celé hřiště,...! A z dvaceti dětí hraje osm, protože "zbytek nemá
takzvaně talent" a tři si radši vezme ze staršího ročníku, aby
neprohrál :)! To je hrozný!!! Učíme děti fotbal nebo si skrz ně hrajeme na
trenéry? Ať si každý položí tuto otázku sám. Po nějakém čase se
projevuje kvalita nejen hry, ale i individuální kvalita hráčů, u mužstev,
kde to berou opravdu poctivě, kde si "trenéři" nehrají na Mourinha a
berou zápas jako zpětnou vazbu do dalších tréninků! Kde zpracování
míče, cit na balon a práce s ním má větší váhu, než výsledek!!Proto
změny vítám a věřím, že po vychytání určitých much, se osvědčí a
pomůžou našemu fotbalu, potažmo našim trenérům a hlavně dětem v
dalším rozvoji. Alespoň pro mě je důležitější, když se mi kluk v
něčem zlepšuje, něž že vyhraje. Výhra - prohra, to je tenká linie!
PR |23-03-2010 19:43:03
Ke komentáři Pavla Zapletala není co dodat, naprostý souhlas!! Zdravím
všechny Radim
Pavel Zapletal  - Pro všechny diskutující |23-03-2010 13:23:23
Nejprve poděkování, že se aktivně zapojujete do diskuze.Jak praví klasik:
Vo tom to je!
Názory se různí a až čas ukáže, zda připrovované změny
budou k užitku.Osobně si myslím, že budou.

Pro MartinaS - pokud klub chce
vidět svoji líheň co nejvýše, je otázkou,zda jsi v dobrém klubu.A nemá
to nic společného z radostí z výhry.

Pro EVZENAK - i kdyz mám
odtrénováno více jak 10 let u mládeže, neopovažoval bych se tvrdit, že
změny, které nastanou budou všechny k lepšímu.A nemyslím si, že jde o
kopírování.Chceme určitě najít vlastní cestu, tak nám i sobě
pomozte!

Pro kenwella - Je rozdíl hrát na výsledek v zápase, nebo
dlouhodobé soutěži.V zápase ano, vždyť šestiletý hráč si za dva dny
už většinou nepamatuje, jakým skóre zápas skončil.Ale tabulka ve které
je jeho tým na 15. místě mu moc nepomůže.Je to i o odměňování
hráčů.Odměňujme za vítězství, předvedenou hru,vstřelení branky -
vždy si něco najďěme!!!

Pro PR - je jedno, kde trénuješ. Já trénoval
na vesnici,v malém městě i v druholigovém klubu.Z toho, co píšeš je
vidět, že přemýšlíš správně.A osobně si myslím,že změny přinesou
fotbalu na vesnici více výhod.

Pro danykopa(?)- je otázkou, kolik těch
,,pod drilem" u fotbalu zůstane a na jaké úrovni.Ale máš jednu velkou
pravdu -JE TO O LIDECH!

VŠEM - Díky a diskutujte i u jiných témat.
danykopy  - je to tak,či není to tak? |22-03-2010 01:42:44
Myslím,že daleko horší,než stávající systém,je lhaní si do vlastní
kapsy...věci které jsou ve změnách nikdy nemůžou změnit lidi,co se kolem
fotbalu motaj,trénujou,nebo nějak ovlivňujou hráče...Já sám jsem
příznivec toho,takříkajíc rodinného přístupu k fotbalu a
hráčům,nepotřebuju k tomu nějaké změny ve fotbale,prostě je to ve
mě,bohužel s mým přístupem nedosahujeme tak dobrých výsledků jako
jiní,kteří mají takříkajíc,jiný styl.Nevím jaký to bude mít
dlouhodobější efekt,pro mě je prvořadé aby děti fotbal bavil a to i
nadále,ale bude? pokud nebudou vyhrávat?a počítat branky se budou pořád a
nezáleží,jestli budou nebo nebudou tabulky.je to prostě fotbal a né hra s
hakisákem.jedno už ale je vidět teď,ti co mají ten dril,budou zřejmě
kvalitnější hráči nejen dneska,ale i v dospělosti...možná nebudou mít
takovou radost ze hry jako ti mí svěřenci,ale vyhrávat budou častěji a o
to jde v pozdějším věku především.tím ovšem nechci říct,že všechny
navrhované změny jsou špatné,to rozhodně ne,zaprvé na to nemám odbornou
kvalifikaci a byla by to odemně drzost(určitě to dalo někomu velkou
práci)za druhé,jsou tam věci,které se mi třeba i líbí.
PR  - Pro kenwello |21-03-2010 18:05:35
Já teda nevím, ale měl by jste se vžít do věku malého kluka - 6 let,
který příjde na první fotbalový trénink. Seznamuje se s míčem, hráči,
tréninkovou jednotkou apod. Poté chodí poctivě na tréninky. Za nějakou
dobu příjde první zápas. Kluk je natěšený, že si obleče konečně dres
s číslem, od rodičů dostane nové kopačky a je celý nedočkavý, jak se
rodičům a ostatním předvede. No a pak přijde zápas. Vzhledem k tomu, že
teprve začíná, tak samozřejmě není na takové úrovni jak o rok sterší
kluci nebo kluci, kteří chodí déle. Ten kluk ale poté dostane šanci na 2
minuty a to ho trenér ještě při ztrátě míče nebo špatné přihrávce
seřve. Co to s tím klukem udělá? Přijde domů, celé to obrečí a řekne,
že už na fotbal chodit nebude. A to nemluvím o reakci rodičů.
Nevím
jestli jste takový odborník, abyste poznal, zda z něho za rok, dva nebo tři
něco bude. V přípravce jsou to 6-10 letí kluci, jejich psychika je někde
jinde než u dospělého člověka nebo staršího kluka. Navíc dnešní kluci
nejsou jako my, my jsme prohraný zápas obrečeli, oni mají spoustu jiných
zájmů. U nás právě je u žáků tzv. vítězný typ trenéra. A víte jak
to dopadlo? Chodí mu 5 kluků, protože těm mladším a méně šikovným
nedal šanci a tak se na to vykašlali a někteří dokonce chtějí chodit
trénovat se mnou s přípravkou/neberte to jako chválu, ale já právě v
přípravce dávám šanci všem a chodí mně 15 dětí/.
Já nikomu jeho
názor neberu,trénuji na venkově, vedení nemá žádné požadavky na
umístění apod. Jiná situace je v ligových a podobných týmech, kde
dělají výběry apod a jsou na trenéry jiné požadavky. Ale tady na venkově
je citelný úbytek nejmenších fotbalistů a proto si myslím, že ta nová
koncepce není až tak špatná. Mějte se a hodně úspěchů. Radim
Mirdous  - problém ?! |21-03-2010 09:14:57
Při práci s přípravkou jsem si sám vzpoměl na svůj věk cca. 10 let kdy
jsem se svými spoluhráči chtěl vždy porazit soupeře, toto chtějí i
dnešní děti.Důležité jsou i ostatní věci související s klubem -
udržení soutěže, udržení hráčů v klubu ( i s rodiči ),udržení
motivace hráčů( i s rodiči) udržení finančních příspěvků, udržení
hry fair play,udržení kvality výkonu a hlavně udržení kolektivní hry
fotbalu za spolupráce všech zúčastněných.
kenwello  - přípravky mini |11-03-2010 10:34:20
Můj názor je, že již mladších přípravkách by se mělo hrát na
výsledky. Ti kluci mají radost z výhry a motivuje je to do další hry.
Hráči by měli být jak pochváleni za dobrou hru, tak by měli mít i kritiku
na svou hru.
EVZENK  - Změny u mládeže |10-03-2010 11:26:26
Dobrý den
Četl jsem připravované změny v našem mládežnickém fotbale a
nevím zdali je vše tak ůplně správně. Naše země není Amerika, Francie
ať co do počtu hráčů,trenérů .Elevové by určitě nějakou úpravou
projít měli ale u vyšších kategorií nevím. Příjde mě že bychom
chtěli vše kopírovat od jiných a nemyslím že bychom nějak v
mládežnickém fotbale zaostávali od jiných států.Nevím jak se s tímto
novým modelem popasují ty řady dobrovoných trenérů.
Mrzí mne spíš že
v našem fotbale začíná vládnout taková ta doktorská kolegialita (co
kdybych ho někdy potřeboval.
Ale není se čemu divit v dobách krize!
Je
to ale taky v osobnostech p.Hřebík pro mnohé nepříjemný ale to co tvrdí
má hlavu a patu. Ještě ty co dělají ty změny doufám že mají
odtrénováno aspoň 10let u mládeže a bez finančních odměn a nevytváří
to z kanceláří.
MartinS  - rozdvojení osobnosti trenéra |05-02-2010 21:18:34
Píše se tady, že výhra je, tedy měla by být až druhořadá, ale
vysvětlujte to vedení klubu, který chce mít svoji líheň co nejvýše:-( Je
to těžké, jistě, ti kluci by měli poznat hlavně radost ze hry a s tím
ruku v ruce i radost z výhry, ale občas se to proti sobě mele jako mlýnské
kameny.
APLACHY  - Blýskání na lepší časy? |23-01-2010 16:46:32
Raději bych chtěl napsat, že již prší hustší houf diskusních
příspěvků i reálných kroků, jak právě v tomto směru připravovat naše
mladé fotbalisty, ale i trenéry , rodiče , funkcionáře, rozhodčí .....
Všichni nemohou projít jakýmsi školením, ale fotbal jim může pomoci
vzdělávací osvětou. Proto děkuji panu Profesorovi i Daniele za tento
článek a doufám, ve velkou návšťevnost.
Co se týká prostředí
obecně, tak si vážený čtenáři všimni jak se v článku spouje rodinné
prostředí s tím sportovním. Svou rodinu totiž můžeme ovlivňovat všichni
a svým chováním učit děti hodnotám jako je úcta, pracovitost, radost z
povedených věcí a větší zápal překonat ty nepovedené... to je celý
fotbal.... tedy kromě té rychlosti, techniky, síly atd. :-)
Jestli chcete
vědět více o navrhovaných změnách, které jistě budou občas i bolet
naše staré zaběhnuté způsoby uvažování, čtěte stránky příštího
čísla časopisu Fotbal a trénink a nebo navštivte stránky fotbal.cz a
otevřete baner grassroots. Objeví se tam v nejbližší době ucelený návrh
změn ačkoliv asi nebude vše vysvětleno dfo detailu. MNnoho lidí se však
nyní snaží vychytyt všechny mouchy a detaily tak abychom ve fotbale
dokázali koukat i na horizonty hráčů, kterým je nyní teřba 8 let.
Nic
lepšího mě na závěr nenapadá než výzva : pojďme v tom všichni
alespoň trochu pomoci.
Tonda Plachý
Havránek  - jenom houšť |17-01-2010 18:10:50
Opravdu zajímavý článek, kterým by se měli
řídit všichni trenéři
mládeže.Ještě lepší by bylo takové přístupy prosazovat už od kategorii
přípravek. Myslím si totiž, že současná generace aktivních fotbalistů
je
dost poznamenaná letitými praktikami . Čím
méně bude fotbal o
penězích a honbou za výsledky tím lépe pro budoucí hráče,zvláště
potom na výkonostní úrovni.
Fandím panu Haškovi,jen aby se koště co
drží v ruce neometlo moc brzy.
s pozdravem Havránek Jiří

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz