Vytrvalost

Vytrvalost - Druhy vytrvalostí

Druhy vytrvalostí

Z hlediska fyziologického lze vytrvalost tedy členit takto:

• aerobní (dlouhodobá) - AV
• aerobně-anaerobní (střednědobá) - AANV
• anaerobní (rychlostní a krátkodobá) - ANV

AV
Schopnost organizmu zajistit potřebnou energii ke svalové práci při využití kyslíku a udržet po delší dobu rovnováhu. Hlavním ukazatelem aerobní výkonnosti je maximální kyslíková spotřeba, která se udává na 1 kg váhy (VO2 max/kg). Tuto hodnotu lze objektivně zjistit v laboratorních podmínkách na běhátku.

ANV
Schopnost organizmu zabezpečit potřebnou energii pro svalovou práci převážně bez přístupu kyslíku. Překonávat tento stav a z něho vyplývající důsledky co nejdéle bez újmy na výkonu. Hlavním ukazatelem anaerobní výkonnosti je velikost kyslíkového dluhu a koncentrace laktátu při plném výkonu.

ANNV
Kombinace obou.

Z uvedeného vyplývá, že optimální růst sportovní výkonnosti vyžaduje, aby treninková zátěž byla optimálně zastoupena ve všech uvedených treninkových zónách podle discipliny na kterou trenujete: aerobní - smíšená – anaerobní

Biochemická pásma zatížení

Jedna z metod, která se používá v tréninkové praxi a objektivně hodnotí jak stávající úroveň jednotlivých složek tak i dynamku jejich rozvoje je stanovení výše laktátu v krvi. Z hlediska potřeb treninkové praxe je potom možné objektivizovat jednotlivá pásma zatěžování organismu se zaměřením k efektivnímu rozvoji vytrvalosti. Proto dělíme treninkové zatížení při rozvoji vytrvalosti do těchto čtyř biochemicky zdůvodněných pásem:

• aerobní pásmo - laktát do 2 mmol/l
• aerobně anaerobní pásmo - laktát 2-4 mmol/l (převaha aerobní sl.)
• anaerobně aerobní pásmo - laktát 4-9 mmol/l (převaha anaerobní sl.)Anaerobní kapacita je zhruba z 90% geneticky podmíněna.
• anaerobní pásmo - laktát 9 mmol/l a vyšší

Podle specifičnosti požadavků

• Obecná
• Specifická

Přesná hranice mezi speciální a všeobecnou vytrvalostí neexistuje, jedna podmiňuje druhou. Rozdíl je z hlediska cíle. Speciální vytrvalost má vždy jasný cíl daný závodními podmínkami, všeobecná vytrvalost takový cíl nemá. Můžeme říci, že speciální vytrvalost je cílem a všeobecná je prostředkem.

Podle účasti svalového systému

• Lokální - pohybu se účastní jednotlivé části těla, menší svalové skupinyméně než 1/3 těla
• Celková - pracují více než 2/3 svalstva, velké nároky na dýchací a oběhový systém

Podle typu svalové kontrakce

• Dynamická
• Statická

Podle trvání zatížení

• Rychlostní vytrvalost: do 20 s, ATP – CP zóna
• Krátkodobá vytrvalost: 2 min, LA – zóna
• Střednědobá vytrvalost: 8 - 10 min, LA/O2 zóna
• Dlouhodobá vytrvalost: přes 10 min, O2 systém

Toto dělení je nejčastěji používané a uvažované při přípravě tréninkových plánů.