Fotbalové přípravky

Plánování tréninků

Pátek, 02 Duben 2010 12:39

Neplánování znamená plánování chyb. I když improvizace patří mezi potřebné dovednosti každého trenéra, kvalita tréninkové jednotky tím většinou trpí. Inspiraci vám přinášíme v tomto článku.

Jelikož jaro ukázalo své první příznaky, nejsem asi sám, koho přívětivé počasí iniciovalo k zamyšlení, jak bych sám ještě více zlepšil úroveň tréninků.
Asi jsem nevymyslel nic nového, ale jedna z myšlenek se ubírá k plánování tréninku.
Zajisté, můžete mít námitku, že naplánovat se toho dá spoustu, ale uvedení do praxe je věc druhá. Trénink může totiž ovlivnit počasí, absence hráčů, stav tréninkové plochy a jiné aspekty.
S tím plně souhlasím, ale právě proto se trochu hlouběji zamysleme nad samotným plánováním.
Zvláště v přípravě nejmenších fotbalistů bychom měli dodržovat daná pravidla a neměnit například čas zahájení tréninkové jednotky. Na druhou stranu jsou kluby, ve kterých se trénuje nejen v odlišný čas, ale i na jiném místě. A tady právě nastupuje schopnost trenéra v plánování tréninku. A pokud trenér umí i změnu využít ke zpestření tréninku, je to jeho velkou devizou. A změna nemusí být každý týden,či měsíc. Postačí i dvakrát,třikrát za sezónu. Hráči ( děti ) milují překvapení, tak toho využijme.
Položme si tedy každý sám sobě otázku:

,,Mám dokonale naplánovánou svou následující tréninkovou jednotku?“

Upřímně? Dokonale to snad ani nejde. Pojďme tedy nejprve pouvažovat nad faktory, ovlivňujícími trénink .

Mezi ně zajisté patří:

1. Čas
2. Místo
3. Počasí
4. Účast hráčů
5. Obsah tréninkové jednotky
6. Tréninkové pomůcky
7. Trenér

Určitě byste našli i další. My se zaměříme na těchto sedm, dle mého nejdůležitějších.

Čas

Měnit čas zahájení tréninkové jednotky asi není vhodné, měl by být standartní. Jakékoli změny přivodí organizační problémy všem zúčastněným stranám (trenér, klub, rodiče, hráči).Toto se týká ale tréninků během pracovního týdne. Improvizovat můžeme mimo soutěžní období zařazením tréninkové jednotky o víkendu. A zde nastupuje právě úloha trenéra, aby hráči pochopili, že tato tréninková jednotka je za odměnu.

Místo

V přímé souvislosti s časem, je i místo tréninku. I zde vždy nemusí jít jen o travnatou plochu, ale například o tělocvičnu, pískové hřiště, bazén, ale například i les a podobně.
Dejte volný průběh své fantazii. Vždyť např. trénink se zaměřením na koordinační cvičení za pomocí tyčí, kruhů, koordinačního žebříku lze připravit i ve volné přírodě.
Je třeba ale takováto místa předem vybrat, aby nedošlo k nepředvídatelným, nepříjemným překvapením v podobě vstupu na cizí pozemek atd.
Tady bych měl i jeden tip. Zařaďte místo tréninkové jednotky tam, kde je předpoklad, že vás uvidí i děti, nebo jejich rodiče, kteří se fotbalu nevěnují a třeba se vám podaří do vašeho týmu další hráče přilákat.

Počasí

Nejtvrdší oříšek plánování tréninku. Sám jsem ve své praxi nespočetněkrát rušil trénink za pomoci sms zpráv i dvě hodiny před plánovaným zahájením tréninku, protože jsem věděl, že trénink v nepřetržitém lijáku by pro šestiletého hráče byl zcela k ničemu a nejspíš by se podepsal na jeho zdraví.
A tady jsem právě děla ty chyby. Neměl jsem dostatečně trénink naplánován.
Proč jsem si tedy v klubu nedomluvil, že v případě nepříznivého počasí mi dají k dispozici např. klubovnu? Nevěděl bych jak ji využít? Nevěděl, přiznávám. Dnes už o tom alespoň přemýšlím.
Vždyť mohu svým hráčům pustit DVD s ukázkami gólů nejlepších hráčů světa, připravit pro ně vědomostní soutěž, čas využít pro skupinové rozhovory….
A když nic jiného, přece jsem schopen hráče ,,zaměstnat“ i jakoukoli společenskou hrou. Tím buduji tým a hlavně dodržuji jedno z nejdůležitějších pravidel – trénink nikdy neodpadá!!!
Je důležité si i připomenout, že bychom se neměli vyhýbat tréninku i v nepříznivém počasí, pokud není extrémní. Co je už za hranicí snad každý rozumný člověk posoudí.

Účast hráčů

Každý se setkal se situací, kdy si připravil tréninkovou jednotku pro např. 16 hráčů a na tréninků zjistí, že se mu dostavilo hráčů 12,13,18….
U nejmladších kategorií bych v tomto až tak velký problém neviděl. Rozvoj individuálních herních činností by měl být prvořadý a tak je na nás, abychom správně volili vhodná cvičení.
U průpravných her bychom se měli zaměřit na takové, ve kterých požíváme počty hráčů maximálně do čtyř.
Abychom zapojili všechny hráče je ale potřeba mít k dispozici druhého trenéra či asistenty.Uznávám, že zvláště v malých klubech může toto být problémem.

Problém účasti, nebo spíše počtu hráčů zapojených do cvičení jsem osobně těžko řešil při mém působení u kategorie mužů, kdy se již jednalo např. o nácvik taktiky,standardních situací apod.
Budu rád, když se v diskuzi k řešení této problematiky vyjádříte.

Obsah tréninkové jednotky

Nechci se zaměřit na volbu cvičení a her. To by snad bylo zbytečné. Chtěl bych zmínit jiné faktory.
Pokud se budeme bavit o kategorii přípravek musíme si uvědomit, že hráči i když se vše teprve učí, mohou být častým opakováním cvičení ,,znuděni“ a je pochopitelné, že pokud hráče trénink přestane bavit, vlastně se nic neučí.
Pestrost cvičení a her je například i v tom, že dokážeme změnit průběh například změnou míče, přidáním překážky či jiným způsobem.
A z vlastní zkušenosti bych doporučil jedno. Dávejte cvičením jména v podobě např. zvířat (viz. náš archiv – opičáci ), nebo jiná – kyvadlo, křížová palba. Osobně se mi osvědčilo průpravným hrám dávat jméno slavných klubů – Manchester, Barcelona, Ajax. Hráči i ti nejmenší si cvičení rychleji pamatovali a bylo to pro ně i záživnější. Lhát se nemá, ale když šesti,sedmi-letým hráčům řeknete, že se naučíte cvičení, které na tréninku dělají hráči Chelsea má ,,lež“ velmi pozitivní účinek.
Myslím, že velmi vhodné je také skladbu tréninkové jednotky ( zaměření,cíl,) vyvěsit na viditelném místě, aby i rodiče měli možnost seznámit se s tím, co učíte jejich děti. Pokud máte k dispozici webové stránky, zveřejnění obsahů tréninku zde, je také na místě. Bude zřejmé, že se na trénink připravujete a mnozí si třeba i uvědomí, že práce trenéra není jen o devadesáti minutách na hřišti.

Tréninkové pomůcky

V dnešní době je již k dispozici spousta tréninkových pomůcek a je na každém z nás, jak je dokáže využít. Jejich dostupnost je otázkou druhou. Myslím, že je věcí trenéra, tyto pomůcky si zajistit. A to jakým způsobem, zda mu v tom vyjde klub vstříct, nebo zda se mu pro pořízení podaří získat příspěvek od rodičů nebo sponzora by bylo asi na velkou debatu. Nejsou to laciné věci,ale musíme si uvědomit, že při šetrném zacházení Vám tyto pomůcky vydrží několik let.
Je logické, že málokdo z nás si asi pořídí kvalitní Sportestr ( i když by ho rád vlastnil a uměl využít ), ale věci jako mety, stříšky, kruhy, koordinační žebřík a další, lze pořídit i v rozumných cenách. Osobně všem mohu doporučit, pokud máte nějaký kontakt ve Francii, zaměřte se tímto směrem. Pomůcky jsou zde daleko levnější než u nás.

Trenér

Nechci se zaměřit na osobnost trenéra jako takového. O osobnosti trenéra se můžete dočíst v jiném příspěvku na našem webu.
Pokud ale chci zlepšit i tento faktor, nabízí se také nějaká možnost?
Zcela zajisté ano.
Každý z nás, ať trénuje v ligovém klubu, nebo na vesnici má zcela určitě možnost kontaktovat jiného trenéra, nebo aktivního hráče a nemusí být hned ligový, který by byl ochoten se Vaší tréninkové jednotky zúčastnit, nebo ještě lépe ji vést.
Toto nemusí být přece pravidlem, ale třeba i jednou za sezónu. Hráče tato změna zcela jistě také zaujme.
Osobně si myslím, že v tomto může nastat jeden ,,malý“ problém a to je ,,české myšlení“. Co když ten trenér bude mít lepší trénink než já? Nebo naopak – nejlepší tréninky mám stejně jenom já, tak proč sem někoho tahat?




Závěrem bych Vás všechny chtěl požádat, abyste v diskuzi připojili své názory i náměty, jak lépe využít přípravu na trénink , nebo čím samotný trénink lze obohatit. Doufám, že i já jsem Vám několik námětů přinesl.

Příspěvek připravil Pavel Zapletal