Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Budování týmu

Budování týmu - co je to tým ?

Druhým dílem na téma "teambuilding - budování týmu" se již více přiblížíme praktickým věcem a malinko nahlédneme i do kuchyně světoznámého brazilského trenéra Carlose Parreiry.

 

 

Co je to tým ?

Stmelená skupina lidí, jejichž dovednosti se vzájemně doplňují a kteří jako jeden celek společně konají, aby dosáhli společného cíle. Tento cíl je důležitější než osobní zájmy jednotlivců , a proto se každý člen týmu cítí plně zodpovědný za jeho dosažení.

Tato definice je platná bez ohledu na to, s jakou věkovou kategorií pracujeme. Samozřejmě platí, že u mladších věkových kategorií klademe vyšší důraz na rozvoj individuálních dovedností. To ale nesouvisí s principy budování týmu, které to nemůže ovlivnit.

 

Původně bylo slovo team(anglické slovo, které bylo do češtiny přejato jako tým) spojeno se skupinou(spřežením) zvířat, která byla fyzicky spojena za účelem plnění společného úkolu. Dobrým příkladem je koňské nebo psí spřežení. Pokud by jeden kůň vybočoval a nedržel směr, je zcela zřejmé, že by ostatní koně musely vyvinout mnohem větší úsilí pro udržení směru a dosažení cíle. Stejně tak pokud by pes, zavěšen do kšírů, usnul, znamenalo by to pro ostatní psi mnohem větší námahu. Podobné je to v lidských týmech.

Jakýmsi středobodem je tedy společný cíl. Cíle mohou být z časového hlediska krátkodobé, dílčí či dlouhodobé. Obdobné dělení plánů existuje i při plánování tréninkového procesu(mikrocyklus, mezocyklus, makrocyklus apod.). Není to náhoda. Plán a cíl jdou ruku v ruce. Se všemi druhy cílů bychom tedy měli pracovat podle potřeby stejně jako pracujeme s tréninkovými plány krátko, středně i dlouhodobými. Hlavní cíl bude většinou dlouhodobý. Aby se cíl nestál jen zbožným přáním nebo něčím ryze fiktivním, musí splňovat následující kritéria:

  • Měřitelný: to by ve fotbalu neměl být problém jak z hlediska individuální výkonnosti, tak z hlediska týmového výkonu. U dětí budou převažovat cíle individuální – počet nožiček, skok z místa, střelba oběma nohama atd.. U dospělých se nabízí postavení v tabulce, počet získaných bodů(u dětí buďme s takovými cíly opatrní). „Hrát dobrý fotbal“ je velmi diskutabilní cíl. Ale i u dospělých je možné najít jiný cíl, než ryze výsledkově zaměřený. Záleží na jaké úrovni se pohybujeme.
  • Realizovatelný: je zřejmé, že aby byl cíl motivující, musí být v silách našich hráčů-týmu. Pokud si stanovíme nesmyslný cíl, nemá žádný význam pro motivaci ani nebude nápomocen v budování týmu. Dokonce může působit i opačně.
  • Konkrétní: velmi podobné s kritériem měřitelnosti. „Hrát dobrý fotbal“ je těžko uchopitelný cíl. My si nechceme dávat cíl jen proto, abychom naplnili potřebu mít cíl stanoven. Každý člen týmu si pod cílem musí představit stejnou konkrétní věc.
  • Akceptovatelný: podobné s realizovatelností, přesto je tu rozdíl. Cíl by měl být pochopen a vzat za svůj každým členem týmu. Jestliže je stanoven jako cíl postup do vyšší soutěže a polovina týmu o to nestojí, není to vhodný cíl.
  • Ambiciózní: to je tak trochu v protikladu s realizovatelností. Vybrat cíl, který je dostatečně ambiciózní a tedy motivující, přitom však realizovatelný, to jeden z nejtěžších úkolů, přitom jeden za základních úkolů.
  • Termínovaný: bez termínu není vyhodnocení.


Nyní od teorie rychle k praxi. Jste trenérem národního týmu Brazílie a připravujete tým na mistrovství světa. Jak hráče motivovat, jak stanovit cíl, který se stane východiskem pro vybudování skutečného týmu ?


Carlos ParreiraBrazílie se stala mistrem světa v roce 1970, kdy použila tehdy revoluční rozestavění 4:2:4. Když začal trenér Carlos Parreira budovat nový tým před MS 1994, stál před ním jediný cíl – po dlouhých letech získat pro Brazílii znovu titul mistrů světa. Podle našeho návodu v úvodní časti si rozdělíme jeho počínání na dvě roviny: herní koncepce a sociálně-psychologické.

Z hlediska herní koncepce nastolil několik taktických pravidel: brání celý tým (včetně útočníků Bebeta a Romaria, zvláště pro Romaria nezvyklé), co nejvíce výměn míče během výstavby útoku(žádný prostor pro neúčelné individuální kousky). Oba tyto základní požadavky byly pro brazilskou fotbalovou náturu dosti nezvyklé. Parreirovi trvalo 2 roky, než se jeho mužstvo s jeho koncepcí ztotožnilo.

Muselo to být nezbytně podpořeno sociálně-psychologickou složkou. Parreira neustále připomínal, že brazilský lid sní o titulu od roku 1970. Zdůrazňoval, že pouze tento tým může jeho přání splnit a udělat prostý chudý lid alespoň na chvíli šťastným a bohatým. Na této myšlence budoval týmový duch a týmovou jednotu. Tento sociálně-psychologický aspekt Parreira podpořil následujícími pravidly: hráči nesmějí mluvit o penězích a prémiích – žádné peníze nemohou vyvážit naplnění snu dobrého brazilského lidu být mistrem světa a ten můžete naplnit jen tento tým, agenti, novináři, přátelé ani rodina nesmí do tréninkových týmů – jediný způsob jak skutečně splynout v celistvý tým. V hotelu byla vždy zřízena místnost, kde se hráči mohli potkat s novináři či rodinou. Oddělená místnost dávala trenérovi možnost mít situaci pod kontrolou. Tým byl nucen komunikovat a komunikace je základ pro vybudování týmu v pravém smyslu slova. Dále byl přizván do realizačního týmu zkušený týmový lídr ze světa obchodu.

Parreira sklidil hlavně za svoje herní pojetí spousta kritiky, ale dal brazilskému lidu po 24 letech titul mistra světa.


Pokud skupina lidí opravdu funguje jako tým, přináší výhodu takzvané synergie. To je obecný důvod, proč týmy budujeme. Je to stav, kdy vzájemnou interakcí částí celku dochází k zisku. Energie nebo produktivita celku je větší než součet příspěvků jednotlivých členů týmu. Má-li fungovat tento synergický efekt, je třeba určitým způsobem tým sestavit:

  • Výběr hráčů: zvláště ve špičkovém fotbale hraje umění vybrat si hráče důležitou roli. Tento aspekt má větší váhu u dospělých. V mládežnických kategoriích ještě nejsou hráči vyprofilovanými osobnostmi z hlediska charakterových ani fotbalových vlastností. Naopak máme šanci je výchovou a tréninkovým procesem nasměrovat k nějakému optimu. To již u dospělých není dost dobře možné a přichází ke slovu umění namíchat ten správný koktejl charakterových a fotbalových vlastností. Neberme to jen jako záležitost špičkových klubů, které na to „mají“.
  • Určení rolí: používáme slovo role, protože nemáme na mysli jen post, ale i sociální postavení v týmu.
  • Pravidla: jsou z části dána okolím, klubem, ale stále zůstává velký prostor uvnitř týmu.
  • Podmínky: jistě, že ovlivňují formování a fungování týmu.


Skutečnou týmovou spolupráci nejde zavést nějakým příkazem či administrativní opatřením. Je to většinou dlouhodobější proces.

Co je to tedy tým heslovitě?

  • Malá skupina lidí
  • Jasný společný cíl
  • Vzájemně se doplňují dovednostmi
  • Spoluzodpovědnost za výsledek
  • Vzájemná závislost
  • Jasně určené role
  • Společný přístup
  • Sdílení informací


Spoustu z popsaných bodů splňuje fotbalový tým přirozeně díky principům, na kterých je hra jménem fotbal založena. Abychom však mohli tvrdit o skupině fotbalistů, že je to tým, nestačí jen s nimi začít hrát fotbal. Na týmovém duchu je třeba neustále a pořád dokola pracovat, je to nikdy nekončící proces, kterým se snažíme vytvářet, budovat, utužovat tým. U některých bodů, charakterizující tým, je potřeba u hráčů vzbudit uvědomění si jejich významu pro tým, jiné body naplníme nastolením podmínek a týmových pravidel.


Tým neznamená „skvěle, to udělá někdo za mě.“

 

Ing. Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz