Náměty, postřehy, komentáře

Pokračujeme v aktuálním tématu . . .

Neděle, 11 Duben 2010 09:37

Článek Obhajoba systému rozvoje mládeže rozpoutal tolik potřebnou diskuzi nad danou problematikou. Reakce PeaDr. Luďka Procházky (se kterým jsme též nedávno přinesli rozhovor) na vybrané názory a komentáře našich čtenářů přinášíme pro přehlednost v tomto článku.

 

 

Reakce Luďka Procházky jsou vyznačeny červeně!!!

Drahoš - názor z vísky, 02-04-2010 12:48:24

zdravím všechny, mám toto. Souhlasím se zásadami- povzbuzovat, chválit,hrají všichni hráči, nejde o výsledek atp., ale to nevyřeší změna
systému.Ale jinak si myslím, že některé novinky prosazuje někdo, kdo nemá vlastní děti, případně nikdy netrénoval přípravku na vesnici. Na našem
okrese jsou týmy, které mají 10 hráčů v jednom ročníku, ale také týmy které přijedou na zápas s 8 hráči tří ročníků. Jak to skloubit?
Půjčit hráče? To mám říci klukům - dnes nehrajete za nás ( my budujeme tým ), prodali jsme tě soupeřovi - to je pro malou dušičku zrada.

"Zkuste se, prosím, zamyslet a odpovědět si na otázku, co je pro Vás důležitější: naučit své hráče co nejlépe hrát fotbal, nebo budovat tým? Pokud budovat tým, pokládám další otázku: K čemu potřebujete budovat tým? Je to pro Vás ta nejvyšší hodnota Vašeho trenérského snažení? Měl byste odpovědět, že ne, protože vytvoření týmu není nikde ve sportu konečným cílem. Tím je buď výsledková úspěšnost (sport dospělých) nebo vytvoření potřebného a přiměřeného prostředí pro zlepšování se jednotlivců (sport mládeže, výchova hráčů). Pokud netrváte na tvorbě týmu jako na konečném svém cíli, odpovězte prosím na další otázku: Budujete tým kvůli výsledkové úspěšnosti, nebo abyste vytvořil prostředí pro výchovu svých hráčů? Pokud je Vám bližší první možnost, potom Vám sděluji, že reforma mládežnického fotbalu je namířena proti Vám.a naše diskuze bude dlouhá. Pokud dáte přednost možnosti druhé, jsme na začátku – vyšší hodnotou je naučit děti co nejlépe fotbal mimo jiné i skrze fungující tým. Budete-li se pak v praxi řídit touto filosofií a budete-li ji přenášet na mladé hráče a na jejich rodiče, pak hru za jiné družstvo nebudou děti chápat jako zradu, ale jako svou příležitost zahrát si.
Celá tato námi zde diskutovaná situace dle mého názoru jen a jen potvrzuje, že nastavení nového systému přípravy fotbalové mládeže bude nejobtížnější pro nás, dospělé, nikoli pro děti samé."

Připravit 3 hřiště - nereálné v našich podmínkách, přidáváte práci obětavcům, kteří jsou už tak na hraně s volným časem.

"Pravidla Vám dávají takovou benevolenci na podobu branek a čar, že – až se do toho pustíte a vícekrát si přípravu 3 minihřišť zažijete – to zase tolik času navíc není. Napadá mě i citát: Výchova je čas, který ztrácíme, abychom jej později získali."

Výsledky - souhlasím s poznámečkou od salek. Míč č.3 - no dobrá, ale naši U7 mají každý už svůj č.4. Byl jsem na turnaji U7, a to co předváděli Slávisti s č.4 - střelba, kličky, levá, prává no prostě žádný problém.

"To, co jste viděl, je výsledek metodiky tréninku a celkového vedení fotbalové přípravy dětí, který tu občas připomínám já i jiní přispívatelé. Velikost míče v tomto ohledu hraje sice důležitou, nikoli však rozhodující roli. Pro postupné zvětšování míče podle růstu dětí svědčí nejen metodické důvody (s míči č. 3 by se to naučili také, možná je v tréninku i používají, (předpokládal bych, že používají i menší míče než č. 3), ale také zdravotní."


K odpovědím pana Plachého na námitky - trochu se mi nelíbí styl odpovědí, jeví se to jako znevažování práci trenérů těch nejmenších.
Můžu vás ubezpečit, že u velké většiny trenérů nejde o seberealizaci, ale o službu dětem v jejich rozvoji, kterou dělají zdarma ve svém volném
čase a ZATÍM rádi. Tak na to berte zřetel a nepokažte to!!!
Díky Jura
Drahoš trenér U7 RAFK Rajhrad
( pokud jsem něco napsal tvrdě, tak sorry,
není to myšleno zle )

salek - Poznámečka, 02-04-2010 10:59:07

Snížení počtu hráčů na hřišti je v pořádku z jasných důvodů. Jen bych nešel cestou striktního předpisu, ale dal bych okresním fotbalový
svazům a klubům větší možnost volby. Tj. paraelní pořádání soutěží 7+1 a 5+1 a každý klub by se rozhodl, kde by hrál podle aktuálního
složení příslušného ročníku. Pokud mám vyspělé hráče, nemá cenu, dle mého názoru, je drilovat na menším hřišti plném soubojů, ale dát
jim šanci rozvíjet hru na větším prostoru.

"Vyspělost hráče jako kritérium pro volbu velikosti hrací plochy a počtu hráčů v utkání považuji za nejasné až matoucí kritérium. Co myslíte pojmem vyspělý hráč? Biologicky akcelerovaný, tělesně vyspělý? Nebo herně, dovednostně lepší než ostatní? Rozměr hrací plochy a jemu odpovídající počty hráčů by přece měly být odvozeny od běžných věkových možností dětí dané věkové kategorie, zejména možností tělesných, kondičních, a od metodických požadavků (míra aktivního zapojení do hry, počet kontaktů s míčem apod.), nikoli od výjimek jednotlivců. Sotva bude někdo mít celé družstvo složené z tělesně urychlených dětí. Vždy jde o výjimky, jednotlivce a jejich zařazení do toho kterého družstva je nyní a bude i v budoucnu na posouzení trenéra, klubu."

Jediný zásadní nesmysl vidím ve zrušení evidence výsledků. Zrušení sestupů ano, výborně. Zakázat ale týmům vést si tabulky?! Děti jsou hravé, soutěživé a
chtějí překonávat druhé. Takhle když budou hrát do "tmy", povede to k některým ke snížení motivace vyhrávat hlavně u ročníků starších
přípravek. Proč se snažit vítězit, když o nic nejde? Vidím to na svém ročníku, kde minimálně 50% hráčů ať dělám co dělám, se dokáže
maximálně koncentrovat a snažit jen když jde o soutěž. Navíc mám sám dva syny 8+10 a jejich velkým hobby je sledování a tvorba tabulek všech
možných soutěží a logicky nejvíce se těší z tabulky soutěže, kde hrají. Děti se chtějí podobat dospělým a sebrat jim možnost sledovat
svůj tým v "lize" mi přijde kontraproduktivní.

"Rozdělme Vaši poznámku k jedinému zásadnímu nesmyslu na 3 věci. První je hravost, soutěživost dětí, touha překonávat druhé. Zcela s Vámi souhlasím a hned dodávám, že tyto vlastnosti navrhované změny nepotlačují, pokud je v dětech nebudou potlačovat sami dospělí, které děti vedou – viz moje poznámka o smyslu soutěžení dětí p. Krejníkovi. Vždy budete hrát proti nějakému soupeři, nad nímž máte cíl zvítězit. Není pravda, že o nic nejde.
Druhá věc je motivování dětí do tréninku, zvláště nácviku. Jestliže Vaši svěřenci rádi soutěží, neměl by být až takový problém je přesvědčit (a tak také trénink zorganizovat), že právě nácvik fotbalových dovedností je soutěž mezi nimi, kdo se danou dovednost lépe naučí, kdo ji použije v utkání atd. Můžete jejich provedení také hodnotit body, známkou nebo aspoň slovně (např. Pepa zpracoval míč lépe než Franta, protože míč mu neodskočil), můžete pořádat soutěže ve vybraných dovednostech (po té, co jste je nacvičovali), můžete vést tabulky těchto soutěží, můžete hrát dlouhodobou soutěž ve hře 1:1 a vést v ní dlouhodobé tabulky atd. atd. "


Trenéra tak nebo tak zajímá IHV + THV a výsledek je podružný.
"Ani nevíte, jak rád bych s Vámi souhlasil, ale praxe tak, bohužel, nevypadá. "

Když nebudou sestupy, odpadne i ten poslední výsledkový tlak.
"Tady nevím, co Vám napsat, když sám o pár odstavců výše píšete, zrušení sestupů ano!?"

Já jsem rozhodně pro zachování bodování soutěží od U7 výše a vyhlašování turnajů s poháry či cenami u mladších.

pkrejnik - Pokračování komentáře, 02-04-2010 00:47:03

To bych vám přál zažít, to je radost! Chvíli hraní, chvíli brekot, chvíli výskání, pak i hádání a zase někdy hraní. Ale s tím já nemám
problém, vím, že si děti musí hrát. To myslím naprosto vážně! Ten váš elaborát v praxi by se mi moc líbil! Jenže realita je jiná. Já třeba
musím kolikrát donekonečna vysvětlovat rodičům, proč jsem se málo věnoval zápasu, proč má klučina nakopnutou nohu, anebo proč se zrovna
dneska naučil nové sprosté slovo od spoluhráče při hře. A co teprve potom, až nám vymyslíte u těchto prcků tři a více hřišť. Zaplatíte
nám ke každému trenéra? :)
To jsem se zase rozepsal. Ale to bych u konce nebyl asi nikdy,takže raději už končím. Odpovídat na dotazy tady nebudu,
protože na to opravdu čas nemám. Mám práci, rodinu a na hřišti jsem přitom šestkrát týdně. Znovu říkám, je to spíše na ústní
povídání. Jen bych zopakoval, začněte nahoře a nemějte z nás pokusné králíky. Pokud chcete, ulevit oddílům s méně dětmi, otevřete tyto nové
soutěže navíc, ale tyhle současné nám ponechejte. Nechte na nás, kam se přihlásíme.

"Myšlenku, aby svaz v příslušném území – OFS, KFS, ČR – vyhlašoval soutěže a účast na nich byla dostupná každému, kdo se přihlásí, považuji osobně v principu za dobrou, dokonce za lepší, než tak zvané uzavření soutěží pro kluby se sportovními třídami. Ale to je na samostatný článek."

Jako doplněk bychom s menšími hřišti neměli problém. Jako doplněk to špatné není. Pak jde taky ještě o to, jestli tyhle novoty nejsou cílené jako úlitba oddílům, které tvoří mládež jen tak naoko. A že jich tu v okolí znám….
A ještě závěrem, zkuste se zeptat u hokejistů, jak je to s menším hřištěm. Uź na to také začínají přicházet, že menší hřiště hrané na třetinách patří pouze pro ty nejmenší. Prý pak mají ve starších kategoriích trochu větší problémy s bruslením po velkém hřišti…. 
Mějte se a zdravím
Petr Krejník

pkrejnik - Konečně mám trochu času na odpověď , 02-04-2010 00:42:48

Mám trošku problém s tím, kde bych začal. K napsání by toho bylo opravdu hodně. Spíš bych navrhoval, aby byly v rámci diskuze organizovány nějaké
semináře v našich regionech, kde bych se určitě a rád objevil, pane Plachý. Tam bychom to pak mohli probrat pěkně bod po bodu. Napíšu sem tedy
jen pár obecných myšlenek, které mě vedou k té mé „frustraci“.
V první řadě tedy, neustále narážím v návrhu na opakování termínu reprezentant, Rosický, nekonkurujeme zahraničí atd. Ano, to je úkol TCM,
sportovních tříd a jim podobných zařízení. Naším hlavím úkolem je udržet kluky (holky) u fotbalu do dospělosti pro potřeby našeho „A“
mužstva a dále pak pro jejich případné uplatnění v jiných týmech různé úrovně. Především z toho je totiž pak náš oddíl živ, při
momentální státní finanční podpoře fotbalu. Například (ne)příspěvky od Sazky od doby stavby dnes už O2 arény a také, že ostatní loterie
odvádět nemusejí vůbec nic. Pokud se nám někdy v budoucnu podaří někoho vychovat alespoň pro ligu, ne přímo pro repre, tak u nás může zůstat
maximálně tak v kategorii starších žáků, ale spíše již v mladších žácích by měl přecházet do TCM, což každému u nás umožňujeme. Proto
si myslím, že veškeré vaše reorganizace by měly směřovat právě tam a nás na menších městech nechte hrát fotbal. My si totiž nemůžeme dovolit
zbytečně ztrácet děti. Ovšem jestli svaz nemá zájem o menší oddíly, stačí říct. Děláme to tu všichni pro radost a hlavně zadarmo, takže
maximálně přijdeme o tu radost…
S malými formami fotbalu mám za poslední dva roky opravdu velké množství zkušenosti díky přátelákům a turnajům
z domova i ze zahraničí a myslím, že k nim mohu fundovaně (v rámci mé subjektivity :) ) promluvit. Tak třeba nechat zahrát mladší žáky na půlku
hřiště 7+1 je fakt „nápad“. Taky jsme to zkoušeli a hned v prvním zápase přišel vyražený dech s lehkým otřesem mozku. Dál to bylo i tak o
ničem. Zmenšené hřiště obecně prostě vybízí ke zvýšené agresivitě.

"Určitá míra agresivity, v rámci pravidel fotbalu (to zdůrazňuji (!), je žádoucí. V mladších žácích, dokonce i dříve, by ji měl trenér u hráčů vyvolávat, učit, podporovat a vyžadovat. Tedy pokud mu jde na prvním místě o kvalitu fotbalového růstu hráčů, neboť psychologická složka je pro ni nezastupitelná (pro tu kvalitu."

A pokud to bude ještě pískat rodič, tak to mě potěš….

"Souhlasím s Vámi, že jde o problém dospělých, nikoli hráčů-dětí. Situace bude o to horší, oč větší důležitost bude mít výsledek utkání. Řešení, s nímž chystané změny počítají, je v principu dvojí:
1. nutnost snížit význam výsledku pro dospělé a v určitém smyslu i pro děti (onen smysl spočívá v tom, že ty, hráči, vždycky chtěj vyhrát, vždy se o to co nejvíce snaž, ale současně se také chtěj zlepšovat v herních dovednostech, chtěj lépe hrát, protože jen tak budeš mít šanci vyhrávat i příští utkání s lepšími soupeři);
2. vysvětlovat rodičům, týmovým rozhodčím a všem lidem okolo dětí, že jejich úkolem není bojovat o body do tabulky a soupeřit mezi sebou dokonce, jak se obáváte Vy, za cenu podvodů a nespravedlností vůči dětem, nýbrž že tím úkolem je organizovat svým i soupeřovým dětem jejich sportování a přitom je výchovně vést. K tomu slouží tak zvaný pedagogický manuál, který by měl být neodlučitelnou součástí pravidel přípravkových a žákovských soutěží, nejlépe nejen mistrovských."

Zkuste nechat proti sobě zahrát ligová mužstva. Zkuste to rok a uvidíte. U nás na jihu se momentálně zkouší 8+1 mezi vápny s delegovanými rozhodčími. Projel jsem si několik zápasů zhlédnout, tam je ta agresivita díky rozhodčím snížena, ale zaujaly mě i jiné věci. Třeba že například chybí střelba
ze střední vzdálenosti, protože většina brankářů je tu menší bránu už velká.

"Můžete mít pravdu, ale také nemusíte. Střelba ze střední vzdálenosti může chybět i proto, že hráči se ji v tréninku ani samostatně nenaučili, nebo si střelecké situace v této vzdálenosti neumějí připravit, nebo ji jim ji trenéři nedoporučují. Možná bychom přišli ještě na jiné možnosti. Co je však určitě nesporné, že průměrně vysoký brankář-mladší žák je nižší než průměrný dospělý brankář (čísla k dispozici nemám, ale řekl bych, že významně. "

Ale velký problém zmenšeného počtu hráčů je, že děti nehrají. Na lavičku se ani nevešly, jak jich bylo moc a hrálo jen pár vyvolených, protože to bylo nerozhodně nebo o gól.

"Odpovědnost za herní čas svých hráčů má jejich trenér. To, co popisujete, je důsledek jeho přednostní motivace na výsledek, s níž pravděpodobně osobně nesouhlasíte ani Vy a brojí proti ní i chystané změny."

Ještě větší šílenost je nechat hrát starší přípravku 5+1. Nebudu teď psát o agresivitě, ta je naprosto jasná, jen bych chtěl připomenout, že tímto
hřištěm budeme přicházet o, v tomto věku ještě trošku bojácnější, šikovné hráče a vítězit budou bojovníci a buldoci.

"Agresivitu jsme si už vysvětlili, nyní k problému vztahu techniky (fotbalovosti) a bojovnosti. Dobrý fotbalista potřebuje oboje a dobrý trenér by měl své hráče k obojímu vést, to znamená učit je jak fotbalovým dovednostem (technice a myšlení), tak hře tělem, odvaze k tělesnému kontaktu, soubojovému chování, ochotě znovu a znovu nabíhat, vracet se apod. Dobrá technika (a herní myšlení) vzniká u hráčů tak, že v nácviku postupně přecházíme od snazších podmínek k obtížnějším včetně regulované přítomnosti soupeře. Máte pravdu v tom, že v utkání chybí ona regulace činnosti soupeře, ten brání bez omezení, jak umí. Budeme se zřejmě lišit v názoru na to, zda hráč má při počtu hráčů 5+1 a menším hřišti dostatek prostoru pro tvůrčí činnost, nebo nemá. Váš názor je, že nemá, zkušenosti jak ze zahraničí tak naše vlastní říkají, že má. A nyní klíčová věc, prosím o pozornost. Míra prostoru pro tvůrčí herní konání hráče, tedy zda má nebo nemá dost prostoru, závisí nejen na velikosti hrací plochy a počtu hráčů, ale také na tom, co hráč fotbalově umí, na jeho dovednostním vybavení. Jestliže se hráč v tréninku ani nikde jinde (sám doma s rodiči nebo s osobním trenérem) neučí, není učen fotbalovému umu a herní odvaze, pak mu ani sebevětší hrací prostor v jeho rozvoji nepomůže."

Hádejte, kdo bude v budoucnu z nich techničtější a fotbalovější? Znovu opakuji, 90% hráčů je u nás vychováváno pro nižší soutěže. Fotbal 5+1 je výborná forma pro mladší přípravky Více se osvědčuje 4+1 z organizačních i metodických důvodů., ale ne pro dorazový ročník. Tím je letos r.2001. Ten už by měl hrát na půlku 7+1. Fotbalově na to ti hráči mají úplně v pohodě.

"Co tím myslíte? Že mají prostor udělat soupeři kličku? Porovnával jste počet kontaktů s míčem a tedy zapojení do hry, aktivní podíl na řešení situací (myšlení) při 7+1 a 5+1? Nebo poměr počtu naběhaných metrů ku počtu činností s míčem? Chcete, aby děti v těchto věkových kategoriích převážně běhaly, nebo převážně řešily herní situace a přicházely do kontaktu s míčem? Kterým způsobem vychováme více technických hráčů? – Nevím, co přesně myslíte pojmem technický hráč vy, ale já za něj považuji hráče, který míč ovládá i v obtížných herních podmínkách, tedy v rychlosti, pod tlakem soupeře a ještě účelně."
Jinak ti mladší, ať 5+1 hrají, ale pod dozorem trenérů! Formu na více hřištích u nás zkoušíme, s tím, že hrajeme zápas a vedle hrají
mezi sebou momentální náhradníci proti sobě v rozlišovacích dresech. To bych vám přál...

"Dobrý nápad v duchu navrhovaných změn!"