Fyziologie
O svalech - Makroskopická stavba.
Středa, 05 Květen 2010 08:53
| Obsah |
|---|
| O svalech |
| Mikroskopická stavba |
| Makroskopická stavba. |
| Energetické systémy lidského těla |
| Reakce produkující energii pro svalový pohyb |
| -všechny strany |
Makroskopická stavba.
Kosterní sval se na první pohled skládá z těchto částí:
- svalové bříško - masitá část (center musculi)
- hlava svalu – (caput musculi)
- šlacha (tendo)
- mnoho specializovaných vazivových útvarů, které usnadňují a umožňují jeho funkci.
Svalová vlákna mají další funkci při které se dělí podle rychlosti kontrakce, délky, zbarvení viz níže.
Ty patří též do mikroskopické skupiny schématu svalstva, ale okem viditelné je zbarvení a délka vláken. Dělí se na tzv. červená vlákna typu I-tzv.pomalá (zbarvení závisí na přítomnosti bílkoviny myoglobinu – který váže zásobní kyslík, pro intenzivní svalovou práci) , která jsou důležitá pro vytrvalostní aktivity- tzv.aerobní svalovou práci to znamená dlouhodobé zatížení menší intenzity za přístupu kyslíku. Jejich doba smrštění není nejrychlejší (70-140 milisekund), jsou však uzpůsobeny tak, že adenosintrifosfát využívají efektivnějí a využívají také velmi husté prokrvení svých vláken. Průřez červených vláken je malý a sarkomery jsou velmi dlouhé. Neobsahují velké množství glykogenu a také málo enzymů účastnících se glykolitických dějů, ale jsou bohatě zásobeny enzymy důležitými pro aerobní energetické formy svalového pohybu. Na tomto pohybu se jako palivo podílí triglyceridy což jsou tuky připravené ke zpracování ve svalu.
Rychlá vlákna typu II můžeme rozdělit do dvou podskupin na pomalejší IIa tzv. oxidativně-glykolitický typ, který se hodí pro svalovou práci aerobní i anaerobní. Svalová vlákna typu II a mají velký průřez, kratší sarkomery, střední obsah myoglobinu, což znamená též červené zbarvení, stejně jako u skupiny I. a mitochondrií. Nejsou tak cévně zásobeny. Obsahují velké množství glykogenu i kreatinfosfátu, minimum triglyceridů a rychlost smrštění svalu typu IIa je 50 – 100 ms.
Bílá rychlejší IIb vlákna mají největší dynamickou sílu avšak nízký obsah myoglobinu( bílá vlákna) a malé krevní zásobení. IIb vlákna mají obrovské zásoby kreatinfosfátu a glykogenu, ale podobně jako IIa minimum triglycerolů. Smršťují se mnohem rychleji než ostatní vlákna cca 20-50 milisekund. U fotbalistů využíváme tato vlákna při krátkých sprintech, při rychlé změně směru při oklamávání soupeře. Rychlá vlákna najdeme spíše u mladších fotbalistů do třicátého roku věku, kde se IIb –vlákna mění na vlákna IIa.
Poměr svalových vláken je dán geneticky. Během stárnutí se konvertují IIb buňky na buňky IIa což znamená úbytek rychlosti, ale nárůst vytrvalosti u sportovců. Vyšší procento rychlých vláken je často spjato s vyšší cirkulací tělesného testosteronu. Je známo, že atleti v rychlostních a silových sportech mají vyšší krevní koncentrace testosteronu než vytrvalci; hráči kolektivních her s charakterem přerušované aktivity (např. fotbalisté) se nacházejí zhruba uprostřed. Po 30. roce věku koncentrace tělesného testosteronu klesají a v souvislosti s tím se průřez rychlých vláken začíná pozvolna zmenšovat. Nakonec dochází u velké části z nich ke konverzi na vlákna pomalá. Důsledkem těchto změn je neodvratitelný pokles rychlosti a výbušnosti. Po 40. roce života dochází k atrofii obou typů svalových vláken, což má za následek pokles statické síly.