Tak kdo vyhraje titul ?

Středa, 27 Duben 2011 14:27

Jak je připraven vedoucí tým ligy na jarní část sezóny? To vedle trenéra Vrby také dobře ví MUDr. Jaroslav Novák, který testoval kondiční připravenost viktoriánů. Můžeme tak s velkou pravděpodobností předpovědět jak boj o titul dopadne.

 

Ano, je to nadsázka! I pan doktor dobře ví, že kondiční připravenost netvoří celý fotbalový výkon. Je jen nedílnou součástí celku. Přesto bude zajímavé absolvovat skrze naše stránky kondiční testy top ligového týmu, které proběhly na Lékařské fakultě v Plzni pod vedením MUDr. Jaroslava Nováka, odborného asistenta Ústavu tělovýchovného lékařství.

Rozhovor proběhnul v lednu 2011.

 

 

Obecný pohled

Jak probíhá celý proces vyšetření fotbalisty?
Při testování všech sportovců se držíme určitého konstantního schématu. Takové vyšetření spočívá jednak v anamnéze, kterou vždycky začínáme – jaké prodělal a zda nemá sportovec nějaké choroby, úrazy, operace, případně jiné zdravotní problémy. Pokud je u nás prvně, tak se ho také vyptáváme na choroby jeho rodinných příslušníků a příbuzných, u n uchy může být určitý dědičný sklon. To je nedílná součást, která předchází vlastnímu vyšetření. To zahajuje sestra měřením antropometrických parametrů. Mezi základní patří tělesná výška, hmotnost a procento tuku. Dále následuje měření klidové hodnoty krevního tlaku, vitální kapacity plic, klidového EKG záznamu a skríninková analýza vzorku moči.

Pak zaměřujeme na „interní“ a „ortopedické“ vyšetření. Co se týče interního nálezu, tak je většinou negativní, vždyť se jedná o zdravé trénované profesionály. Kdyby se však v období chřipkových viróz prokázaly nějaké příznaky nákazy, ve vyšetření nepokračujeme a sportovce přeobjednáme. Při orientačním ortopedickém vyšetření leckdy zjistíme určité problémy, které si často hráč nese už od mládí. Bývá to často vadné držení těla, např. kyfotické držení či mírná skolióza. Na význam správného držení těla upozorňujeme zejména v období puberty. Je to období, kdy síla zádového svalstva  plně nepostačuje k udržení vzpřímené polohy akcelerované kostry. V tomto období se zádové svalstvo rychleji unaví, a mládenci si „pohoví“ ohnutými zády. V tréninku je na místě preventivně zařazovat přímivá cvičení a cíleně posilovat svalový korzet páteře.

Další oblastí, kterou se zabýváme, jsou svalové dysbalance. Jejich výskyt je u sportovců častý, fotbalisty nevyjímaje. Při jejich zjištění u vybraných svalových skupin pak dáváme doporučení, jak je zmírnit nebo se jich zcela zbavit. Svalové dysbalance mají bezprostředně negativní vliv na výkon sportovce – svaly se snáze unaví, může být narušena koordinace, zvyšuje se riziko poranění.

To všechno předchází vlastnímu zátěžovému testu?
Ano. Než předjdeme k zátěžovému testu, je celý proces vyšetření stejný pro všechny sporty.
V principu toto vyšetření děláme stejně u všech sportovců i nesportujících. Jistá specifika má až zátěžový test. Dávkování zátěží atd.

Dysbalance. Můžete konstatovat nějaké typické dysbalance pro fotbalisty?
Nedá se říct „typické“.  U některých hráčů zjišťujeme zkrácené čtyřhlavé stehenní svaly. Jedná se skupinu svalů při kopané mimořádně zatěžovaných. Jejich zkrácení, někdy jen jednostranné, může souviset se zraněním, které hráč utrpěl. Po zranění kolena a následném operačním zákroku může následovat po určitou dobu  fixace končetiny a pokud nedojde k důkladné rehabilitaci, zkrácení může přetrvávat. Dalšími často zkrácenými svaly jsou svaly na zadní straně stehen (ohybače kolenního kloubu - hamstringy). To je dáno spíše sedavým způsobem života. Pokud však mluvíme o fotbalistech jako je Viktorka, kde jsou hráči vedeni k provádění protahovacích cviků při každé tréninkové jednotce, trenéři jsou vzdělaní profesionálové, tady již k nějaké zanedbání nedochází. Spíše se jedná o snahu odstranit nějaké „hříchy mládí“. S problémy bychom se spíše setkávali u hráčů nižších soutěží. Na druhou stranu v každém sportu jsou uváděna typická doporučená strečinková cvičení. Ty by si hráči měli osvojit již v mládežnických kategoriích a sami, třeba individuálně i mimo trénink, je provádět zejména tehdy, jsou-li nějaké nedostatky zjištěny.

 

Zátěžový test

Teď k vlastnímu testu!
Při výběru zátěžových testů přihlížíme ke dvěma aspektům. Pokud chceme vyhodnotit sportovcovy výkonové předpoklady, u hráčů kolektivních her především z hlediska obecné kondiční připravenosti, musí nám zvolený test umožnit stupňování zátěže do maxima, tedy do vyčerpání. S takovou zátěží se hráč v řadě situací při herním nasazení setkává. Druhým aspektem je specifita zátěže. Její charakter by se podle možností blížit pohybovému stereotypu, který sportovec využívá ve svém sportu. U fotbalistů (běžců, běžců na lyžích apod.) to tedy bude běh na běhacím ergometru.  Cyklisté, triatlonisté i hokejisté dávají přednost bicyklovému ergometru. Zátěžovému testu na bicyklovém ergometru í dáváme přednost i my u nesportovců. Na kole umí jezdit většina lidí. Z hlediska bezpečnosti je šlapání na ergometru bezpečnější než běh na běhátko, kde méně zkušený může zakopnout, zavrávorat, upadnout a pohyblivý pás jej může odvézt mimo zařízení. To se na bicyklovém ergometru stát nemůže.   

 
Při vyšetření je zapotřebí mít k dispozici poměrně náročnou techniku – snímače registrující tepovou frekvenci, přístroje na stanovení objemu a složení vydechovaného „vzduchu“, monitor k průběžnému sledování změn EKG, snímač hodnot krevního tlaku, kontrolu frekvence šlapání atd. To nám pak umožní s pomocí nutného počítačového vybavení stanovit parametry, nutné k objektivnímu posouzení výše zmíněné  kondice.  Tím hledaným parametrem je maximální spotřeba kyslíku, tedy schopnost maximálního využití kyslíku z okolního prostředí. Tento parametr je pokládán za nejvystižnější kritérium úrovně kardiorespirační kapacity, tedy hráčské kondice. Jde to samozřejmě jen jeden z faktorů, podílejících se na výkonnosti hráče, jak na tom je hráče po herní, fotbalové stránce, to my samozřejmě neposoudíme. Nicméně zhodnocení kondiční úrovně hráčů je důležité znát, a kvůli tomu k nám sportovci kolektivních sportů také chodí.

Můžeme si tedy ten test společně projít tak, jak jím nedávno prošli hráči Viktorky?
Držíme se standardní metodiky, která byla použita před mnoha lety při takzvaném Mezinárodním biologickém programu. Byl to program, který zjišťoval zdatnost obyvatelstva několika zemí, cílem bylo stanovit jakési normativy zdatnosti. Probíhal v 70tých létech kromě Československa např. také v Norsku, Kanadě a dalších zemích.

Při zátěžovém testu na bicyklovém ergometru vyšetřovaný absolvuje nejdříve tři tříminutové zátěže jako rozcvičku, na to pak navazuje stupňovaná zátěž každou půlminutu až do vyčerpání. Zátěžový test tedy trvá zhruba 9 minut rozcvičení plus 3-4 minuty té stupňované zátěže. Vyšetřovaný končí pro vyčerpání. To je princip té základní metodiky.

Zátěže na bicyklovém ergometru se stanovují ve vztahu k tělesné hmotnosti a předpokládané úrovni zdatnosti vyšetřované osoby. Na běhátkovém ergometru je zátěží běh proti směru pohyblivého pásu, zátěž dávkujeme pomocí rychlosti běhu příp. sklonu (lze nastavit běh do kopce).

A jak to uděláme, že za těch 12 minut dojde k vyčerpání? Musíme zvolit zátěže tak, aby odpovídaly výkonnosti sportovce. Jiné budou u sportovců nižší výkonnostní úrovně, ale také těch, u nichž charakter sportovní činnosti žádnou mimořádnou zdatnost nevyžaduje. U profesionálních fotbalistů již samotná rozcvička bude poměrně intenzivní, stupňování rychlosti běhu po 1 km/h každých 30 vteřin je poměrně strmé, takže obavy z toho, že by někdo uvedenou dobu nějak výrazně „přetáhl“ mít nemusíme. Navíc – hráči k nám chodí opakovaně, takže u většiny již předem víme, jakou úroveň můžeme předpokládat.

K těm konkrétním veličinám.
Při vyšetření začínáme vždy v prvních třech minutách nízkou zátěží, což je u fotbalistů 7km/h.Pro hráče to je jen jakýsi pomalý poklus. Další tři minuty zvýšíme rychlost běhu na 9km/h, pak přidáme při další třech minutách na 11km/h. Tím máme za sebou rozcvičku. Pak zvedneme sklon běhátka na 5%, takže hráč běží mírně do kopce, rychlost ponecháme na 11km/h. Následuje zvyšování rychlosti  každou půl minutu o 1 km/h. U některých fotbalistů volíme poněkud rychlejší stupňování rychlosti, protože již z předchozího vyšetření víme, že jsou schopni doběhnout až k 20km/h. Počítač ukládá do paměti měřené parametry každou půl minutu. Vždycky usilujeme o to, aby hráč poslední půlminutu dokončil, i za cenu snížení rychlosti v závěrečných vteřinách. Tak získáme skutečnou maximální hodnotu. Dospělí hráči ve srovnání s žákovskou kategorií jsou schopni lépe zvládnout práci na kyslíkový dluh, tedy hráči obvykle závěrečnou půlminutu dokáží „doběhnout“ díky anaerobnímu krytí energetických nároků.

Během zátěžového testu sestra odebírá třikrát vzorek kapilární krve z bříška prstu ke stanovení koncentrace kyseliny mléčné. První dva odběry se provádějí po první a třetí rozcvičovací zátěži, tedy po třetí a deváté minutě, poslední odběr, který ukazuje maximální hodnotu koncentrace kyseliny mléčné, se odebírá ve třetí minutě po skončení testu. Tehdy totiž můžeme předpokládat, že hodnota koncentrace kyseliny mléčné v periferii po vyplavení ze zatížených svalů dosahuje svého vrcholu.

Naměřených hodnot použijeme ke konstrukci laktátové křivky, která graficky vyjadřuje dynamiku změn tohoto parametru v závislosti na intenzitě zatížení. Vyhodnotíme tzv. anaerobní práh, tj. prahovou intenzitu zátěže, při jejímž překročení dochází k rychlému vzestupu koncentrace kyseliny mléčné. Podle dalších sledovaných parametrů zjistíme, jaká tepová frekvence této intenzitě odpovídá. Je to parametr, který trenér může využít v tréninkovém procesu. Ukazuje se, že trénink na úrovni této intenzity může i u vrcholových sportovců vyvolat efektivně adaptační změny, vedoucí ke zvýšení výkonnosti, u hráčů přesněji řečeno jejich kondice.

Vlastní zátěžový test tedy obnáší jen tu stupňovanou zátěž na běhátku, tím to končí?
Ano, to je celé. Samozřejmě po skončení ještě sledujeme průběh uklidnění tepové frekvence při pomalé chůzi, náhlé úplné skončení pohybové činnosti o maximální intenzitě by mohlo vést k rychlému poklesu krevního tlaku s rizikem kolapsu. Při chůzi sledujeme, jak se postupně tepová frekvence uklidňuje, u některých je její pokles dokonce velmi rychlý.

Co dostane trenér ?
Našim výstupem je protokol, kde jsou uvedeny všechny parametry o kterých jsme mluvili. Před testy obvykle s panem Vrbou prodiskutujeme, o které parametry má speciální zájem, co by rád věděl o jednotlivých hráčích.  Trenér pak s přihlédnutím k obdrženým výsledkům může stanovit jednotlivým hráčům individuálně tepová pásma, ve kterých se mají při kondiční přípravě pohybovat. Hráči používají sporttestery, tedy dnes běžně dostupnou techniku, která jim umožňuje kontrolovat, jak doporučená pásma dodržují. Trenér pak přehráním těchto dat, uložených v paměti přístroje, může snadno dodatečně zpětně vyhodnotit, zda hráč splnil stanovený tréninkový úkol.  

Při našem hodnocení posuzujeme naměřené parametry srovnáním s normativy průměrně zdatné netrénované populace. Vycházíme z normativů, získaným v rámci již zmíněného Mezinárodního biologického programu v 70tých letech na početných mnohatisícových vzorcích náhodně vybraných obyvatel Československa. Obdobná studie se od té doby již nikdy neuskutečnila, její náročnost si jistě dovedeme představit. Na sběru dat tehdy spolupracovalo okolo 20 pracovišť, vybavených jednotnou technikou. Patřil mezi ně i náš Ústav tělovýchovného lékařství LF UK v Plzni. Naměřené parametry srovnáváme s normativy a vyjadřujeme v procentech, o kolik se liší. Výsledky fotbalistů jsou pochopitelně výrazně nadprůměrné – průměrnou populaci převyšují o 50 a více procent. Při posledním testování před začátkem „jarní“ části ligové soutěže všichni až na jednu výjimku uběhli nejméně 18 km/h.

Jak často k vám Viktorka chodí?
Podle přání trenéra dvakrát  ročně. Na začátku přípravného období a pak na konci sezóny v červnu.

Čekal bych, že přijdou ještě na konci přípravného období, aby se zjistili, zda trénink splnil očekávání.
Ten test na začátku přípravného období není začátkem přípravného období v pravém smyslu slova. Hráči už měli po vánocích splněny individuální tréninkové plány a začínali trénovat společně. Takže šlo mimo jiné též o jakousi kontrolu plnění individuálních tréninkových plánů.

Je Viktorka připravena dobře na ligu?
Podle souhrnného vyhodnocení testů v naší ordinaci lze říci, že jejich kondiční připravenost je opravdu dobrá, velmi dobrá. Určitě se během individuální přípravy někde nepoflakovali. Diváci sami se mohli přesvědčit, že řadu zápasů plzeňští fotbalisté zlomili či otočili až ve druhém poločase, tam se projevuje lepší kondice ve srovnání se slabším soupeřem. U fotbalistů nejde o to vydržet běhat kilometry nějakým rovnoměrným tempem. Ve hře jde o opakované sprinty či rychlé přemístění na hřišti, střídané úseky s nižší intenzitou zatížení. Hráč kondičně dobře připravený je schopen se po sprintu rychleji zotavit a být připraven na další. Je schopen značnou část zátěže pokrýt aerobně, v jeho svalech nedochází k tak vysokému nahromadění kyseliny mléčné (laktátu), který vede rychle k lokální svalové únavě.  

Významnou roli hraje i další faktor. Tréninkové a zejména zápasové zatížení vede v zatěžovaných svalech k velmi výraznému poklesu zásoby glykogenu, někdy tento energetický potenciál, jak ukazují bioptické studie, může být po zápase zcela vyčerpán. Doplnit pak jeho zásobu na optimální úroveň není jen otázkou výživy a regenerace, ale též kondiční připravenosti hráčů. U těch dobře připravených probíhá zotavení rychleji a efektivněji. Může dokonce dojít i k tzv. superkompenzaci, kdy se zásoba glykogenu nejen obnoví, ale dosáhne vyšší úrovně, než před zatížením. Trenér, který se v této problematice dokáže orientovat má velkou výhodu.

 

Atmosféra v týmu

A jaká je atmosféra týmu?
Všichni hráči jsou si vědomi, že mají životní šanci, takhle to cítí. Konečný úspěch nespadne do klína bez přičinění každého z nich. Hráči velmi pozitivně vnímají, že jejich výkony přilákaly diváky a cítí jejich podporu. Na druhou stranu z toho vyplývá i určitý závazek. Myslím, že je to velmi pozitivní. Bavil jsem se s nimi i na téma klíčového utkání se Spartou. Budou je mít doma. Půjde o to zvládnout tento zápas. Nemusí to být rozhodující bitva, ale může. To oni samozřejmě ví stejně jako to ví Sparta. Podle vývoje v tabulce půjde o to neprohrát nebo raději vyhrát.

Jak vypadají plzeňské posily?
Z mého pohledu jsou na tom po kondiční stránce velice dobře a do týmu zapadnou. Pan Vrba je zkušený trenér, takže lze předpokládat, že jejich přínos bude v pořádku  i po fotbalové stránce.  

Mládež a testování

Popsaný zátěžový test provádíte i mládežnickými kategoriemi ?
V principu ano. Zrovna včera jsem tu měli plavce s Domažlic. Řada z nich jsou medailisti z mistrovství republiky. Dojíždějí na vyšetření v našem ústavu už více než pět let.


I u nich tedy aplikujete tu metodiku až do vyčerpání!?
Určitě ano. Konkrétně u plavců, které testujeme na bicyklovém ergometru, se intenzita zatížení vztahuje k tělesné hmotnosti testovaného. Stejně tomu je např. u mladých hokejistů, testovali jsme reprezentační družstva vodního póla, sportovce některých sportovních tříd apod. Tedy devět minut rozcvičení a pak stupňování zátěže každou půlminutu do vyčerpání – jako u dospělých.

Takže takto testuje třeba i desetileté děvče či chlapce?
Pokud o tento typ vyšetření stojí, tak ano. Ale pozor, u těchto mladých sportovců na začátku sportovní kariéry se nikdy nesetkáváme s tak výraznými rozdíly proti průměrně zdatným věkovým vrstevníkům, a to ze dvou důvodů. Jednak na začátku sportovní kariéry mladí sportovci ještě nemají tak vypracované adaptační schopnosti, jako po mnohaletém tréninku. A jednak – ti jejich „netrénovaní“ vrstevníci mají (a při stanovování normativů před léty určitě také měli) ve svém volném čase poměrně dost spontánní neorganizované pohybové aktivity, což ve vyšším věku téměř odpadá. V závěrečných doporučeních všem mladým sportovcům do 12 let zdůrazňujeme význam všestrannosti v tréninkovém procesu.    

Nevadí jim ten stav vyčerpání, který je nedílnou součástí testu?
Ne, když je zdravý tak ne. Každé dítě, které běží přespolák, tak běží na doraz a ocitá se v podobném stavu. Je to krátkodobé vyčerpání, ze kterého se mladý organismus rychle zotaví. Navíc tato věková kategorie ještě nemá takovou schopnost pracovat anaerobně. Po skončení zátěže dosahuje u nich hladinu laktátu poměrně nízké koncentrace a tedy i regenerace je rychlá. Samozřejmě než zátěžový test podstoupí, projdou všemi preventivními vyšetřeními, jak jsem výše uvedl.  
 
 Děkuji za rozhovor


^{Připravil Ing. Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz}