Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Zajímavosti

Soccer eyeQ program - Hráčova pozornost

Obsah
Soccer eyeQ program
Vnímání(percepce)-rozhodnutí-akce
5 klíčových elementů, které ovlivňují činnosti hráče při zápase
Hráčova pozornost
Nekonečný cyklus
-všechny strany
 

Hráčova pozornost

Výše uvedený model pozornosti Roberta Nideffera(1976) je dvou dimenzionální:

 

  • šíře(široká/úzká – A/B)
  • směr(vnější/vnitřní – 1/2)

 

Kombinací dvoudimenzionálního modelu dostaneme 4 výseče:

 

  • A1: vyhodnocuje mnoho informací(A) z širokého okolí(1) ... taktické hledisko, čtení hry, přizpůsobení se
  • A2: schopen pojmout více informačních kanálů(A) a zvažovat je(2) ... zkušenot, znalost, plánování, rozhodnutí
  • B1: zaměřuje se na jeden nebo velmi omezený počet(B) externích podnětů(1) ... technické hledisko, cíle
  • B2: zaměřuje se na interní záležitosti(2) jako technické provedení(B) ... vnitřní stav, myšlenky, pocity 
 
 
Tento diagram znázorňuje průměrného hráče, který prokazuje silnou tendenci ke kvadrantům B1 a B2. Průměrný hráč totiž během hry sleduje jen míč – B1. Když se dostane do hry, což pro něj znamená, že mám míč – třeba jej zrovna zpracovává, soustředí se na míč, který se k němu blíží a pak na vlastní technické provedení zpracování – B2.

Takový hráč je často přistižen ve špatném prostoru(sleduje totiž jen míč) a často ztrácí míč(dlouho mu to trvá, neví co s míčem).  
 
 
Další diagram ilustruje schopnost koncentrace elitního hráče. Do těchto částí grafu potřebujeme posouvat i naše hráče. Jak vidíte, elitní hráči inklinují ke kvadrantům A1 a A2.
 
Špičkoví hráči totiž neustále monitorují celou herní situaci (A1) – prostorové poměry, pozice spopuhráčů i soupeřů, míč.

Jak komplexně vyhodnocují herní děj, předvídají a nalézají efektivní řešení herních situací(A2) – budoucí možnosti přihrávky, zpracování a  pohybu po hřišti.


A znovu, neobjevujeme Ameriku. V skutku, myšlenka či potřeba hrát s hlavou nahoře není nová.

Nicméně, většina treninků současnosti je "zaměřená na míč". Vysvětleme si, co tím myslíme.  Jsme všichni rádi, že pryč jsou ty časy, kdy hráči z 90 minutového tréninku strávili 80 minut kroužením kolem hřiště či jinými běhy. Že se míč vyskytuje ve většině cvičení, je jistě chválihodný posun. Zapojování míče je skvělá věc a velmi důležitá, co tedy míníme tím kritickým "zaměřeným na míč". Ve velké většině cvičení se hráči soustředí jen na míč, jsou k tomu povzbuzování.  

"Sleduj míč!" je nejfrektovanějším trenérským pokynem na celém světě. S trochou nadsázky by se dalo říci, že i jeden z nejhorších. Jistě, jsou okamžiky, velmi specifické okamžiky, kdy má tento pokyn plné opodstatnění. Většinou tomu tak není. 

Hlavní problém je v tom, že je tento pokyn používán tak často, až je vypěstován v hráčích pocit, že to je to jediné, co je třeba sledovat. Velmi zřídkakdy spočine jejich zrak na něčem jiném, a že je toho. Připravovat se na zpracování míče a přitom sledovat dění kolem sebe, dělat více věcí najednou, se pak zdá, jako nepotřebná vymoženost, kterou využijí snad jen žongléři v cirkuse. Pojďme dál a mrkněte na toto.
 
 
V předchozích odstavcích byl průměrný hráč popsán jako jednoprocesorový počítač, který musí postupně sledovat míč, POTOM jej zpracovat, POTOM se rozhodnout co s ním, a až POTOM s ním provést nějakou akci.

Postupně řeší jednotlivé úkoly, protože na nic jiného není naprogramován. Pokud si na pomoc vezme trochu přístupnější přirovnání se sklenicí, pak průměrný hráč zaplní tuto sklenici pouhým zpracováním míče, u některých dokonce přeteče. Tělo a mysl se nejraději soustředí na jednu činnost. Dá se ale trénovat zvládnutí více věcí najednou.    
 
 
Musíme trénovat hráče tak, abychom zvětšili jejich sklenici. Jestliže zvětšíme sklenici ze 2deci vína na půl litru piva, vznikne rezerva, kterou můžeme využít pro další činnosti, které se mohou vykonávat spolu se zpracováním míče. Tímto způsobem připravíme hráče na zpracování většího počtu informačních toků, provádění tomu odpovídajícího počtu vyhodnocení a řešení. 

Dosáhnout takového nárůstu  kapacity můžeme jedině opakovaným přetěžováním hráčovy sklenice.



Fotbal je velmi kognitivní(poznávací) hra. Je rychlý, dynamický. Neustále klade na hráče spousta požadavků během jediného okamžiku. To všichni víme. A jak často pracujeme na hráčově schopnosti multitaskingu(zpracovávání více úkolů najednou)?
 
Zdá se, že i většina trenérů přemýšlí a pracuje sekvenčně. Nejdříve naučí hráče A, POTOM B, POTOM C a jde se hrát. Vlastní hra však není trénink a má na hráče úplně jiné požadavky. Tak proč se pak divíme, že v zápase to není ono? 


Berme to takto, na všechno co děláme, můžeme nahlížet jako úkol – mluvení, koukání, myšlení a pohybování. To jsou všechno běžné úkoly, které vykonáváme. Je překvapující, jak výrazně ovlivní naši výkonnost jako celek přidání byť jen jednoho jednoduchého úkolu.

Věříme, že přetěžování hráčů během tréninku právě v tomto smyslu je naší povinností. Jestliže připravíme takové tréninkové podmínky, ve kterých se hráči musí vyrovnávat současně se 4-5 úkoly, zatím co při vlastní hře je tento počet 2-3 úkoly, hráč se cítí při zápase pod menším tlakem, na všechno má jakoby více času a s mnohem větší pravděpodobností zvolí správné řešení ve správný čas. 

Vysvětlili jsme si důležitost víceúkolové schopnosti hráče, dále se podívejme jak se to celé promítne do hry.  
 
 

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
rudaldinho |27-05-2013 16:04:44
skvělý článek.Rychlost myšlení a volba správné a překvapivé varianty
herní situace je bezesporu rozdílovým prvkem utkání. Vacek

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz