Psychologie, didaktika, koučink

1.Nové možnosti českého fotbalu - propojení koučování s prací fotbalového trenéra (zaměřeno na mládež i profesionální fotbal)

Sobota, 14 Září 2013 15:34

aneb chceme - li vychovávat hráče budoucnosti, musíme mít trenéry budoucnosti

Díl první - úvod do koučování ve fotbale

Hned na začátku je třeba vysvětlit, proč nepoužívám výrazy koučování a trénování jako synonyma, tak jak je ve fotbale běžné. Slovo koučink zde má zcela jiný význam než ten zaběhnutý (tedy kouč = trenér). Koučink je označení pro moderní metodu rozvoje výkonnosti, jejíž principy jsou naprosto odlišné od způsobu, jakým jsou u nás fotbalisté vychováváni (v klubech, v rodinách i ve školách).

Jak to, že koučink znamená něco jiného než koučink? :-)

Jak již bylo napsáno výše, koučink je metoda zvyšování výkonnosti (a také rozvoje osobnosti). Koučink vznikl v 70 .letech ve Velké Británii a v Americe a za jeho zakladatele jsou označováni Sir John Whitmore a Tim Gallwey. Oba jsou bývalí vrcholoví sportovci, kteří slovo koučink (které se ve sportu používalo už dávno) vzali a začali jej používat pro rozvoj manažerů a firem. Ve firemním prostředí se koučink díky příznivým podmínkám rozvíjel a dnes se uvádí, že firemní koučink (od teď prostě koučink) utekl tomu sportovnímu ve vývoji o nějakých 10-20 let. Z vlastní zkušenosti fotbalového trenéra, který je zároveň profesionálním koučem, musím říci, že to je nepochybně pravda. Jsou už ale místa, kde se sportovní koučink posunuje rychle dopředu a to zejména díky propojení praxe profesionálních koučů s praxí sportovních trenérů. Ve fotbale jde o projekt České fotbalová akademie (www.akademiefotbalu.cz - chystá se spuštění nových stránek), v dalších sportech je průkopníkem IFSA - Inner Focus Sport Academy - což je divize společnosti Koučink Centrum s.r.o.

Proč o tom vůbec píšu?

Protože koučink je cesta k lepším hráčům a výraznějším osobnostem. Koučování podporuje jednak efektivnější učení se fotbalovým dovednostem a jednak rozvoj klíčových vlastností hráče (i člověka) jako je sebedůvěra, odpovědnost a tvořivost. Koučování lze využít v jakékoli věkové kategorii a na jakékoli úrovni.

U mládeže má svoje uplatnění také při nácviku výjimečné individuální techniky. Svoje místo bude mít v budoucnu jistě i v profesionálním fotbale dospělých, protože potenciál koučování může být odpovědí na spoustu problémů, které profi fotbal řeší - nízká výkonnost jednotlivců i týmu, výkonnostní výkyvy, motivace, psychická neodolnost hráčů, nízká odvaha hráčů, problémy uvnitř týmu, malá chuť se opravdu výkonnostně zlepšovat, posouvat, tvrdě pracovat...Čím dříve na to nějaký klub přijde, tím větší výhodu bude mít před ostatními. Každý ví, že špičkový výkon je o hlavě, ale u nás s tím téměř nikdo nepracuje. A když pracuje tak velmi pochybně. Omlouvám se případným výjimkám.

V čem je vlastně koučink jiný?

Koučink stojí na zcela jiných principech než je obvyklé při práci fotbalových trenérů tak jak ji známe. Jde v podstatě o styl vedení, který je protipólem přikazování, instruování a kontroly. Ve firmách už dávno přišli na to, že časté instrukce, příkazy, rady a kontrola omezují výkon lidí a oni pak nemají šanci dosahovat optimálních výkonů. Ve sportu to platí úplně stejně. Koučování je tedy o tom, že místo příkazů a instrukcí používáte dovednosti jako jsou otevřené otázky a "všímavostní instrukce" ( o těch více někdy jindy). To samo o sobě ale nic neznamená. Co je třeba změnit zejména, je přístup. Otázky sami o sobě k lepším výsledkům nevedou! (Znám trenéry, kteří si přečetli, že koučování je kladení otázek, s dobrým úmyslem to zkouší, ale lepší výsledky se nedostavují. Bez pochopení hlubších souvislostí a psychologických principů, z kterých koučování vychází, to není možné). Změna přístupu spočívá zejména v daleko pozitivnějším pohledu na vnitřní potenciál hráčů se učit, zdokonalovat, rozvíjet se. K tomu, aby koučování přinášelo výsledky je třeba zejména se zbavit starých a nepotřebných vzorců a struktur myšlení...to je často daleko těžší než naučit se koučovat.

V čem podle mě spočívá genialita koučinku?

Koučink pracuje spíše než se zkušeností trenéra se zkušeností svěřence. To je jednoduchá, revoluční a geniální změna. Proč? Protože člověk se nejlépe učí prostřednictvím svojí zkušenosti. A pokud je tato zkušenost nezkreslená a ničím nezabarvená (v tom je právě nezastupitelná role kouče), pak učení se probíhá mnohem efektivněji než si většina z nás dokáže tedˇ představit. Není v tom žádné kouzlo, jde o principy přirozeného učení (jak se učíme chodit? Jak vznikl snowboarding? Radil v tom snad někdo někomu?)

Předávání zkušeností, mentorování ze strany trenéra je omezené jeho znalostmi a zkušenostmi. Ani opravdový trenér - expert neví vše. Hráči často překvapí daleko lepším řešením, než má vymyšlené trenér. Musí k tomu ale dostat prostor.

Jako příklad může sloužit příběh, který John Whitmore uvádí ve své knize Koučování: Mike Spercklen, kouč neporazitelného veslařského páru Holmes a Redgrave, na konci kurzu koučování pod vedením Whitmora prohlásil: "Naučil jsem je všechno, co jsem sám uměl, pokud šlo o techniku veslování. Nevěděl jsem, co mám dělat. Teď ale mohu jít dál." Sprecklen pak začal využívat jejich postřehy a zkušenosti mnohem více než svoje vlastní, což mělo za důsledek výrazně lepší výkony.

Analogie do fotbalu se nabízí: Co by se stalo, kdyby trenér uměl využít mentální potenciál všech hráčů, jejich nápady, postřehy...najednou by měl k dispozici kromě své hlavy ještě hlavy dalších 20 lidí.

O co tady vlastně jde?

O to, že dobrý koučink vede k tomu, že svěřenec může naplno rozvíjet svůj potenciál a není přitom omezen zkušenostmi, znalostmi trenéra. Trenér pracuje jako hybná páka mezi zapálením hráče, touhou se zlepšovat a jeho tréninkovou činností. POZOR!!! To neznamená, že by trenér neměl být odborník ve svém oboru (ve firemním koučinku to však opravdu nutné není). Znamená to, že by vedle odborné znalosti v oboru trénování měl rozvíjet svoje koučovací dovednosti a přístup. Koučink i trénink jsou věda, dovednosti i umění. A umět tyto obory propojit, to už lze považovat za mistrovství. Pokud se vydáme jako trenéři touto cestou, může to vést ke vzniku opravdu výjimečných trenérských osobností. Věřím, že šířením koučování do fotbalu pomůžeme vzniku nové generace trenérů zejména u mládeže. Koučink je podle mě nenahraditelnou součástí výbavy trenéra budoucnosti - proto abychom mohli vychovávat hráče budoucnosti.

Pokračování příště...

dodatek 1: Jak je to v současnosti s koučováním u českých trenérů?

Ke konci studia profesionálního kouče se blíží můj kolega Jirka Vorlický (v současnosti Česká fotbalová akademie a Zbrojovka Brno. Už budeme dva :-) Co se týká principů koučinku, velkou osvětu dělá Tonda Plachý v rámci vzdělávání trenérů. Tonda se zúčastnil několika workshopů, které jsme pořádali ve spolupráci Koučink Centra a České fotbalové akademie. Workshopů se zúčastnilo několik nadšených trenérů z FŠ Třebíč, Zbrojovky Brno, Bohemians Praha, Baníku Ostrava, Velkého Meziříčí, Vysočiny Jihlava a dalších. V současné době se připravuje workshop na míru pro Baník Ostrava, na jaře proběhl podobný pro trenéry Zbrojovky Brno a FŠ Třebíč. Zájem mají další kluby. Chystáme také 2 denní workshop v Koučink Centru ke konci roku. Případní zájemci mě můžete kontaktovat na 724830169.

dodatek 2: Co říká o účasti na koučovacích workshopech Luděk Procházka, guru českého mládežnického fotbalu:

"Zhruba před 3 lety jsem využil možnosti zúčastnit se snad prvního semináře o koučinku pro fotbalové trenéry u nás. Přijel jsem s poměrně velkým sebevědomím o svých znalostech a zkušenostech ze své dlouholeté trenérské praxe. Odjížděl jsem se zmatkem v hlavě, co jsem to vlastně slyšel, viděl a pak prožil při svém prvním cvičném koučování svého trenérského kolegy. Mnohé mi do dosavadních zkušeností zapadalo, blíže mi je vysvětlovalo, ale více jsem toho přehodnotil pod tíhou efektu, který mi koučink při vedení hráčů v dalším období přinášel. Podnícen novou inspirací jsem měnil sebe, své myšlení, své zvyky a také rostl můj zájem být v používání koučovacího přístupu a technik ještě vzdělanější. Po dalších seminářích a setkáních s lidmi v tomto ohledu zkušenějších jsem pochopil, že přínos koučinku je spolu s novými poznatky o procesech lidského učení i v tom, že nás dovádí k jinému teoretickému i praktickému pojetí sportovního tréninku, v němž hráč není brán jako povinně podřizující se výsledek trenérových manipulací a výkonových norem pro ten který věk a tu kterou rozparcelovanou část jeho herního výkonu, ale jako celistvá, přemýšlející a sebe sama zdokonalující se osobnost v celistvém herním prostředí, kterou koučující trenér nebrzdí, ale pomáhá rozvíjet. Dovednostní úroveň, herní tvořivost, zápal a umění se skokově mění na vyšší než běžnou úroveň."

odkazy: www.akademiefotbalu.cz www.ifsa-eu.eu www.koucinkcentrum.cz www.talentkouc.cz

Martin Daněk, Fotbalová škola Třebíč a Česká fotbalová akademie