Náměty, postřehy, komentáře

 

 

 

 

 

 

 

Především u těch nejmenších, řádově mezi 5-8 lety, je třeba dbát na vyvážený a všeobecné schopnosti rozvíjející pohyb. Tady se mezi ideály tréninku řadí atletika, jelikož symetricky zatěžuje celé tělo a vede k rozvoji a zpevnění tzv. posturálního svalstva, tedy toho, jež drží tělo vzpřímeně a i bez ovládání vůlí zajišťuje stabilitu. Nachází se zejména okolo páteře, v pánvi a na úponech končetin. Proto je třeba i do fotbalového tréninku zařadit spoustu atletických prvků, i když patří všeobecně mezi ty méně zábavné. Od správně provedené atletické abecedy je to jen krůček k ekonomickému běhu a možnostem soustředit svou energii a pozornost na míč a práci s ním. Potřeba vývoje posturálního neboli CORE svalstva je dána jeho maximálním rozvojem v dětském věku, na nějž se dá později navazovat. Po ukončení růstu se dá jeho účinnost udržovat, přílišný rozvoj již není z fyziologického hlediska možný. Je tedy zásadní nabýt v mládí dobrou stabilitu, od níž se později odráží i speciální trénink s míčem, kritický pro fotbalové výsledky každého jednotlivce. Mnoho ze současných fotbalových hvězd, jejichž úspěchy jsou ke sledování na bet365, nezačalo v dětství přímo s fotbalem, ale s jiným sportem. 

 

Samotný speciální – nebo také cílený – trénink by neměl u malých dětí přesahovat 10-15% času. Kromě rozvoje stability je třeba dbát i na vývoj všech motorických schopností. Formou míčových her se děti nejlépe naučí obratnosti. Je však důležité věnovat čas nejen samotnému fotbalu, tedy kopání do míče, ale i jeho házení a chytání, například formou házené či basketbalu. Kombinace sledování více cílů, jak je tomu při 3D tréninku, zlepšuje nejen fotbalové motorické schopnosti, ale i postřeh a zručnost. Tento druh tréninku má být od osmého roku dítěte postupně ročně navyšován o 10%, až tedy v pubertě, okolo 13-14 let, zaujímá zhruba polovinu tréninkového času. I pro mládežníky samotné je výhodou, jsou-li sportovní činnosti střídány. Monotónnost tréninkového procesu často znechutí nejednomu pubertou zmítajícímu se dítěti sport jako takový. Ve věku okolo 18. roku dochází k zintenzivnění speciálního tréninku až na 80-90% tréninkového času, tedy kromě rozcvičky a her na zahřátí či odreagování téměř celou délku tréninkové jednotky.

 

Otázka posilování je velmi sporná. Vzhledem k rozvoji kloubů a kostí je rozhodně vhodné do 15-16 let zapojovat zejména vlastní váhu. Dobré jsou stabilizační posilovací cviky s vlastní váhou i ke zpevnění posturálních svalů. Takové cviky jsou součástí BOSU, TRX, či při použití velkých cvičebních balónů. S těmi se dá pracovat i ve vyšším věku a dospělosti. Přibližně po 15. roku je možné zapojit do přípravy také závaží, důležité je zde dbát nejen na adekvátnost váhy, ale i na symetrii, se kterou je pohyb vykonáván.

 

Dospělý sportovec se správným základem stability může mnohem efektivněji zúročit čas a píli věnované tréninku a lépe dokáže své tělo připravit na případné vyvedení z rovnováhy. To je případ osobních soubojů, kdy po nárazu dochází ještě za dalšího pohybu k vyrovnávání změny těžiště a snaze udržet se na nohou. Je-li dobře rozvinuto a natrénováno posturální svalstvo, dokáže tělo tyto změny bez potřeby velkého přemýšlení vyrovnat. Soustředění pak může být zaměřeno na nohu vedoucí míč, chodidlo a jeho polohu při střele nebo paži odstavující soupeře. 

 

Celkový vývoj sportovce má tedy postupnější ráz, staví-li na pevných základech. Může na nich stavět více, než kdyby bylo od začátku pouze trénováno na práci s míčem a ostatní složky tréninku by nebyly tolik zapojeny. Hvězda mladého fotbalisty či fotbalistky tak nevysvitne v 16 letech, aby v 23 opět zhasla. Zazáří až okolo 18 či 20 let, zato však vydrží déle a stále se může rozvíjet. 

 

Autor: Jakub Pavelka

Komentáře

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."