Psychologie, didaktika, koučink

3.Nové možnosti českého fotbalu - propojení koučování s prací fotbalového trenéra (zaměřeno na mládež i profesionální fotbal)

Úterý, 26 Srpen 2014 07:01

  Další postřehy a zkušenosti se zaváděním koučování.

 

 

 

 

*Proč se učit „koučovat“ jinak?*

Současný způsob učení hráčů má svá významná omezení. Trenéři neustále vysílají směrem k hráčům pokyny, instrukce, rady, kritiku, pochvalu. Tento způsob řízení připomíná loutkové divadlo. Hráč na nitce plní přání trenérů. Když trenér pustí nitky, hráči často neví, co dělat. Zvykli si být v roli loutek.

Chceme hráče nebo figurky? Odpověď je jasná a řešením je změnit přístup k hráčům a učit se kvalitně koučovat. To způsobí u hráčů velký nárůst sebedůvěry, sebeuvědomění, sebeřízení, a sebekorekce. Hráč zůstává hráčem a člověkem. Kromě toho se velmi zrychlý a zkvalitní proces učení a jeho viditelné výsledky. Hráči začnou překonávat naše představy.

*Nové pojetí koučování*

Pod tímto názvem jsme s kolegy Luďkem Procházkou a Jirkou Vorlickým během uplynulé sezony objížděli doškolovací semináře pro trenéry UEFA A a UEFA Profi. Vše umíme ukázat v praxi, takže kdo se aktivně zúčastil praxe, reagoval pozitivně, přihlížející různě, od nadšení po naprosté odmítání. To považuji za úspěch, protože v tomto případě je vlastní zkušenost nenahraditelná, a ti, co se nezúčatnili, vlastně nemají co posuzovat.

O tom, z čeho vycházíme, jsem psal v prvních dvou článcích, po kterých jsem se na nějakou dobu odmlčel. S kolegy jsme ladili náš tréninkový systém, který dostal název HE-ART (Srdce + umění) a koučování je jedním z jeho třech pilířů. Ten začínáme trenérům předávat v klubech v ČR i na Slovensku, začíná být zájem se zahraničí. Věřím, že jde o program budoucnosti.

Kromě toho jsem díky Koučink Centru (www.koucinkcentrum.cz) měl možnost jako asi první fotbalový trenér v Evropě projít kompletním výcvikem přímo se samotným zakladatelem koučinku, neskutečným Timem Gallweyem, k jehož metodě The Inner Game se hlásí čím dál více špičkových světových trenérů.

Chystám se na další sérii článků, s periodicitou....jak mi čas dovolí:-)

Dnes bych rád upozornil na pasti, které při učení se umění koučovat na trenéry číhají. Nelekněnte se, prosím, jakéhosi „negativního“ tónu tohoto textu. Má v této cvíli své opodstatnění.

*Proč se neučit koučovat?*

Protože Vám to nejspíše nebude fungovat! Proč? Důvod bude nejspíše jeden z těchto:
   1. Buď si ztotožníte koučink s kladením otázek, nebo
   2. si budete myslet, že koučink je o tom, čekat, až si na vše přijdou hráči sami nebo
   3. podlehnete prostředí kolem Vás a budete radši „rádoby koučovat“.

*Koučink není kladení otázek!*

Velká část trenérů si vyloží koučink jako kladení otázek. A jak by se dalo čekat, brzy zjistí, že někdo odpovídá a reaguje, někdo ne, na někoho to funguje, na někoho ne. Navíc tím umí otrávit spoustu hráčů = „překoučování neuměním koučovat.“ Přirozeně tak ztrácejí důvěru v sílu a možnosti koučinku jako metody rozvoje. A nemají vedle sebe nikoho, kdo by jim ukázal, o čem koučink opravdu je a jaké skýtá možnosti. Ono to totiž opravdu není o kladení otázek!

Kvalitní pokládání kvalitních otázek není ničím jiným než jedním z nástrojů koučování a těch je celá řada. Toto nebezpěčí Vám nehrozí při absolvování opravdu kvalitního koučovacího vzdělání.

Kdo by v tom chtěl poradit, volejte.

*Koučink není o čekání, že si hráči na vše přijdou sami!*

Zde spočívá druhé nebezpečí. Vyložení si koučinku jako „netrénování.“ Jako cestu, na které si hráči na vše mají přijít sami. Je to nesmysl. Když hodíte dítě do vody, některé poplave a některé se utopí. Koučink není nicnedělání. Koučink je o neustálém zaměřování pozornosti hráčů na důležité proměnné jejich dovedností, přemýšlení a prožívání. Při koučinku se pořád něco děje a děje se to velmi intenzivně. Měřítkem koučinku je progres a ten je vidět hned, nikoli za několik týdnů, měsíců, let.

*Koučovat jinak vyžaduje velkou odvahu!*

Dokud vaše okolí neuvidí výsledky, budete za exoty. Začnete komunikovat jinak a nezvykle. Začnete více pozorovat a mlčet. Začnete přestat vysílat negativní energii, když hráč udělá chybu. Začnete ji brát jako příležitost k jeho učení a rozvoji. Přestanete diktovat a neustále řídit. Někomu se to bude líbit, někomu ne. Jít svoji cestou vyžaduje celého člověka...však víte. Může se stát, že spadnete zpět do starých vzorců chování, je to jednodušší cesta.


A pokud nespandete do ani jedné z těchto pastí, je tu ještě třetí důvod, proč vám koučink nebude fungovat...

*...Bez sebezměny trenéra a pohledu na hráče se taky nic moc zásadního nestane!*

Není jednoduché změnit pohled na hráče a přístup k nim. Není jednoduché být trpělivý, rozvíjet sám sebe, abyste mohli rozvíjet hráče. Není snadné naslouchat hráčům, vnímat jejich mentální stav a reagovat na něj. Není jednoduché vidět jejich opravdové možnosti. Není jednoduché si přiznat, že toho více nevíte než víte. Není jednoduché přestat mít tendenci se ke všemu vyjadřovat. A hlavně, není snadné dát hráčům opravdovou důvěru v jejich potenciál přiozeného rozvoje způsobem zevnitř-ven (inside-out), namísto klasického outside-in.

K tomu, abychom tuto důvěru hráčům dali, musíme vidět důkazy, že jej opravdu mají. To nám ale nikdy neukážou, protože od nás nedostanou tu opravdovou možnost. Vzniká začarovaný kruh, z kterého se dá dostat asi jen tím, že si najdete dobrého učitele, který vám možnosti ukáže, a vy vzplanete pro koučink jako už pro něj řada jendinců hoří.

Bez toho, abyste si toho učitele našli, dělejte svoji práci jako doposud, a nic nedbejte na to, že pohled každého z nás je omezený a tak rady a instrukce odkryjí hráči možnosti maximálně na úrovní těch našich.


Hezký den všem!


Martin Daněk, 724830169
výkonový kouč sportovců a fotbalový trenér
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.zijemehrou.cz
www.talentkouc.cz