Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Náměty, postřehy, komentáře

„Hráli jsme kličkovanou“ .. , kdo to zná ?

Posouváme se .., nebo spíše, posunuli jsme se, o kousíček. Tedy minimálně někteří z nás. Alespoň takovým dojmem na mě působí dění na našich trávnících.

 

 

Stále častěji se, nejen u nás v Plzni, setkávám s tím, že týmy v kategorii přípravek se opravdu snaží hrát fotbal, po zemi, s rozehrávkou od brankáře a to je dobře. Jistě, notorických „nakopávačů“ se ještě nějaký čas, pokud vůbec někdy, nezbavíme, ale stále častěji, a to je moc dobře, slyšíme pokyny: „dovol si“, „přejdi“, „udělej kličku“ ...

Někdy ale takový pokyn přichází zpoza autové čáry ve chvíli, kdy základní logika fotbalu nabízí, nebo spíše vyžaduje úplně jiné řešení. Abych byl přesnější, hovořím o útočné fázi, o situacích na soupeřově polovině, před brankou. Ve chvíli, kdy trenér vede k fotbalovému řešení situace před vlastní brankou, je to naprosto v pořádku. Stále platí, že nechceme slýchávat pokyny a rady „odkopni“ nebo „přeruš“. 

V souvislosti s tím mě ale někdy napadá, možná kacířská myšlenka, zda ještě vůbec hrajeme fotbal, nebo už „kličkovanou“. Někdy se naši svěřenci, naprosto nesmyslně, utápí v kličkách, v kličkách na místě, v prostorech, kam se vůbec s míčem nemuseli dostat, pokud by vzniklou situaci řešili „jinak“, také fotbalově, často možná mnohem fotbalověji. Protože však slýchávají, že se všechno má řešit kličkou, kličkují .. Jistě, chceme aby si dokázali poradit v situacích „jeden na jednoho“, aby dokázali soupeře obejít, několika způsoby, ale je nutné po úspěšném vyřešení takovéto herní situace opravdu jít do další a další kličky, v horším případě na toho samého soupeře, protože na něj náš svěřenec „kamarádsky“ počkal a poté ho obcházel znovu ? Vždyť fotbal nabízí tolik krásných a správných řešení .. A zvlášť ten moderní, kterým se kocháme při sledování přenosů z Champions League nebo zahraničních ligových soutěží, kvalifikačních utkání na Euro nebo světový šampionát, případně špičkových českých týmů v Synot lize. Je opravdu nutné procházet touto fází, kterou já si sám pro sebe nazývám „kličkuj, kličkuj, vykrúcaj“ ? 

Můžeme, dokážeme, náš tréninkový proces, myšlení trenérů a tím i hráčů, nastavit tak, aby naši svěřenci sami začali rozlišovat správné a nesprávné řešení herní situace ? Prostředků, možností (rozuměj cvičení a her) k tomu máme dost .. Je to jen o nás, trenérech, o našem přístupu k věci, k fotbalu jako takovému. Posuneme se, byť třeba zase jen o kousíček, dál ? 

 

Pavel Vacek, FC Viktoria Plzeň

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
Pavelkova  - klička, zvedni hlavu a přihraj! |28-11-2014 13:56:06
Jako malý žáček jsem slýchával tento pokyn nejčastěji. Myslím, že je v
něm obsažený základ útočného fotbalu v mládežnické kopané.

Kluk,který neumí zvednout po kličce hlavu, najít spoluhráče a přesně
nahrát, horko těžko bude dobrým fotbalistou. Zdá se to jako jednoduchý
úkon, ale zvládnou jej kupodivu pouze někteří.
Proto kličkovat určitě
ano,ale udělat účelnou kličku a v pravý čas nahrát...to se mi jeví jako
skutečný předpoklad pro hru zvanou fotbal. Nikoliv svévolné kličkování a
trefování zařízení.
Pavel Vacek  - .. děkuji .. |21-11-2014 10:39:04
Děkuji za reakce, z názory .. Věřte, že účelem tohoto článku bylo
malinko rozčeřit hladinu, přinutit nás k zamyšlení se .., snad se to,
alespoň lehce, povedlo.
Věřte, a bez jakéhokoliv pokusu o rozpoutání
"mentální bitvy", že i mě (nám) jde především o hráče, o jeho
(jejich) růst, posun a vývoj, o to, aby se hrou samotnou, ale za našeho
aktivního přičinění, seznamoval se základními principy a logikou fotbalu
jako takového.
Jsem rád, že "odvahu ke změně" nás má čím dál
víc, že "fotbal a nesmyslné kličkování" začíná mít převahu
nad "kopanou a nakopávanou" .. A to není jen o vhodnějších
tréninkových cvičeních ..
Ludek Prochazka  - Každý máme vlastní "pravdu" - názor, aneb jak vn |20-11-2014 11:42:16
Trenér svým příspěvkem směřuje k dobré věci (všechna čest za jeho
odvahu), popisuje stav zlepšení. Přiznávám, že před několika lety bych s
článkem souhlasil, tak jako trenéři, kteří procházejí procesem
uvědomování. Měl jsem tu možnost, posunout se do fáze poznávání, proto
si dovoluji na svém blogu zmínit několik důležitých bodů, které v
kontextu s článkem a budoucímu rozvoji hráčů - lidských osobností,
považuji za zásadní.
Kdo jsou ti hráči?
Značka Viktorie Plzeň je
oprávněně značkou kvality a pevné pozice, ale i článek psaný s dobrým
úmyslem spouští řetězové reakce (přirozeně) a nějak se nám vytrácí
to podstatné - Kdo je ten hráč? Pod tímto názvem objíždím semináře a
na každém z nich vidím trenéry s vlastní pravdou - přesvědčením. Ví
přesně kdy, kde a jak. Po společně stráveném čase dokáží vnímat a
někdy i hledat odpovědi na otázku proč? A to považuji za hodnotný
výsledek. Dlouhodobě se snažím stát na straně hráčů, neboť trenérů
rozvíjejících potenciál je u nás zatím poskrovnu. Svým příspěvkem
netoužím po mentální "bitvě" v podobě dalších článků na
uvedené téma, ani po znehodnocení příspěvku, naopak - je inspirativní a
obsahově věcně napsaný (opakuji, že autor si zaslouží ocenění za
odvahu).
Ke konkrétním bodům:
1) Základní logika fotbalu
Zná ji ten
kličkující přípravkář, nebo je teprve na cestě k jejímu poznání?
Jaké je jeho uvědomění toho, co dělá a jak to ovlivňuje jeho další
hru?
(2) Naprosto nesmyslně
Z čeho vychází toto ohodnocení činnosti
hráče? Z oné základní logiky fotbalu, kterou zná trenér, ale nezná
(ještě) hráč? Jaký motiv má hráč pro své herní jednání? Nesouvisí
např. právě s tím, co vidí, co si uvědomuje a co zná? Obecně: jsou
pokusy hráčů, hodnocené trenérem, rodičem atd. jako nesmyslné, v něčem
užitečné pro hráče?
(3) Protože však slýchávají
Kdyby věta zněla:
"Jestliže však slýchávají… Jestliže trenér po nich vyžaduje…
"apod., pak "… proces jejich učení, tj. uvědomění, poznání a
volba jiného řešení, se zpomaluje.", tak bych souhlasil beze zbytku.
Hráči mohou kličkovat, slovy autora nesmyslně i v případech, kdy jim nikdo
neříká, že mají všechno řešit kličkou.
Jestliže autor považuje
"nesmyslné" kličkování za natolik rozšířený jev, že o něm
píše (nevíme, zda má stále na mysli jen přípravky Viktorie Plzeň nebo
všechny v republice), pak při jeho zdůvodnění "Protože
slýchávají" je na místě otázka, kolik trenérů (a rodičů?), kteří
jim takovou radu či příkaz dávají, musí být, že se dostaví efekt
masovosti? Nepřevažují stále ještě ti, kteří "nesmyslné"
kličkování svým hráčům spíše zakazují nebo ho aspoň u nich nechtějí
a hráče za ně kritizují?
(4) Je nutné obcházet ho znovu? Fotbal nabízí
tolik krásných a správných řešení, Champions League, atd.
Viz (1),
souvislost se stupněm uvědomění, poznání a zde i praktického zvládnutí
ve hře hráčem.
(5) Změna myšlení trenérů
Ano, ale jen ve výběru
vhodnějších tréninkových cvičení?
Jiří Vorlický
PS: Příspěvek byl
tvořen ve spolupráci s Luďkem Procházkou
Sklena  - hrubaso |17-11-2014 08:44:59
Myslíte, že když budeme neustálé dávat pokyny a je jedno jestli jsou
správné (kličkuj, přihrej) a nebo špatné (přeruš, nekličkuj), že budou
mít hráči svoji hlavu, svůj názor? Ano budou mít svůj OSOBITÝ přístup
k fotbalu a tréninku. Nejsem si jist, ale jestli ten správný?
brejcha |01-11-2014 14:50:28
Nejsem si zcela jist jak si příspěvek přeložit, zda jako dnes moderní
výchovu 1 na 1 za každou cenu nebo za mírný kontr. Přidám několik svých
myšlenek. 1 na 1 určitě patří k fotbalu.je to jeden z podstatných detailu
na nichž fotbal stoji.ale fotbal je nejen souhrn situaci 1 na 1, ale velmi
často 2:2,2:1,1:2,3:3 či 3:2 nebo 2:3.....vždy je komplexem mikrosituaci a
hráč musí nejen zvládat nekolik řešení jak na ne, to je to individuálno,
dále pak správne anticipovat a vybrat pro tu konkrétní situaci správne
řešení. O automatismech je to speciální příspěvek. Nebo-li berme fotbal
jako hru a zároveň jako celý komplex.nevytrhavejme detaily, ale nezapominejme
na to, ze o opravdovych detailech fotbal je.vedme hráče k úspěšnosti,
náročnosti na sebe i své okolí, chutí vyhrávat. ...a pojmům jako přeruš
apod. Berme je jako zkratku, u té záleží jak ji hráče naučíme chápat a
tím hrát. Nebo přerušení znamená jen se střel ho? Já to tak nemam
naopak. Každopádně díky za příspěvek, donutil me reagovat ☺.
Pavelkova  - kličky x cit pro hru |30-10-2014 11:23:21
Kličkovat kdy mám, nahrát v přesně daný okamžik, odkopnout míč v pravou
chvíli, hrát pro tým...tomu se říká mít cit pro hru. Myslím, že to
hodně souvisí s osobností hráče a jeho pohledem na hru. Toto se dá
vypozorovat už v 8 letech. Proto se vždycky chechtám, když vidím top
mládežnické týmy přípravek. To je prostě sám sólista, jájínek a
urychlenej klučina. Jsem zvědavej, kdy to zodpovědným dojde...ale tam
prostě není žádný zájem.
hrubaso |29-10-2014 22:36:53
Souhlasím s Vámi a jsem rád, že to přeruš a odkopni stále opradu
slýchám méně a méně i na zápasech úrovně podhoubí fotbalu - okresních
soutěžích. Pravdou je , že mě podobné myšlenky jako Vás napadají když
navštívím (díky synovi :-) ) nějaký turnaj v Německu, kde centrované
balóny létají vzduchem jeden za druhým... Nicméně si myslím, že kličky
již klukům nikdo z hlav nevymaže, jen se je musí později naučit používat
ve správný okamžik a ve správném tempu. To ale již budou mít svou hlavu,
svůj názor a hlavně svůj OSOBITÝ přístup k fotbalu a tréninku...

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz