2. Poučme se z krize a nastartujme nové a lepší cesty k úspěchu!

Pátek, 20 Únor 2009 09:29

V druhém díle Manažerského okénka JUDr. Ladislava Valáška, víceprezidenta Unie českých fotbalových trenérů, se autor zamýšlí nad současnou finanční a hospodářskou krizí, samozřejmě též z fotbalového pohledu.

 

 

Je dobře, že nyní se konečně také zdůrazňuje, že finanční a hospodářská krize byla vlastně potřebná (protože chamtivost a neodbornost některých lidí byla v různých oborech a oblastech či úrovních až příliš velká), takže pokud se z krize poučíme, dojde k pročištění trhu od různých neefektivností, rozmařilostí parazitních subjektů a starých systémů, a také od některých pochybných procedur zvláště ve fotbalovém zákulisí, a tím pak dojde také k postupnému obnovování významu morálky, tedy i sportovní cti a etických norem ve sportu vůbec.

Ovšem ještě jednou je třeba zakřičet pozor!, někteří fotbaloví manažeři v době krize totiž mluví spíše pouze o tom, že už nemohou tzv. žít nad poměry a že budou snižovat rozpočty, především náklady na odměny hráčů a trenérů. Jistě to je podmínka nutná, nikoliv však dostačující.

Právě v dobách poklesu, krizí a nedostatku finančních prostředků musí i fotbaloví manažeři a trenéři daleko více a lépe přemýšlet o tom, jak zlepšit celý svůj fotbalový produkt, který je živí.

Podnikatelsky a férově řečeno, musí opravdu prakticky a zcela konkrétně, každodenně a měřitelně usilovat o zlepšení kvality, balení a prezentace fotbalu svého týmu a svého klubu. A jistě také musí dbát o zlepšení efektivnosti nabídky a prodeje celého portfolia fotbalových produktů – atraktivnosti fotbalových utkání a zvýšení návštěvnosti na utkáních, zlepšení atmosféry a poskytovaných služeb na stadionu, občerstvení a bezpečnosti, prodeje reklamních, TV a dalších marketingových práv, zlepšení prodeje zboží ve fan-shopech a v celé komunikaci uvnitř a vně fotbalového klubu. Aktivizace činností k udržení a zvýšení příjmů je k přežití a k dlouhodobějšímu úspěchu totiž stejně potřebná, jako hospodárnost a šetrnost v nákladových položkách, stejně tak také lidská skromnost a profesní pokora a úsilí o celoživotní vzdělávání každého z nás.

K tomu samozřejmě musí směřovat také celý systém sportovní práce, tedy i vysoce náročný, kvalitní a dobře strukturovaný tréninkový proces a také způsob, styl a tempo fotbalové hry. Podcenit či přecenit nelze žádný z prvků sportovního výkonu a profesionální přípravy na špičkový profesionální výkon jednotlivců a celého fotbalového týmu. Jde tedy o všechny články, mikrocykly a jednotlivé fáze, funkce a jejich vzájemné vztahy, příčiny, důsledky a souvislosti. Čili bude muset jít také o uplatnění nejnáročnějších a mezinárodně uznávaných kriterií a parametrů v celé kondiční, technické, taktické, mentální a sociálně-kulturní úrovni jednotlivců a celých týmů – silných, pružných, mobilních, soudržných a odolných vítězných a dlouhodoběji úspěšných týmů.

To vše se neobejde bez větší lidské, profesní, profesionální a mediální trpělivosti, která tolik chybí v současném moderním fotbale, včetně klubů anglické Premiere League, jak na to nedávno v souvislosti s odvoláním trenéra L.F. Scolariho upozornili renomovaní trenéři-manažeři Sir Alex z MU a A. Wenger z Arsenalu.

Inu, nové požadavky budou kladeny na každého z nás. Lepší a modernější systém třeba vnést také do skautingu nejen hráčů, ale i trenérů. Stejně tak se nebudeme moci obejít bez nové, daleko komplexnější, systematičtější a dlouhodobější odborné a citlivé péče o talentované hráče a trenéry, o celý jejich odborný, osobnostní a společenský růst a rozvoj nejen na hřišti, ale i mimo hřiště.

A už vůbec se nebudeme moci obejít bez nových a úspornějších postupů v realizací personálních změn v hráčských a trenérských kádrech ligových profesionálních fotbalových klubů. Zkrátka, zvláště na tzv. zbytečné a nepřiměřené přeplácení hráčů, trenérů, klubů či hráčských agentů a na jiné neracionální jednání, či někde i velké plýtvání, nebudou prostě peníze, a to dokonce ani v tzv. velkých a bohatých (většinou bohužel nyní zadlužených a ztrátových) klubech v tuzemsku i v zahraničí.

Jinak řečeno, nejen slova různých expertů, ale především nemilosrdný konkurenční boj na fotbalovém trhu a principy náročné selekce rozhodnou o tom, kdo bude ve fotbale patřit mezi vítěze a kdo mezi poražené. Zdá se, že zvláště v době krize zvítězí opravdu jen ti lepší, rychlejší a chytřejší, kteří dokáží optimalizovat nejen svoje výdaje, ale také klubové a svazové příjmy.

O to více bude platit, že zvládnutí současné hospodářské krize i ve fotbale či ve sportu vůbec není jen záležitost majitelů či finančních ředitelů, ekonomů a účetních, je to totiž záležitost všech lidí ve fotbalových klubech a také ve fotbalovém svazu, respektive také v UEFA a FIFA, neboť ti všichni vytvářejí základní regulační a kontrolní mechanismy, normy a předpisy, kterými se ligové profesionální fotbalové klubu musejí řídit také v Česku.

Hodně mohou napomoci vysoce kvalifikovaní a odvážní experti, zvláště na vysokých školách a v privátním sektoru, dále pak odborný tisk a všechny další seriózní sdělovací prostředky (např. tím, že nebudou lidi krizí a krachem jen strašit, ale budou více popularizovat metody, jak krizi čelit, že nebudou jen skandalizovat chyby a pochybení, které k životu také patří, ale budou také ukazovat tzv. úspěšné cesty, třeba i malých regionálních klubů, kterým se daří a které tak mohou i krizovou situaci využít k potřebným inovacím, k mobilizaci tvůrčích sil a také k uplatňování principů fair-play a etiky vůbec.

Nebude to však vůbec jednoduché, o tom si nelze dělat žádné iluze. Vždyť je známo, že ve fotbalovém prostředí je, a bude ještě větší, mnohavrstevná konkurence a selekce, v rámci které nejen velcí bossové, manažeři a trenéři, ale také další tzv. „pěšáci fotbalového průmyslu“ často používají nejrůznější „maskovací mechanismy,“ a to nejen k obraně, ale i k prosazování svých otevřených i skrytých cílů a zájmů, z nichž mnohé nechtějí měnit věci, lidi a vztahy k lepšímu, ale naopak spíše jen setrvačně ulpívat na dosavadních zvycích a tím také zůstávat jen ve svých osvědčených oborových, lokálních, regionálních či nacionalistických bunkrech.

Co říci na závěr? Jak v tisku nyní připomenul také A. Hušák, šéf společnosti SAZKA, až příliš dlouho si i náš fotbal spíše jen „hrál na profesionalismus,“ zvláště v obchodně-marketingových a finančních parametrech, a to se všemi negativními konsekvencemi, které nyní dopadají také na celkovou sportovní úroveň, výkonnost a dosahované výsledky našich fotbalových klubů a národního mužstva v mezinárodních soutěžích (a s nimi spojenými koeficienty).


O to více bude nutné ukázat nejen fotbalové veřejnosti, ale také vůči státním orgánům, obcím, městům a krajům, že fotbal se dokáže uzdravit a současně také prokázat, že má svůj velký přínos pro celou společnost, zvláště pro udržování zdraví, zdatnosti a zábavy lidí a také pro boj proti negativním civilizačním jevům jako jsou např. drogy, rasismus, násilí apod. I proto by si však českomoravský fotbal zasloužil větší podporu ze strany státu a dalších veřejně prospěšných projektů a investic měst a krajů, včetně většího podílu ze zdrojů z fondů EU či UEFA a FIFA.

Právě ty různé širší, hlubší a skrytější „korektní dimenze“ fotbalu v dobách krize a problémů ukazují, že jim bude nutno věnovat daleko větší pozornost, a to ve všech aspektech, fázích, prostorech či vztazích jak ve fotbalovém svazu, ve fotbalových soutěžích, ve fotbalových klubech a týmech, tak také při organizovaném, certifikovaném i neinstitucionalizovaném vzdělávání trenérů a manažerů, včetně soukromého doplňujícího školení, vzdělávání či individuálního samostudia. Samozřejmě nejen ve sportovní oblasti samotné, ale také ve všech dalších oblastech, včetně fotbalové infrastruktury, financí, obchodu, marketingu a PR.

Jsem moc rád, že i v těžkých dobách se naší Unii českých fotbalových trenérů daří prostřednictvím redakční radě pod vedením dr. Maria Buzka nejen vydávat odborný časopis „Fotbal a trénink,“ ale také ho postupně dále zlepšovat tak, aby i nadále svým dílem přispíval jak k překonávání překážek a problémů, tak k propagaci nových poznatků a pozitivních zkušeností z domova i ze světa.

Je třeba však být realistickými optimisty, protože při řešení problémů a při prosazování nových úspěchů českomoravského fotbalu, a to na všech úrovních a ve všech oblastech, budou i nadále stát v cestě nejrůznější větší či menší bariéry a omezení. Pokud v dobách krize však fotbalové kluby opravdu nechtějí tzv. přežívat po staru, či dokonce jen pouze balancovat na hraně života a smrti a smiřovat se tak s přetrváváním domácích anomálií a deformací, musí být daleko více náročnější sami na sebe, na každého hráče, trenéra, manažera a všechny další pracovníky a činovníky v klubu. Musí také daleko více sledovat a využívat nejmodernější odborné a marketingové trendy, nástroje a kriteria, které se prosazují ve všech disciplínách a odvětvích spojených s fotbalem, tedy zvláště s vrcholovým profesionálním fotbalem.

Věřím, že svým dílem k nutné modernizaci českomoravského fotbalu mohou přispět také různé specializované internetové servery a platformy, včetně těch trenérsko-manažerských webstránek jako jsou například tyto na adrese www.fotbal-trenink.cz a další.


Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript