Stavění se

Pondělí, 06 Duben 2009 07:37

Postavení brankáře je důsledkem jeho pohybu, který vykonává před vlastním zákrokem. Před každým zákrokem je tedy brankář v nějakém postavení. Naší snahou musí být naučit brankáře zaujímat správné postavení, i když i ze špatného postavení může být zákrok úspěšný.

Spolu s prací nohou a chytáním míče je umění postavit se základní předpokladem úspěchu. Brankář, který je vždy na správném místě, vyvolává pocit, že to všichni kopou do něho. Je to tím, že střelec nemá jinou možnost díky postavení brankáře. Špatné postavení nechává část branky odkrytou.

Základní principy

• Kde je branka: nejdříve musí brankář vědět kde je jeho svatyně. Zní to samozřejmě, ale často se stává, že během nějaké skrumáže před brankou brankář ztratí orientaci. Brankář si musí neustále kontrolovat a ověřovat své postavení vzhledem k tyčkám.
• Spojnice středu branky a míče: neustále se snažit být na imaginární spojnici středu branky a míče.
• Střelecký úhel: vykrývat střelecký úhel přiměřeným vyběhnutím. Počítá se s využitím práce nohou i zákroku pádem. Mnoho mladých brankářů má tendenci zůstávat na brankové čáře. Jak daleko vybíhat záleží na velikosti brankáře a jeho obratnosti. Nesmíme zapomenout brát na vědomí i třetí rozměr – tedy aby nebyl brankář přelobován.

Jak daleko od branky

Brankář musí neustále měnit a upřesňovat svoji pozici vzhledem k tomu, jak se pohybuje míč. Podívejme se co se děje, když se míč nachází v různých částech hřiště.

Když je míč blízko brankové čáry, je střelecký úhel velmi malý. Brankář se nachází blízko tyče. Musí však stát před tyčí – zabrání tak tomu, že vyražený či odražený míč skončí v brance. Zde ji praktická poučka jak ověřit správnost postavení – při postavení kolmo na míč musí rameno ukazovat mimo branku. Jestliže rameno směřuje do branky, je třeba se posunout vpřed.

Obrázek naznačuje správnou polohu brankáře vzhledem k pohybujícíme se míči uvnitř pokutového území. Žlutá křivka vyznačuje pohyb brankáře. Rádius této dráhy se může lišit podle velikosti a schopností brankáře, tvar zůstává stejný - červená křivka.


Brankář se musí učit správnému stavění se podle naznačeného způsobu. Správný pohyb zhruba kopíruje malé vápno. Je však třeba zdůraznit, zvláště pro mladší kategorie, že není nutno se ve všech případech pohybovat po vyznačené trase. Jestliže se míč pohybuje hodně rychle, je třeba též co nejrychleji zaujmout správnou pozici a vzít to „zkratkou“.

Stavění se stručně

+ vím, kde je branka

+ postavení mezi středem branky a míčem

+ vykrývat střelecký úhel pohybem vpřed

+ pozor na lob

+ při ostrém střeleckém úhlu před tyč

- ztráta orientace, nevím kde je branka

- přibitý na brankové čáře

- za tyčí při ostrém střeleckém úhlu

Video ukázka

Na ukázce můžete vidět, jak vypadá činnost brankáře, při neustále se měnící poloze míče. Není třeba zdůrazňovat, jak důležitou roli hraje práce nohou.

Definice

Nezvykle nakonec uvedeme definici podle knihy Navara, M., Buzek, M., Ondřej, O.: Kopaná - teorie a didaktika. Praha: SPN 1986.

Volba optimálního postavení – stavění se
Základní postavení brankáře je uprostřed branky, asi jeden metr před brankovou čarou. V každém okamžiku utkání by měl být brankář v co nejvhodnějším postavení vzhledem k soupeři s míčem. Nepřetržité zaujímání tohoto postavení na ose střeleckého úhlu, soustavná volba optimálního postavení, čili stavění se a přemisťování v prostoru branky a před brankou, probíhá v souvislosti se změnami herní situace tak, aby byl brankář kdykoliv schopen zasáhnout do hry. Změna situace se projevuje především ve změně postoje brankáře a jeho postavením do brankářského střehu. Brankář se pohybuje drobnými úkroky či kroky, nohy musí být pokud možno neustále ve styku se zemí (usnadnění rychlé změny pohybu).