Pondělí, 13 Červenec 2009 08:33
Absolvoval jsem v poslední době několik turnajů mládeže u nás i v Německu. Záměrně jsem se "vetřel" do zákulisí zúčastněných týmů. Získal jsem nedobrý pocit, že někde my jako trenéři, vedoucí, učitelé i rodiče děláme chybu na poli výchovy s divnými výsledky.
Vím, že každá generace je jiná, že má jiné ideály a asi i jiné cesty k nim. Vím, že názor na způsob a trend ve výchově mládeže se změnil a přiklonil se víc k volnější výchově s menším ? počtem příkazů a zákazů. Ale velmi mně zarazilo a mám dojem, že počet kuřáků včetně "trávy" a vyhledávačů alkoholu se velmi zvýšil (mluvím zejména o fotb. mládeži), že chlapci si jakoby hůře vybírají své vzory - pokud je skutečně za vzory SE VŠÍM VŠUDY berou. Mezi mladými se velmi brzy objevují (a častěji než před lety) pokusy o šikanu těch, kteří nechtějí poslouchat své "šéfy" v mužstvech. Setkal jsem se s tím, že kluci z "vyšších soutěží" při neúspěchu ve hře se stávají až neúměrně agresivní a to nejen k soupeři, ale i k rozhodčím (neumějí prohrávat). Je pravda, že u některých družstev jsou za trenéry agresivní, emocionálně nevyrovnaní lidé, kteří ženou své U12 k výhře za každou cenu včetně pokusů o rvačku s kolegy trenéry a s rozhodčími. Kde děláme chyby ? Jsme moc měkcí, nebo naopak příliš tvrdí. Mám smůlu a viděl jsem jen nějaký vrchol ledovce, nebo jsou tyto poznatky běžné a je lepší použít heslo:,,hoď na to bobek ?!´´
Přečtěte a uvažte. Dusil Josef
