Úterý, 17 Listopad 2009 05:04
RODIČE
Trenér by měl zvládat udržet si určitý odstup od rodičů. Toto bývá problémem klubů z vesnic, či malých měst, kde se téměř všichni znají, nebo si dokonce
tykají. Byl jsem sám v této situaci a musím připustit, že jsem toto ne vždy zvládal.V těchto situacích dochází i k tomu, že z přátel se stanou ,,nepřátelé“, neboť ,,přece můj kluk nemůže hrát v obraně,tak proč ho tam do pr….e dáváš?“. Ti, se kterými si netykáte, to zase samozřejmě berou jako křivdu a pod.
Nejhorší varianta může nastat v případě trenéra – rodiče. V mnoha klubech tuto variantu s povděkem přijmou, poněvadž jsou rádi, že se jim o přípravku vůbec někdo stará. Těžko by asi hledali trenéra např. s B nebo A licencí, který by přišel do klubu s tím, že chce učit hráče ,, zavazovat kopačky“. Na tomto místě se sluší omluvit se všem takovým, kteří právě tohle jsou ochotni, stejně jako já, dělat.
Hráči v této kategorii jsou odkázáni na doprovod rodičů a tudíž je velmi složité učit hráče některým pravidlům jako např. včasný příchod, omluvit se z tréninku apod. Každý trenér by měl na začátku sezóny stanovit jasná pravidla na schůzce s rodiči. Pokud mu jich tedy nepřijde polovina. Je proto vhodné veškeré pokyny a doporučení rodičům dát i písemně. Vyhnete se tak možným nepříjemnostem. Doporučuji si stanovit i jasná pravidla ohledně omluvení z tréninku či zápasu omluvou tipu: ,,nesmí, donesl pětku ze školy!“
Asi největším problémem je chování rodičů během zápasů. Je logické a myslím že i správné pokud rodič se svým dítětem fotbal prožívá. Je ale důležité, nepřekročit hranice slušného chování vůči všem zúčastněným na zápase, včetně obsluhy v bufetu. Nejsem idealista, ale jeden můj kolega se s tím vypořádal například tak, že chování rodičů nechal zaznamenat videokamerou a sestřih za tří zápasů nechal zveřejnit na webových stránkách klubu ( nutno podotknout, že po zjištění šéfa klubu oč běží ho chtěli vyhodit) a posléze i na You Tube. Byl to sice drsný, ale velmi účinný prostředek nápravy. Ve své praxi jsem zažil i tento případ. Na letní tréninkový kemp přivezl tatínek svého šestiletého kloučka který v té době byl hráčem Slávie. Při loučení tatínkova poslední věta byla:,, Měj se hezky a hlavně těm sparťanům pořádně nakopejte pr…l!!!“
Nelze ale všechny házet do jednoho pytle. Buďme proto trpěliví v jednáních s rodiči a hlavně se nevyhýbejme komunikacím i s rodiči, kteří na nás mohou mít i ne zrovna dobrý názor. Jednou z cest je i to, že rodiče zapojíte do dění přípravou hřiště před zápasem, zajištěním občerstvení ( toto je myslím běžné), ale například i vedením webu,hledáním sponzorů,pomoci při organizování náborů atd.
Strana 2 z 6
