8. Hra s elementy - Pravidla

Čtvrtek, 01 Květen 2008 23:19

Pravidla

„Hráči se nemají snažit hrát lépe, protože to řekl trenér, ale protože to vyžaduje situace ( hra malé formy ).“ Coaching Soccer

Úpravou pravidel může trenér modifikovat nebo zcela změnit kontext hry – její účel. Příkladem modifikace může být přechod od dvoudotykové hry k jednodotykové. Příkladem zásadní změny může být přechod od volné hry k dvoudotykové. Změnou pravidel se vůbec nemění struktura a organizace hry, přesto jsou hráči vystaveni zcela novým problémům. Změnou pravidel se můžeme posunout od fotbalu k průpravným hrám fotbalu podobných. Volná hra 4v4 je fotbal, přidáním pravidla dvou doteků se z ní stává hra podobná fotbalu. Rozdíl spočívá hlavně v prostředcích, které mají hráči k dispozici pro řešení problémů. Pravidla (jejich úprava) mohou být využívána pro zdůraznění určité myšlenky či způsobu řešení. Nesmíme to však přehánět, protože hrozí, že se dostaneme k hrám fotbalu velmi vzdáleným. Pravidlem dvou doteků se ze hry úplně vytratí souboje 1v1.

Není však třeba vymýšlet a připravovat nekonečný seznam úprav pravidel. Dále jsou uvedeny ověřené efektivní úpravy pravidel pro hry malých forem.

Základní formy her

Hry malých forem můžeme rozdělit na s volným průběhem – průpravné hry a s opakovaným průběhem – herní cvičení. Rozdíl spočívá v tom, jakým způsobem se pokračuje ve hře, když je hra přerušena. Každá z uvedených forem má svá pro a proti.

Hry s opakovaným průběhem

Tento formát her se po přerušení neustále vrací do stejné výchozí pozice, nemá souvislý herní děj. Spíše připomíná školní výuku než přístup fotbal na ulici. Centrem dění se jaksi stává trenér a obvykle je to zábavné pro hráče jen krátkou dobu. Výhodou je, že se okamžitě dostáváme k jádru problému a to opakovaně. S výchozí pozicí se dá jednoduše manipulovat a tak přizpůsobovat cvičení podle potřeb řešeného problému.

V této průpravné hře 2v2 na cílovou čáru začínají všichni hráči mimo hřiště. V našem případě je hráč před soupeři, kteří jsou asi 1 m šikmo za ním. Spoluhráč je mimo hřiště na druhé straně a má míč. Hra začíná jakmile hráč s míčem přihraje spoluhráči ( varianta 1 ) nebo vede míč hřištěm ( varianta 2 ). Hra tedy začíná jakmile se míč ocitne uvnitř vymezeného prostoru. Po přerušení ( gól, faul, míč opustí hřiště ) se hra začíná znovu z výše popsaného postavení. Míč může mít žlutý i modrý tým. Koučován může být jak bránící tak útočící tým. Struktura cvičení umožňuje obojí.

Hry s volným průběhem

„Jdeme si zahrát fotbal!“ nebo „Jdeme si dát na dvě!“. To jsou dětmi ty nejočekávanější trenérovi povely na tréninku. Je to příležitost, zahrát si fotbal bez „obtěžování“ trenérem a projevit se sám za sebe. Neexistují žádná „zbytečná“ přerušení, která berou hře emoční náboj. Hry s volným průběhem připomínají normální zápas. Neměl by v nich však chybět element učení.

Všichni za půl

V tomto příkladě se hraje normálně 4v4. Hřiště je rozděleno na dvě poloviny. Gól platí pouze tehdy, pokud je celý tým na polovině soupeře. Smyslem této úpravy pravidel je povzbudit hráče ( hlavně obránce ) v aktivní účasti v útočné fázi mužstva. Děti mívají tendenci zůstávat stát u své branky.


Dále je uvedeno několik námětů, jak volnou hru přeměnit v řízený proces učení.

Přerušení – má je každá hra

Při každé hře existují přerušení. Hry s opakovaným průběhem vlastně tato přerušení využívají pro znovu nastolení daného problému. Trvají jen krátkou dobu. Hry s volným průběhem trvají delší dobu a s minimálními zásahy trenéra. Přesto i zde se vyskytují přerušení, která by měl trenér využít. Podívejme se na již uváděné (v odstavci Počet hráčů) dvě varianty průpravné hry 2v2. V prvním případě jakmile míč opustí hřiště, trenér hází do hry jiný míč. To učí hráče udržovat si koncentraci i při přerušení. V případě druhém opouštějí dva hráči hřiště, aby vytvořili situaci 1v1. To vytváří podmínky pro výuku práce s míčem ve vzduchu pod tlakem. Díky rozdílným pravidlům pro pokračování ve hře po přerušení se tak můžeme zaměřovat na různou problematiku.

Pamatuj, restart hry by měl být co nejjednodušší. Ve hrách malých forem jsou výkopy po vstřelení branky nedůležité. Hra může pokračovat plynule dále bez regulérního výkopu ve středu hřiště. Učením dětí vhazovat aut, můžete zažít mučivě dlouhé chvíle. Je vhazování autu důležitější než techniky ( zpracování míče ) potřebné při hře ? Když chcete pracovat na práci s míčem ve vzduchu, vhazujte nové míče při přerušení hry vysokým obloukem. Tak dosáhnete stejného cíle. Využívej přerušení ve prospěch zdokonalování tvých svěřenců.

Pár obecných způsobů jak začínat hru

Nový míč – jakmile míč opustí hřiště je vhozen další míč. Je dobré aby to byla vždy stejné osoba: brankář, trenér. Umožňuje to udržovat tempo a plynulost hry.

Hráčova volba - hráč, který má míč se rozhodne sám, zda přihraje či povede míč a tak zahájí další hru. Použitelné při volných průpravných hrách 4v4.

První přihrávka volná - používané hlavně ve hrách 5v2 typu bago

Pravidla jako limitující faktor – o co jde ?

Používání pravidel jako limitujícího faktoru znamená, že je zde něco, co hráči musí nebo naopak nesmí. Pravidla omezují jejich možnosti a volby. Běžný příklad je hra „na dva doteky“, kdy je hráči dovoleno mít pouze dva doteky s míče. To povzbuzuje ke hře plné rychlých přihrávek, hledání spoluhráče, nabízení se, vysoké úrovni týmové spolupráce. Smyslem tohoto pravidla je výuka přihrávek, předpokladem je zpracování míče. Využívání pravidel tímto limitujícím způsobem může být v různých případech velmi nápomocno, nesmí se to však přehánět.

Jeden, dva nebo tři doteky

Probráno výše. Variací může být hra, kdy se míč nesmí zastavit. Hráč je nucen prvním dotykem usměrňovat míč smysluplným směrem, musí se rychle rozhodovat.
Gól prvním dotekem

Kolem 65% gólů padá po střele „z první“, tedy jedním dotekem. Zde nutíme hráče k včasnému rozhodnutí před zakončením.
Tři doteky povinně

To je opak jednoho doteku. Vyžadujeme aby se hráč dotknul míče minimálně 3x než vystřelí či přihraje. Tím nahradíme týmové pojetí individuálním přístupem. Hráči budou držet míč a dostávat se do problémů, které budou muset řešit. Vhodné pravidlo pro 5v2.
Gól ze vzduchu

Zde nutíme hráče k centrům, volejům, hlavičkám atd.

Zpět ne

Toto pravidlo zakáže hráčům přihrávat zpět spoluhráči, od kterého jsem přihrávku dostal. Tím eliminujeme možnost narážečky, ale nutíme hráče hledat třetího spoluhráče. Tak generujeme potřebu dlouhých přihrávek a přenášení hry.
Počet přihrávek před zakončením

Stanovením daného počtu přihrávek mezi spoluhráči před možností zakončit eliminujeme možnost rychlého protiútoku a vyžadujeme postupný útok.

Vyrovnávací pravidla – pro rovnováhu sil

Omezení nemusí být použita pro oba týmy stejná. Můžeme tak jednomu týmu dát handicap a druhému výhodu. Příkladem může být hra 3v2. Tři útočníci mohou být schopní skórovat až příliš brzy, příliš jednoduše. Zavedeme pravidlo, že před zakončením musí provést alespoň 4 přihrávky nebo že se každý musí alespoň jednou dotknout míče. To zvýší šance obranné dvojice a vyrovná hru.

Pravidla ovlivňující následek

Doposud jsem se zabývali úpravami pravidel, které je třeba dodržet během hry, omezovali jsem její průběh. Nyní si ukážeme pravidla, která se aplikují až po hře či před vlastní hrou. Nicméně mají za úkol ovlivnit průběh hry. Příklady:

Vítěz zůstává – miniturnaj 3 týmů. Hrají dva týmy proti sobě a vítěz vždy zůstává a hraje proti třetímu týmu.
3 x a dost – staré pravidlo z fotbalu na ulici zní „tři rohy – penalta“. To můžeme použít v různých variacích. Hráči se tak učí držet míč ve hře a ne se míče zbavovat zbytečnými kopy někam pryč.
Poslední minuta cup – je to variace hry Vítěz zůstává. Na začátku dostává jeden tým jednogólový náskok. Jestliže tento náskok tým udrží nebo zvýší je vítězem a hraje další zápas. Délku zápasů volíme velmi krátkou – 1 m. Tak řešíme problém, kdy týmy neumějí změnit styl hry vzhledem k současnému skóre a zbývajícího času. Jestliže tým vede a dokonce utkání zbývá pár minut, držení míče je důležitější než dát další gól. Naopak soupeř musí vše vrhnout do útoku a pokusit se vyrovnat. Tímto pravidlem navozujeme okamžitě potřebnou situaci.

Trestné kolečko – toto pravidlo může být použito v mnoha hrách. V našem příkladě, když hráč ztratí míč ( špatná přihrávka, odebrání míče, byl posledním kdo se dotknul, když míč opustil hřiště - aut, roh pro soupeře, . . . ), musí oběhnout praporek zapíchnutí ve středu hřiště či někde jinde. Tým tak hraje krátký čas v podčíslení a hráč si uvědomuje svoji chybu. Další variantou při 7v7, je vyznačit před brankami zóny, ve kterých dané pravidlo pro útočící tým neplatí.

Vítěz zůstává 2 - 5v2 s třetím obráncem mimo hru. Obránci mají své pořadí 1, 2 a 3 ( to je mimo hru ). Cílem útočníků je uskutečnit 6 přihrávek bez přerušení aniž by se míč dostal mimo vymezený prostor. Když se to povede, obránci se cyklicky posouvají – 1 se stává 3(tedy je mimo hru), 2 se stává 1, 3 se stává 2. Obránci hrají fotbal na čáru – když získá míč a podaří se mu ho vyvést mimo vymezený prostor, útočník, který zapříčinil ztrátu míče se stává místo něj novým obráncem číslo 3. Účelem této hry je držení míče. Je vždy zábavnější útočit – držet míč než bránit. Pokud se chceš bavit, nesmíš dělat chyby.