Úterý, 01 Březen 2011 10:15
Chceme-li vychovat lepší hráče jak pro své kluby tak pro mezinárodní fotbal, mluvíme nejčastěji o kvalitě trenérů u mládeže, o jejich trenérském vzdělávání, o systému mistrovských soutěží, vymýšlíme nebo hledáme v knihách a na internetu co nejlepší tréninková cvičení atd. Poněkud stranou diskuzí zůstává přímo klíčová oblast legislativy, fotbalových řádů, která určuje pohyb hráčů mezi fotbalovými kluby (dále též FK).
Přitom právě tato oblast, její uspořádání, zejména přestupní řád pro neprofesionální fotbalisty (dále jen přestupní řád), silně určuje zájem a možnosti FK starat se více či méně, lépe či hůře nebo dokonce vůbec ne o nové generace fotbalistů. Podmínky přestupů hráčů, výše finančních částek a další ustanovení přestupního řádu jsou v tomto smyslu přinejmenším stejně důležitým nástrojem ovlivňujícím rozsah a kvalitu klubové péče o mládež jako třeba popularita fotbalu ve veřejnosti, systém školení trenérů, přirozená láska dospělých k dětem apod. Proto je žádoucí se jím zaobírat právě v souvislosti s dalšími potřebnými změnami v českém mládežnickém fotbale. Proto se jimi intenzivně zabývá i komise mládeže ČMFS. Proto vznikl i tento článek, aby pomohl všem, kteří přijdou s vlastními návrhy, nevidět jen jednotlivá ustanovení přestupního řádu, ale vnímat přestupní řád jako celek, mající vůči výchově mladých hráčů plnit určité cíle.
Hlavní vada současného znění přestupního řádu ve vztahu k mládeži
Současné znění přestupního řádu je výsledkem dlouholetého vývoje. Odráží se v něm zejména vztah fotbalových klubů vyšších soutěží k FK hrající soutěže nižší. Hlavní jeho vadou je, že ekonomicky silnější fotbalové kluby (z vyšších soutěží) nevyužívají přestupního řádu jako motivačního nástroje vůči ekonomicky slabším FK k výchově mládeže. Raději dávají přednost minimalizování svých krátkodobých vlastních nákladů a nezřídka chtějí získat talentovaného hráče doslova zadarmo (ekonomicky slabší FK to ve své hantýrce nazývají jako vykrádání hráčů a ničení fotbalu v malých klubech), zatímco u FK nižších soutěží to, také nezřídka, vyvolává – kromě rozčilování se – obranné reakce např. zatajování hráčů nebo přemlouvání, nátlak na hráče až jeho útisk, bude-li trvat na odchodu, pomlouvání FK z vyšší soutěže, snaha hráče udržet co nejdéle a „prodat“ ho jako staršího, nejlépe až dospělého, za mnohem větší balík, než by dostaly hned atd. FK vyšších soutěží mluví ve své hantýrce o zabedněnosti takto se chovajících funkcionářů FK nižších soutěží.
Bez ohledu na rozumné dohody některých FK z obou břehů o přestupech konkrétních hráčů, je důsledkem dosavadního vývoje přestupního řádu vážně narušená solidarita fotbalových klubů ve společném úkolu – zajišťovat a zlepšovat obnovu hráčských generací.
Dvě zásadní témata přestupního řádu
Pod pokličkou textů jednotlivých článků a paragrafů přestupního řádu jde o dvě zásadní témata:
- o právo hráče vybírat si FK a
- o peníze, které si mají platit FK mezi sebou při přesunech hráčů z jednoho do druhého FK (tak zvané výchovné či odstupné).
Žádné z těchto témat nemá jednoduché odpovědi ani jednoduchá řešení. Propojují se zde dvě oblasti, oblast sportovní (aktuální a perspektivní výkonnost, potřeba doplňování kádrů družstev) a oblast ekonomická (kdo nese náklady na sportovní činnost hráče, dělba případného zisku z přestupu a dalších přestupů hráče).
Právo hráče (jeho rodičů) na výběr fotbalového klubu
Motto: Svobodný, nebo aspoň svobodnější výběr klubu hráčem by zesílil tlak na kvalitnější péči o mládež ve FK.
Současný přestupní řád přiznává toto právo bez dalších omezujících podmínek pouze hráčům ve věkové kategorii mladší přípravka. Stačí žádost rodičů kdykoli v průběhu soutěžního roku, žádost vyřídí matrika takřka ihned, nikdo nikomu nic neplatí, nezáleží na počtu hráčů odcházejících z téhož FK. Podobně jsou na tom ještě hráči starší přípravky, za něž ovšem musí nový FK uhradit odstupné ve výši 2 000 Kč za hráče. Pakatel, viděno očima FK nižších soutěží. Rozpor mezi náklady, které s činností přípravek má prakticky každý FK, a nekrytím těchto nákladů nikým, je zřejmý. Přesto to neznamená popření práva hráče (jeho) rodičů vybrat si FK v době, kdy se zájem o fotbal u hráče teprve vytváří.
Příklady otázek k přemýšlení a hledání odpovědí:
1. Jste pro to, aby se právo hráče na svobodný výběr klubu bez dalších omezujících podmínek rozšířilo i do žákovské, případně i do dorostenecké kategorie?
2. Proč by hráč nemohl přejít do jiného FK, když by jeho rodiče (nebo nový FK, případně hráčský agent) uhradili mateřskému klubu veškeré náklady, které měl se sportovní výchovou jejich syna?
3. Vedlo by takové opatření k jinému chápání úlohy FK – místo „přivlastňování si“ hráče skoro jako svého majetku (bohužel včetně řvaní trenérů a diváků na děti kvůli chybám ve hře) k chápání své role jako toho, kdo veřejnosti nabízí službu „sportovní výchova dětí se zaměřením na fotbal“?
Finanční vyrovnání mezi fotbalovými kluby při přestupu hráče v mládeži
Motto: Přestupní řád nemůže vyhovět mnohdy i protichůdným zájmům FK nižších a vyšších soutěží, ale měl by motivovat FK zejména nižších soutěží k péči o mládež, aby se jim vyplácela a fotbal jako sportovní odvětví neztrácel mezi ostatními sporty a zájmy dětí a mládeže svoje tradičně čelné postavení. Je to životní zájem fotbalu.
Klíčovou otázkou v této oblasti je, proč se FK nižších soutěží brání odchodu svých nejlepších hráčů do vyšších soutěží? Proč ve svých hráčích naopak nepěstují ctižádost, aby se zlepšili natolik, že budou moci přejít do tréninkově i soutěžně lepších podmínek? Čím přesnější budeme znát odpovědi, tím účinnější můžeme přijmout opatření nejen v přestupním řádu, ale i v praktické činnosti FK.
Příklady otázek k přemýšlení a hledání odpovědí:
1. Jak by měla být určena částka a jaké by měla dosahovat výše, s ohledem na finanční možnosti českého fotbalu, v jednotlivých věkových kategoriích, aby se mateřský klub odchodu nebránil, naopak by o takový přechod hráče měl sám zájem?
2. Souhlasili byste se zavedením povinného uvolnění hráče na přestup z FK nižší soutěže do FK vyšší soutěže za podmínky, že přestupová částka odstupného by plně pokryla náklady mateřského klubu na výchovu hráče za celou dobu jeho pobytu v klubu a nový klub by ještě smluvně, pod dohledem ČMFS, garantoval další platby z budoucího přestupu hráče do dalšího FK?
3. Měly by se stanovit i v mladší přípravce částky za přestup hráče, aby se tak pomohlo mateřskému klubu aspoň částečně uhradit náklady na činnost přípravek a odměnit ho za iniciativu se získáváním dětí pro fotbal? Měly bychom navýšit ze stejných důvodů i částku dnes stanovenou pro starší přípravky (2 000 Kč za hráče jednotně). Jestliže ano, tak kolik by měla nová částka být?
4. Měly by se na odstupném nějak podílet i hráčští agenti? Jestliže ano, jak? Jestliže ne, proč?
5. Mělo by dojít k navýšení odstupného při opakovaném přestupu, nebo vyhovuje dnešní situaci? Jestli mělo, tak jak razantně?
Pro osvěžení paměti uvádíme současně platné částky (čl. 12, odst. 4 přestupního řádu):
Za opakované přestupy žáků a dorostenců se stanoví výše odstupného podle třídy soutěže, v níž hraje A žákovské či A dorostenecké družstvo nového klubu takto:
a) soutěže žáků
okresní soutěže 2.000 Kč
okresní přebory 3.000 Kč
krajské soutěže 6.000 Kč
krajské přebory 8.000 Kč
divize 14.000 Kč
1. česká a moravskoslezská liga 20.000 Kč
b) soutěže dorostu
okresní soutěže 4.000 Kč
okresní přebory 6.000 Kč
krajské soutěže 10.000 Kč
krajské přebory 15.000 Kč
česká a moravskoslezská divize 22.000 Kč
česká a moravskoslezská liga 35.000 Kč
I. liga 65.000 Kč
Článek může mít pokračování, pošlete-li nám své názory. Čím dříve, tím lépe, neboť soutěžní ročník 2011/12 se blíží a KM ČMFS bude své návrhy během jednoho, dvou měsíců uzavírat. Mějme na paměti, že tříbením názorů se zvyšuje pravděpodobnost přijetí správných rozhodnutí!
PaedDr. Luděk Procházka, člen Komise mládeže ČMFS a prezidia Unie českých fotbalových trenérů,
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
převzato z www.TOP-fotbal.cz
