Házení autů v mladší přípravce
Úterý, 01 Leden 2013 06:19
Jaký je tvůj postoj k pravidlu zahrávání autů v mladší přípravce? Nechat děti striktně házet nebo jim dát možnost výběru: přihrát, vyvést, házet? V dnešním článku probereme toto téma ze všech stran a přiložíme i názory trenérů z celé rebubliky.
O co nám jde v mladší přípravce
- hodně hrát, umožnit jim plynulý akční herní děj
- maximální počet doteků s míčem
- podpora samostatného rozhodování, výběr řešení
- kličkování
- hra převážně po zemi
Pokud souhlasíte s několika uvedenými body, které jistě nejsou vyčerpávajícím výčtem základních východisek při práci s věkovou kategorií mladší přípravka, pokračujte ve čtení. Pokud nesouhlasíte, zkuste pokračovat taky.
Hodně hrát, umožnit jim plynulý akční herní děj
Zvedání míče do rukou určitě nepřispívá plynulosti hry a prostoje způsobené zvedáním míče nezvyšují počet doteků s míčem dolními končetinami. Často se stává, že hozený aut se odrazí od soupeře či spoluhráče a končí znovu v zámezí. Pokud dětem dáte na výběr mezi házením autu, přihráváním, vyváděním, budou v 90 % procentech používat vyvádění. Většinou se sami bez nejmenších konfliktů domluví čí je míč. Někdy to není přesně podle pravidel, ale oni to neřeší a hrají a hrají. Hra má tempo, rozhodčí, pokud je vůbec třeba, působí spíš jako dozor, autorita, která k fotbalu patří.
Máme zkušenosti i s dětmi, které byly zvyklé již od U7 házet auty. Trvalo pouhé dva zápasy, kdy jsme jim museli připomínat, že mohou i vyvádět či přihrávat. Pak už jsme to nechali na nich. Použij házení, přihrávání či vyvedení, podle toho co se ti zdá v té chvíli vhodnější. Opravdu v 90% míč vyváděly. Děti sami cítí co potřebují více, než všichni trenéři dohromady – míč na noze.
Maximální počet doteků s míčem(nohou)
Kolikrát se vaši svěřenci dotknou během tréninku míče ? Než vám dáme na tuto otázku odpověď, zamyslete nad svým tréninkem. Zápas je jen jiná forma sloužící pro další rozvoj našich borců, cíle by měly zůstat stejné jako jindy. Proč tedy házením autů omezit počet doteků s míčem dolními končetinami ?
Je nádhera vidět osmiletého kluka jak vyvádí míč s autu když musí řešit celkem složitou herní situaci s míčem u nohy, využít klamné pohyby, nebát se kličky, chtít něco s míčem udělat. Hodit aut, zvláště s fundovaným trenérským pokynem „hoď to po lajně“, je bídný výukový moment.
Oprostili jsme se už skutečně od hry na výsledky nebo je lpění na házení autů stále ještě pozůstatek skryté snahy dostat míč co nejdále od vlastní branky, hry na jistotu? Není to vlastně v podání MP jen varianta „ragbyového“ nakopnutí míče někam vpřed.
Počet doteků s míčem během 90 minutového tréninku se pohybuje od 200 – 400. Samozřejmě v tom hraje roli spoustu aspektů. Snažme se až jich je 500 !!!! A snažme se ať je jich co nejvíce i při zápase.
Podpora samostatného rozhodování, výběr řešení
Kdy jindy než u elévů kašlat na všechny pravidla a zvyklosti dospělého fotbalu a udělat všechno pro jejich maximální rozvoj ve všech rovinách dětské osobnosti. Chceme vychovávat hráče schopné improvizace, originálního řešení, plné sebevědomí ve své schopnosti. Koučujme je v tomto duchu ? Kolik prostoru pro skutečný koučink(odkaz na rukovět trenéra) poskytuje striktní házení autů obvykle vpřed „nazdařbůh“ ?
Měli bychom využít všechny možnosti pro optimální nastartování malých fotbalistů. Využívání úpravy pravidel směrem k jisté benevolentnosti, prostoru pro kreativitu, nápaditost atd. je jedním z nástrojů. Proč jej nevyužít ?
Vynadáte snad 8letému klukovi, že si zkusil kličku před vlastní brankou ? Jistě že ne! V dospělém fotbalu si na to trenér dívá trochu jinak. Tam jsou přece cíle zcela jiné. Jde jen a jen o vítězství. Jsou trenéři, týmy, kluby, které i v dospělém fotbale berou na zřetel kromě vítězství i další aspekty: filozofie hry, fanoušci, … . Výsledek ale zůstává alfou a omegou ve všech možných souvislostech.
Využijme výhody trénování mládeže, že vlastně ještě nejde o nic a při tom o všechno !!!
Kličkování
Je to jeden z hlavních cílů individuálního rozvoje hráče. Individuálně rozvoj upřednostňujeme nad týmovým až do dorosteneckého věku. Trénink bude, z jistého pohledu, vždy něco jiného než zápas i v přípravkách. "Dovolit si" v tréninku a v zápase je něco jiného pro každou věkovou kategorii. Jak podpořit možnosti individuálního rozvoje i v zápase ? Povinným házením autů ? Co se tím vlastně ten klučina učí ? Házet ? Zpracovávat vysoký míč ? Co obdivujeme na Messim ? Vedení míče, rychlou kličku, výběr místa, míč přirostlý k noze !
Každé vyvedení, které nahradí házení, zvyšuje počet pokusů o kličku. Neprohospodařujme tyto pokusy.
Hra převážně po zemi
Fotbal mladších přípravek je fotbal po zemi. Centry, pasy a góly hlavičkou jsou spíš dílem náhody. Všechno má svůj čas a učení fotbalu rozhodně nezačíná míčem ve vzduchu. To, že s klukama tohoto věku již makáme na nožičkách, nemá s vlastní hrou až tak společného. Nožičkami rozvíjíme cit pro míč, pocit nártu apod. Rozhodně tím nechceme v 8letých vzbudit pocit, že by měli spěchat s míčem do vzduchu.
Zeptali jsme se několika trenérů ...
Otázka byla jednoduchá. Jaký je tvůj postoj k pravidlu zahrávání autů v mladší přípravce? Nechat děti striktně házet nebo jim dát možnost výběru: přihrát, vyvést, házet?
Matěj Bílý, Bohemians
Můj názor na tuto věc je jednoduchý. Hrát co nejvíce po zemi. Přijde mi zbytečné nutit ročníky U8,U9, a mladší, auty házet. Měli by se ze všeho nejdříve naučit vést balon, dát a přijmout přihrávku a udělat kvalitní a rychlou kličku. Od toho se mi odvíjí, že bude pro ně snadnější rozehrávat auty po zemi. Jak rozehrát přihrávkou tak i vyjetím. Rozehrávka přihrávkou donutí kluky ve hřišti k pohybu a nabízení se pro balon. Rozehrávka vyjetím zase urychluje hru a je to průprava pro vedení balonu. (v obou případech je menší šance toho, že okamžitě po rozehrání je míč v zámezí znovu)
Rozehrání házením - protože je ale spousta týmů, která tomuto stylu nefandí, tak musíme i vhazovat. A pokud tato věc nastane, mám na to jedno pravidlo, které kluci i celkem dobře pochopili. Jde o to, že si balon musí hodit přímo na nohu (ne do běhu) kdekoli na hřišti, za jakéhokoli stavu, za jakýchkoli podmínek a hned zpracovat na zem a hrát po zemi. Opět to kluky nutí většímu nabízení se a trénují zpracování do pohybu případně formu nahraj a běž (to ti fotbalově bystřejší). Ovšem velmi často se stává, že musíme my nebo soupeř několikrát za sebou vhazovat a ztrácíme tak čas ve kterém se mohli kluci při zápase učit dělat kličku, nahrát si a nebo vstřelit branku.
V závěru jsem jednoznačně pro to, aby se co nejvíce rozehrávalo po zemi.
Rudolf Vacek, FK Teplice
Odpovím diskuzí dvou trenérů, kteří se na toto téma bavili. Zastánce házení autů argumentoval, že připravuje kluky pro velkej fotbal a tam se auty vhazují.Zastánce autů po zemi mu odpověděl, že on je taky připravuje pro velkej fotbal, a proto je nyní naučí rychle reagovat, ovládat míč, nebát se vzít to na sebe a auty je naučí házet, až jim mu bude 12.let.
Kolik z těch vhazovaných autů je ve věku 8 let provedeno správně? Myslím, že to není ani polovina, nehledě na to, že kluk ještě perfektně neovládá míč na zemi a už ho má od vhazujícího spoluhráče někde u hlavy.Výsledek je buď náhodně vyřešená situace,další aut nebo vítězství síly.
Hony Pikner, AC Sparta Praha
My jsme jednoznačně pro možnost volby. Necháme kluky sami si zvolit jak rozehrát tuto standardní situaci. Z 99% si aut vyvedou a hrají nebo volí nahrávku. Aby to mělo nějaký smysl, dbáme na zastavený míč na pomezní čáře při rozehrání a nejbližší hráč soupeře cca. 2m od místa rozehrání. Pokud si balon nezastaví lítají hráči aut ne aut. Pokud bude hráč soupeře stát 30cm od místa rozehrání, rozehrávající s tím těžko něco udělá a je to vlastně nevýhoda pro rozehrávajícího.
Rohy hrajeme z 50% na krátko, jinak kopaný při zemi do vápna. Nejen při rozích zapojujeme brankaře, protože nechceme, aby to byl brankař jako takový, musí to být další aktivní hráč na hřišti.
Auty ze země hrajeme zhruba v 50% utkání. Také mnohdy narážíme na nepochopení, ale pokud dodržíš ty dvě pravidla o zastavení míče a odstup bránícího hráče, nemůže v tom být žádný problém a pro kluky je to určitě přínos. Každý dotek s balonem má cenu zlata.
David Mánek, FK Baumit Jablonec
To zajímavá otázka a jednoznačně si myslím, že je krokem kupředu auty rozehrávat libovolným způsobem nohou (přihrávka nebo vyvedení míče). Jediný argument lidí, kteří chtějí auty vhazovat je ten, že se to kluci musí naučit... To je ale tak trošku hloupost, protože kluka aut naučíš házet po ukázce bez problémů. Dle mého názoru nejsilnější argument pro rozehrávku autu nohou je ten, že se kluci více rozvíjí v IHČ jednotlivce a nezbavují se zodpovědnosti (tzv. pokyny od trenéra, hoď to, co nejdál). Je to prakticky podobný systém jako u rozehrávky od gólmana. Taky od malička děti tlačíme do rozehrávky nohou již od brankáře a po zemi , čímž se neučí jen brankář, ale i ostatní hráči (pohyb v prostoru, uvolnění apod.). Stejné je to u autu, když ho dítě hází, tak jej hodí co nejdál bez ohledu na to, kdo a jak si naběhne a většina trenérů řeší pouze tuto variantu. Opět se vrátím k rozehrávce nohou - tam je variant více, vyjetí a následné obejití protihráče nebo přihrávka, dále možnost přihrávky rovnou na naběhnuvšího spoluhráče atp. Proto je jednoznačné v přípravce auty nejen házejme, ale nechme je rozehrávat i dalšími způsoby
Mgr. Jaroslav Vavříček, šéftrenér kategorie U6-U11 AC Sparta Praha
Můj názor ohledně autů v mladší přípravce je jednoznačný. Jsem absolutně proti házení. Děti v mladší přípravce mají být co nejvíce v kontaktu s míčem na zemi a hra by měla být co nejméně kouskovaná. Děti v tomto věku mají problém se zpracováním házeného míče a ten tak často skončí buď opět v autu nebo se hraje s poskakujícím míčem, který se snaží krotit vícero hráčů najednou a pak je z toho kopaná.
Jsem jednoznačně pro rozehrání míče vyvedením nebo přihrávkou, kdy se vlastně stále pokračuje ve hře. Varianta všech tří způsobů mi přijde také dobrá vzhledem k rozvoji herního myšlení a inteligence dětí ve hře, kdy způsobem rozehrávky můžou řešit danou herní situaci.
Vím, že spousta trenérů zastává názor auty házet, protože se přece hází ve "velkém fotbale". To je ale dle mého názoru z hlediska učebního procesu dětí zcela scestné uvažování.
Snad takový stručný pohled stačí.
Hodně dalších úspěchů ve fotbale a mnoho trpělivosti se snahou o změnu tradičního myšlení trenérů.
A teď zvážíme PRO a PROTI, se kterým se setkáváme. Těch PRO už bylo hodně, takže zde už spíše jen ťukneme a více se budeme věnovat těm PROTI.
PRO
Dejte jim vybrat (bez toho aby před tím dělali delší dobu to nebo to). Co si budou většinou vybírat ?
PROTI
Z řádků, které jste až doposud přečetli, je zřejmé k jakému postoji se přikláníme, co preferujeme, co prosazujeme. Dáme však prostor opačným názorům.
Na tyto argumenty budeme proti argumentovat, protože nám to nedá. Vy naši, čtenáři, můžete reagovat v komentářích. Třeba nám náš postoj potvrdíte nebo vyvrátíte. Ani to zcela nevylučujeme, život není černobílý a všechno se vyvíjí.
Kluci s tím nikdy v budoucnu nepřijdou do styku
Lezou dospělý po čtyřech ? Přesto každé dítě, než se začne učit chodit, zkouší lézt po čtyřech. Žádný střízlivý dospělý nevyužívá pro svůj pohyb všechny 4 končetiny jako naši opičí předci či malé děti. Budeme tedy chtít po batolatech rovnou chodit nebo se budeme radovat z jejich roztomilého pohybu ala ještěrka ?
Získávají nesprávné návyky a měli by se přitom učit správně vhazovat
Aha. Jenom trochu demagogie. Budeme tedy hrát od 6 let na velké hřiště 11v11 ? Budeme hrát na ofsajdy ? Nasadíme zónovou obranu ?
No a vlastní autové vhazování se 12letý kluk tím spíše dívka naučí za pár tréninků.
Připravuji kluky pro velkej fotbal a tam se auty vhazují
To je jako předchozí bod.
To by mak mohli vyvádět i rohy
No, nakonec proč ne. Přesto. To je trochu jiná situace - míč zůstává na zemi a je možno ho tam i nechat rozehrávkou po zemi na krátko. Rozehrává se nohou.
Argument, že vhazování autů je jakási kompenzace, pokus o všeobecný rozvoj, se nikdy neobjevil. To by nebyl tak krátkozraký argument. Nicméně kompenzace a všeobecný rozvoj je spíš otázka tréninkového procesu než zápasů.
Připravil Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz
Komentáře |
|
|
|
|
|
|
|
|