Úterý, 28 Říjen 2014 09:17
Posouváme se .., nebo spíše, posunuli jsme se, o kousíček. Tedy minimálně někteří z nás. Alespoň takovým dojmem na mě působí dění na našich trávnících.
Stále častěji se, nejen u nás v Plzni, setkávám s tím, že týmy v kategorii přípravek se opravdu snaží hrát fotbal, po zemi, s rozehrávkou od brankáře a to je dobře. Jistě, notorických „nakopávačů“ se ještě nějaký čas, pokud vůbec někdy, nezbavíme, ale stále častěji, a to je moc dobře, slyšíme pokyny: „dovol si“, „přejdi“, „udělej kličku“ ...
Někdy ale takový pokyn přichází zpoza autové čáry ve chvíli, kdy základní logika fotbalu nabízí, nebo spíše vyžaduje úplně jiné řešení. Abych byl přesnější, hovořím o útočné fázi, o situacích na soupeřově polovině, před brankou. Ve chvíli, kdy trenér vede k fotbalovému řešení situace před vlastní brankou, je to naprosto v pořádku. Stále platí, že nechceme slýchávat pokyny a rady „odkopni“ nebo „přeruš“.
V souvislosti s tím mě ale někdy napadá, možná kacířská myšlenka, zda ještě vůbec hrajeme fotbal, nebo už „kličkovanou“. Někdy se naši svěřenci, naprosto nesmyslně, utápí v kličkách, v kličkách na místě, v prostorech, kam se vůbec s míčem nemuseli dostat, pokud by vzniklou situaci řešili „jinak“, také fotbalově, často možná mnohem fotbalověji. Protože však slýchávají, že se všechno má řešit kličkou, kličkují .. Jistě, chceme aby si dokázali poradit v situacích „jeden na jednoho“, aby dokázali soupeře obejít, několika způsoby, ale je nutné po úspěšném vyřešení takovéto herní situace opravdu jít do další a další kličky, v horším případě na toho samého soupeře, protože na něj náš svěřenec „kamarádsky“ počkal a poté ho obcházel znovu ? Vždyť fotbal nabízí tolik krásných a správných řešení .. A zvlášť ten moderní, kterým se kocháme při sledování přenosů z Champions League nebo zahraničních ligových soutěží, kvalifikačních utkání na Euro nebo světový šampionát, případně špičkových českých týmů v Synot lize. Je opravdu nutné procházet touto fází, kterou já si sám pro sebe nazývám „kličkuj, kličkuj, vykrúcaj“ ?
Můžeme, dokážeme, náš tréninkový proces, myšlení trenérů a tím i hráčů, nastavit tak, aby naši svěřenci sami začali rozlišovat správné a nesprávné řešení herní situace ? Prostředků, možností (rozuměj cvičení a her) k tomu máme dost .. Je to jen o nás, trenérech, o našem přístupu k věci, k fotbalu jako takovému. Posuneme se, byť třeba zase jen o kousíček, dál ?
P
avel Vacek, FC Viktoria Plzeň
